Stejný jev jako při britském referendu o vystoupení z EU zapůsobil dle prvních analýz v i prezidentských volbách ve Spojených státech — lidé z někdejších průmyslových států volili proti establishmentu v daleko větší míře, než předpovídaly průzkumy. V úterý v USA se jednalo konkrétně o Pensylvánii, Wisconsin a Michigan. V každém z těchto tří států měla dle předvolebních prognóz zvítězit spíše demokratka Hillary Clintonová. Uspěl zde nicméně republikán Donald Trump.

Trumpovi se navíc podařilo vyhrát i klíčové swing states: Floridu a Ohio. S ohledem na specifika amerického volebního systému předpovídala ve středu ráno většina pozorovatelů, že Trump zvítězí i celkově. To záhy potvrdily agentury.

Okolo sedmé hodiny ranní středoevropského času se v sídle Trumpova štábu již bujaře oslavovalo. „Pro Ameriku je to úžasná noc,“ řekl novinářům zářící šéfmanažer Trumpovy kampaně. Trhy naopak reagují na Trumpův úspěch propadem, dolar oslabuje. Ponurá nálada panuje také mezi stoupenci Hillary Clintonové.

Touha po změně a Trumpovy plány

Dle prvních komentářů si většina Američanů přála v souvislosti s letošními volbami skutečnou změnu, ne jen personální výměnu. Donald Trump se v kampani vymezoval nejostřeji vůči přistěhovalecké politice, hospodářské linii a daňovému mixu nastavenému předchozími vládami. Upozorňoval ale i na zhoubné dopady dohod o volném ochodu, v jejichž důsledku odešel průmysl právě z někdejších výrobních center.

Většina analytiků dnes pochybuje, že Trump dokáže nalákat zpět do USA výrobce, kteří přesunuli produkci do Asie či do Mexika. Hlasy někdejších dělníků se však magnátovi získat podařilo.

Jde-li o konkrétní program, sliboval Trump před volbami zvláště radikální snížení daní, výstavbu obří zdi na hranici s Mexikem, jíž má dle jeho závazku zaplatit mexická vláda, a deportaci všech ilegálních přistěhovalců. Jejich počet se v dnešních USA odhaduje na jedenáct milionů.