Ani inkluzivní, ani progresivní. První tálibánskou vládu vedou staré kádry

Petr Jedlička

První vládu vzniklou po pádu prozápadního režimu tvoří takřka výhradně tálibánští předáci, Paštunové a pouze muži. Vůdčí pozice zabrali příslušníci zakladatelské generace hnutí. Ministrem vnitra je vůdce skupiny proslulé svou brutalitou.

Nový premiér mulla Achund (vlevo) na archivní fotografii z roku 1999, ještě jako šéf diplomacie staré tálibánské vlády. Zde spolu s Sartajem Azízem, tehdy pákistánským ministrem zahraničí. Foto Saeed Khan, AFP

„Původně Tálibán říkal, že chce sestavit inkluzivní vládu. Všichni ministři ohlášeného kabinetu (…) jsou zatím nicméně tálibánští předáci a ženy v něm chybí úplně.“ Těmito slovy shrnuje servis BBC hlavní událost posledního dění v Afghánistánu — ohlášení jádra první vlády, kterou ustavilo islamistické hnutí Tálibán po srpnovém znovudobytí země.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Jména celkem třiceti ministrů a dalších vysokých úředníků představili tálibové již v úterý večer. Ve středu je pak hodnotila hlavní světová média.

„V čele vlády a na klíčových ministerstvech vidíme zakládající členy Tálibánu (…) osoby z blízkého okruhu prvního nejvyššího vůdce mully Umara. Několik dalších vlivných postů pak připadlo lidem spojovaným se známými tálibánskými frakcemi (…) Většina nových ministrů je buď na nějakém seznamu teroristů, nebo sezamu osob pod sankcemi OSN,“ uvedla na France 24 zpravodajka Shirli Sitbonová.

„Jak já to vidím, zvítězila potřeba uklidit napětí mezi jednotlivými frakcemi Tálibánu nad možností sestavit vládu schopnou Afghánistán někam posunout i nad tendencí vyhovět poptávce ze zahraničí,“ zhodnotil na Al-Džazíře analytik Hárun Rahimi.

Za předsedu nového kabinetu byl zvolen Muhammad Hasan Achund — šestasedmdesátiletý tálib, jenž patří ke služebně nejstarším předákům hnutí. Achund zasedal už v tálibánské vládě v letech 1996 až 2001. Působil tehdy jako šéf diplomacie a následně vicepremiér.

První vicepremiérem a zástupcem mully Achunda v současné vládě bude Abdul Ghaní Barádar — o generaci mladší tálib, který je ale též počítán mezi otce-zakladatele. V letech 1996 až 2001 stál Barádar v čele dvou provinčních vlád. Po roce 2018 vedl politickou misi Tálibánu v Kataru a byl též v delegaci, která dojednávala mír s USA.

Druhým vicepremiérem bude pak Abdul Salam Hanáfí — další tálib z katarské delegace a zároveň příslušník zakladatelské skupiny. Hanáfí je etnický Uzbek, čímž je v nové vládě výjimečný. Je znám vazbami na pákistánské prostředí.

Kábulský prodavač s vlajkami Tálibánu a portréry mully Baradára (uprostřed) a Amira Muttakího, nového ministra zahraničí. Foto Aamir Qureshi, AFP

Ministerstvo obrany, a titulárně tedy i kontrolu nad armádou, má v nové vládě mít Muhammad Jakúb, nejstarší syn mully Umara. Jakúbovi je teprve něco přes třicet a profiluje se jako polní velitel.

V hnutí je významnou figurou od smrti svého otce v roce 2013, kdy vyzval na zvláštní nahrávce k udržení vnitrotálibánské jednotny. V oficiální tálibánské struktuře je od roku 2016 zástupcem současného nejvyššího vůdce Hajbatulláha Achúndzády, byť se objevují názory, že Jakúbova role je ve skutečnosti spíše symbolická.

Naopak zcela nepopiratelnou moc má v Tálibánu druhý Achúndzádův zástupce Sirádžuddín Hakkání — zřejmě dvaačtyřicetiletý syn zakladatele obávané skupiny uvnitř Tálibánu, takzvané Hakkáního sítě. V aktuálně ohlášené vládě dostal Hakkání junior křeslo ministra vnitra, což vzhledem k pověsti jeho frakce mnohé vyděsilo.

