Novým prezidentem USA bude Donald Trump. Jak vyhrál a co plánuje?

Petr Jedlička

Republikánský nominant kandidující s rétorikou rozhořčených získal nečekaně velkou podporu v Pensylvánii, Wisconsinu a Michiganu, státech s početnou populací znechucených dělnických voličů. Ta ho nakonec dovedla i celkovému vítězství.

Stejný jev jako při britském referendu o vystoupení z EU zapůsobil dle prvních analýz v i prezidentských volbách ve Spojených státech — lidé z někdejších průmyslových států volili proti establishmentu v daleko větší míře, než předpovídaly průzkumy. V úterý v USA se jednalo konkrétně o Pensylvánii, Wisconsin a Michigan. V každém z těchto tří států měla dle předvolebních prognóz zvítězit spíše demokratka Hillary Clintonová. Uspěl zde nicméně republikán Donald Trump.

Trumpovi se navíc podařilo vyhrát i klíčové swing states: Floridu a Ohio. S ohledem na specifika amerického volebního systému předpovídala ve středu ráno většina pozorovatelů, že Trump zvítězí i celkově. To záhy potvrdily agentury.

Okolo sedmé hodiny ranní středoevropského času se v sídle Trumpova štábu již bujaře oslavovalo. „Pro Ameriku je to úžasná noc,“ řekl novinářům zářící šéfmanažer Trumpovy kampaně. Trhy naopak reagují na Trumpův úspěch propadem, dolar oslabuje. Ponurá nálada panuje také mezi stoupenci Hillary Clintonové.

Touha po změně a Trumpovy plány

Dle prvních komentářů si většina Američanů přála v souvislosti s letošními volbami skutečnou změnu, ne jen personální výměnu. Donald Trump se v kampani vymezoval nejostřeji vůči přistěhovalecké politice, hospodářské linii a daňovému mixu nastavenému předchozími vládami. Upozorňoval ale i na zhoubné dopady dohod o volném ochodu, v jejichž důsledku odešel průmysl právě z někdejších výrobních center.

Většina analytiků dnes pochybuje, že Trump dokáže nalákat zpět do USA výrobce, kteří přesunuli produkci do Asie či do Mexika. Hlasy někdejších dělníků se však magnátovi získat podařilo.

Jde-li o konkrétní program, sliboval Trump před volbami zvláště radikální snížení daní, výstavbu obří zdi na hranici s Mexikem, jíž má dle jeho závazku zaplatit mexická vláda, a deportaci všech ilegálních přistěhovalců. Jejich počet se v dnešních USA odhaduje na jedenáct milionů.

Rušit chce Trump též zdravotní, ekologické a sociální regulace. USA pod jeho vedením zřejmě neratifikují Pařížskou dohodu o tlumení klimatických změn. V otázkách dalších reforem byl Trump spíše obecný, často si dokonce protiřečil.

V zahraniční politice slíbil Trump pragmatický vztah k NATO i Rusku Vladimira Putina a nelítostné bombardování takzvaného Islámského státu. Syrskou krizi chce tlumit též zřízením bezpečných zón, za jejichž provoz má podle Trumpových představ platit Saúdská Arábie.

USA pod Trumpovým vedením mají z Blízkého východu dále „odvést ropu“, i když Trump nikdy nevyjasnil jak. V boji s terorismem jim má pak pomoci i znovuzavedení waterboardingu a dalších mučících výslechových praktik. Spolu s teroristy slíbil Trump likvidovat také jejich rodiny

V neposlední řadě slíbil Donald Trump šetřit na zbrojních výdajích a zároveň vybudovat nejsilnější armádu, jakou kdy USA měly. Chce též doplnit jaderný arzenál tak, aby USA „už neprohrávaly tak strašně s Ruskem v raketách“.

První kroky a volby do Kongresu

Jako první krok v úřadu slíbil Trump zrušit Obamovy vládní vyhlášky a nařízení, s jejichž pomocí vládl dosluhující prezident v posledních letech, kdy celý Kongres kontrolovali republikáni. Republikáni si přitom dle aktuálních zpráv podrží jasnou většinu v dolní komoře — Sněmovně reprezentantů. Těsnou převahu budou mít rovněž v Senátu.

Je ovšem otázkou, do jaké míry budou republikánští poslanci a senátoři politice Donalda Trumpa nakloněni. Významné postavy americké sněmovní pravice s Trumpem soupeřily v primárkách. Lidé jako Paul Ryan, John McCain či Marco Rubio magnáta buď nepodporovali, nebo mu vyjádřili podporu až na poslední chvíli.

Někteří pozorovatelé již teď spekulují, že Donald Trump poruší kvůli svému temperamentu a divokým představám o možnostech prezidenta USA brzy ústavu a bude odvolán společnými silami republikánů a demokratů impeachmentem. V takovém případě by v čele země stanul jeho viceprezident Mike Pence, který je klasickým jestřábím neokonzervaticem.

Nové obsazení Sněmovny reprezentantů a Senátu v grafice BBC. Repro DR

Formálně se nový americký prezident ujme úřadu až 20. ledna, kdy také představí svoje oficiální plány pro prvních sto dní. Složení jeho vlády by však mělo být známo už do Vánoc.

Další informace:

BBC News US election 2016 result: Trump beats Clinton to take White House

BBC News US Election 2016 Results: Five reasons Donald Trump won

The Guardian Donald Trump wins presidential election, plunging US into uncertain future

The Guardian Live election results: track the voting, county by county

The New York Times Donald Trump Is Elected President in Stunning Repudiation of the Establishment

The Washington Post Donald Trump wins the presidency in stunning upset over Clinton

Al-Džazíra Donald Trump beats Hillary Clinton to win US presidency

    Diskuse
    Teď na ČT24 ukazovali změnu voličských postojů v rámci jednotlivých států i celých USA z roku 2008 a 2016 a demokraté -- jinak se to říct nedá -- dostali bestiální nakládačku.
    Pro Hillary osobně je to K.O., jenom zavolala Trumpovi, bez veřejného projevu a uznání porážky, což je myslím v americké historii ojedinělé.
    LV
    November 9, 2016 v 20.28
    Podl toho, co psal Guardian
    to nebyla pouze dělnická třída, ale také zámožné bilé vrstvy z "whitopií" vzdálených předměstí.

    Tedy vítězství politiky identit na celé čáře.
    November 9, 2016 v 21.46
    Paní Vytlačilové
    Naprosto souhlasím. Výklad, že Trumpa volili voliči, kteří by při zdravém rozumu volili nějak levicově se zcela míjí se známými fakty. Politika identit vítězí na celém světě - v UK, v Polsku, v Turecku, o Rusku ani nemluvě.