Vzhledem k tomu, co se na Blízkém východě v posledních několika letech událo, mělo by se velice brzy odehrát ještě jedno dějství této partie. PES podle mne dluží, a měla by tedy zahájit, brutálně upřímnou diskuzi zbavenou veškerých předsudků i veškerých iluzí o tom, co vlastně je apoismus a do jaké míry lze jeho stoupence považovat za teroristy či nikoliv. Koneckonců, oni se hlásí k pojmům jako demokratický, sociální či socialistický.

Erdogan utnul jednání s PKK ve chvíli, kdy zjistil, že mu to nepřinese potřebné hlasy většiny tureckých Kurdů, a naopak na tom získává HDP. Kurdové (a nejen turečtí) jsou stejně jako jiné národy politicky rozděleni. Vedle příznivců Ocalana jsou zde i příznivci spolupráce s tureckou vládou či naopak konzervativní stoupenci široké samosprávy. HDP se pokouší prosazovat širokou samosprávu pro celé Turecko a čerpala hlasy jak od příznivců apoistů tak konzervativních kurdských kruhů. Nicméně Erdogan bez ohledu na výsledek referenda již několik let má Turecko pod kontrolou. Nebo se tomu alespoň domnívá. Je proto otázka, zda má smysl uvažovat o nějaké jiné pro-kurdské straně, která by se v demokratických volbách mohla postavit Erdoganovi. Obávám se, že příští volby budou připomínat spíše volby v Iránu, kde bývá více kandidátů, nicméně připouštěni jsou jen ti "vhodní".

Kapitola sama o sobě je potom úloha tureckých tajných služeb na událostech, které ovlivňovaly a ovlivňují dění v Turecku, Sýrii a Iráku.