„Hakkáního síť je v rámci tálibánské struktury považována za vůbec nejnásilnější a nejbrutálnější skupinu. (Svržená) minulá afghánská vláda jí připisovala četné bombové i sebevražedné útoky z minulých let. Hakkáního muži mají pověst těch nejkrutějších bojovníků Tálibánu (…) Těžko říct, k čemu všemu může jmenování Hakkáního ministrem vést,“ vysvětloval novinář Alí Latífí ve středečním pásmu Deutsche Welle.

Novým afghánským ministrem zahraničí bude Amir Chán Muttakí — jednapadesátiletý tálib, který vyjednával spolu s Barádarem a Hanáfím s Američany v Kataru. V srpnu letošního roku vedl už sám Muttakí rozhovory s některými představiteli svrženého režimu, například expremiérem a exministrem zahraniční Abdulláhem Abdulláhem nebo s exprezidentem Hamídem Karzajem. Zatím není však jasné, s jakými výsledky.

Dalším členem tzv. katarského vedení Tálibánu a současně zakladatelské generace, který bude i v této nové vládě, je pak Abdul Hakim Išakvzáí. Od roku 2016 stál v čele tálibánské justice. Od září 2020 titulárně vedl tálibánsko-americká jednání, i když skutečnými hybateli zde byli spíš jiní — Muttakí a Barádar. Išakvzáí má být v nyní ustavovaném kabinetu ministrem spravedlnosti.

Ve vládních kruzích bude mít místo i Zabíhulláh Mudžáhid — dosavadní hlavní mluvčí Tálibánu a osoba, jež spolu s Barádarem a Muttakím vystupuje za Tálibán na veřejnosti v posledních týdnech nejčastěji. Mudžáhid bude nyní také oficiálním vládním mluvčím.

Otázka reprezentativnosti

Vláda byla veřejnosti ohlášena jednak otevřeným dopisem od nejvyššího vůdce Tálibánu mully Achúndzády, který sám zůstává stále v pozadí podobně jako kdysi mulla Umar, a jednak Zabíhulláhem Mudžáhidem na speciální tiskové konferenci.

Mudžáhid na dotazy novinářů uvedl, že Tálibán žádný závazek neporušil, protože představený kabinet je jen dočasný — regulérní vedení země se má teprve formovat. Zároveň zmínil, že stále nejde o úplnou sestavu — některé pozice ve vládě budou prý ještě doobsazeny.

Vedle jakýchkoliv žen chybí v kabinetu zástupci šíitské menšiny i kdokoli spojený s předchozím režimem. Ne-paštunská etnika, jež tvoří 58 procent afghánské populace, jsou zastoupena jen minimálně.

Tálibánský a nově i vládní mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid. Snímek z videozáznamu. Repro DR

Reakce a očekávání

Západní státy, ale třeba i Čína, vyjadřují v reakcích znepokojení, jinak však nesignalizující celkem nic podstatného. Z hlediska budoucích vnějších vztahů Afghánistánu bude dle pozorovatelů důležitější, jak se k vládě s ministry na sankčních seznamech postaví mezinárodní instituce. Zahraniční pomoc totiž dosud sytila 75 procent afghánského rozpočtu. Tyto prostředky jsou nyní z velké části zmraženy a jejich uvolnění do rukou sankcionovaných osob je z právního hlediska těžko obhajitelné.

Z hlediska budoucnosti vnitroafghánských poměrů hodnotí analytikové první kabinet vesměs negativně. Nejvyšší vůdce Tálíbánu Hajbatulláh Achúndzádá v prohlášení k vzniku vlády slíbil, že kabinet bude ctít všechny mezinárodní regule, smlouvy a závazky, „které nejsou v rozporu s islámským právem“.

Tálibánský a nově i vládní mluvčí Mudžáhid pak na tiskovce uvedl, že Tálibán „teď nedoporučuje demonstrovat“. Ve velkých afghánských městech se konalo v posledních dnech hned několik převážně ženských protestů. Kábulský a herátský na začátku týdny rozehnali tálibové střelbou do vzduchu. V Herátu zůstali na ulici dva mrtví.

Ve středu se nicméně demonstrovalo opět. Dle BBC jde o řadu dílčích demonstrací s „tucty“ účastnic a účastníků.

Další informace: