Letošní klimasummit se koná v Marrákéši, řeší se zvláště Trump

Radek Kubala

Účastníci jednání o záchraně klimatu se obávají, že Spojené státy vypoví čerstvě platící Pařížskou dohodu. Dalším z ústředních témat je australské uhlí. Řada pozorovatelů si všímá nárůstu vlivu fosilního průmyslu.

Letošní hlavní klimakonference, která navazuje na summity v Kodani 2009 či Paříži minulý rok, probíhá v marockém Marrákéši. Děje se tak od pondělí 7. do pátku 18. listopadu. Zástupci zemí OSN debatují o implementaci Pařížské dohody o tlumení klimatických změn, která vstoupila nedávno v platnost, či jednají o budoucnosti australského uhelného průmyslu. Hlavním tématem jsou ovšem důsledky úterního vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.

Donald Trump se totiž v kampani profiloval jako absolutní klimaskeptik, tedy člověk, který neuznává nejen vědecké důkazy o lidském podílu na klimatických změnách, ale ani fakt změny klimatu jako takový. Nový americký prezident přímo prohlásil, že téma klimatické změny vymysleli a masmédiím vnutili Číňané, aby poškodily americkou ekonomiku.

Vůči Trumpovu přístupu se tak ihned zkraje summitu vymezila nejvíce právě Čína: „Věřím, že rozumný státník by měl dělat politiku, která sleduje globální trendy. Pokud to nedělá, ovlivní ekonomický a sociální vývoj své země,“ řekl reportérům Sie Čen-chua, čínský speciální vládní vyslanec pro změny klimatu.

Co Trump může

Odborníci na klimatickou politiku si nejsou jisti, zda Trump opravdu odstoupí od Pařížské dohody, kterou Spojené státy ratifikovaly na začátku září. Podle dosavadního amerického vyslance pro klimatickou politiku Todda Sterna by případné odstoupení znamenalo celosvětové odsouzení Trumpa a Spojených států a mělo značně negativní dopady na americkou ekonomiku.

Právní znalci se ovšem shodují, že americký prezident má prostředky, jak se z klimatických závazků vyvázat. Nejrychlejší možností je podle profesora mezinárodních vztahů z London School of Economics Roberta Falknera vládní nařízení, jímž odstoupí Trumpovy USA od dohody přímo.

Další eventualítou je řádné vypovězení podle mechanismu obsaženému v textu smlouvy, což by Trump mohl provést až tři roky po začátku platnosti a celý proces odchodu by trval několik let. Amerika může konečně odstoupit i od celé Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, avšak i tento proces by trval řádově roky.

Podle agenturních komentářů je nejpravděpodobnější, že Spojené státy budou jednoduše ignorovat klimatické cíle, které jim ukládá text dohody. Dohoda totiž neumožňuje vymáhat takzvané „zamýšlené národně stanovené příspěvky“ (INDCs) snižování emisí, které přidaly do Pařížské smlouvy státy samotné.

×