Kurdská strana pracujících (PKK) vznikla v roce 1978 jako marxisticko-leninské hnutí, které si kladlo za cíl vytvoření nezávislého kurdského státu. Po vypuknutí ozbrojeného povstání v roce 1984 a během čtyř desetiletí bojů, které si vyžádaly přes čtyřicet tisíc obětí, hnutí změnilo politickou orientaci. Dnes se přiklání k ideji demokratického konfederalismu — systému samospráv uvnitř stávajících států.

Vedoucí představitelé PKK tvrdí, že splnili svou „historickou roli“: dostali kurdskou otázku na mezinárodní agendu, vynutili si prostor pro kurdský jazyk a kulturu a narušili státní politiku asimilace. Symbolické završení této etapy proběhlo během 12. kongresu Kurdské strany pracujících minulý týden, který rozhodl o rozpuštění vojenských struktur hnutí.

Erdoğanův kalkul a Bahçeliho obrat

Rozhodnutí padlo poté, co Devlet Bahçeli, ultranacionalistický předseda krajně pravicové Nacionálně činné strany (MHP) a koaliční partner prezidenta Erdoğana, šokoval na podzim 2024 veřejnost mírnější rétorikou vůči Kurdům. Otevřeně připustil možnost, že vězněný vůdce PKK Abdullah Öcalan může být propuštěn, pokud bude ukončena ozbrojená činnost strany.