Volby v USA rozhoduje jen několik států. Proč tomu tak je a jak to funguje?

Petr Jedlička přibližuje fenomén swing states v amerických prezidentských volbách a upozorňuje na jeho podobu v letošním střetnutí. Poprvé od roku 1976 je například možné, že demokraté vyhrají i v Texasu.

Pj

Petr Jedlička

25.10.2016 16:00

A1_trump_fitsnews_cm

Republikánský prezidentský kandidát Donald J. Trump s dcerou Ivankou a syny Erikem (vzadu) a Donaldem juniorem, kteří mu pomáhají v kampani. Foto archiv FistNews.com

Mluví se o tom při každých volbách, kroutí nad tím hlavami, ale stále to funguje: vždy už několik měsíců před oním listopadovým úterkem, kdy vyrážejí Američané volit prezidenta, je v podstatě jasné, jak dopadnou volby ve více než třech čtvrtinách států USA. Z menší části za to může přirozeně vzniklé rozložení obyvatelstva, totiž fakt, že v některých státech se tvoří převaha voličů demokratů a v jiných zas republikánů; z větší části pak americký volební systém – ale o tom až dále.

Zde je podstatné říci, že v důsledku tohoto jevu rozhoduje nakonec celé volby oněch pět až šestnáct států, v nichž není dopředu jasné, kdo vyhraje. V novinářsko-odborné hantýrce se jim říká swing states, čili, řekněme, kyvadlové státy, neboť v nich vyhrávají například jeden rok guvernérské volby demokraté a za dva roky pak parlamentní volby republikáni, oba tamní senátoři jsou třeba demokratičtí, ale za prezidenta volí obyvatelé republikána. Ve swing states zkrátka nelze dlouho před volbami dopředu říci, která ze stran bude mít za měsíc či dva převahu.

Kolik je swing states a jak se určují
O tom, který stát bude pro dané prezidentské volby swing statem, rozhoduje relativní shoda analytiků, respektive voliči. Klíčem k přiřazení dané charakteristiky je totiž analytiky vyhodnocený trend ve volebním chování obyvatel daného státu v předchozích letech... a pak samozřejmě průzkumy.

Díky politicky rozmanité skladbě obyvatelstva i lokálně důležitých témat přitom patří ke swing states v posledních letech téměř vždy Florida, Ohio, Pensylvánie, Iowa, Wisconsin nebo Nevada, často ale i Virginie, Minnesota, Michigan, Colorado a Severní Karolína.

Za swing states k letošním volbám byly analytiky prohlášeny vedle zmíněných ještě Arizona a New Hampshire.

Florida je ze všech swing states volebně nejvýznamnější. Druhá je Pensylvánie, kde ovšem mají vždy o trošičku větší šance demokraté, a tak se více sleduje třetí nejvýznamnější tradiční swing state – Ohio.

Mapka z letošního června rozlišuje státy s jasnou převahou voličů Trumpa (červená), Clintonové (modrá) a státy, kde je podpora obou přibližně stejná (zelená). Repro LatAm Times

V praxi se příslušnost jednotlivých států ke swing states odráží především v míře zájmu obou hlavních prezidentských kandidátů o daný region, v množství peněz vydaných za lokální reklamu a zdůrazňování problémů a témat, které jsou pro příslušný stát a jeho obyvatele důležité, v předvolební kampani.

Také novináři věnují swing states mnohem větší pozornost než ostatním státům. Během volební noci se pak vždy čeká především na výsledky z Ohia, které leží v časovém pásmu na západ od Floridy, Pensylvánie, Virginie i Karolíny, a tak po Ohiu už bývává všechno jasné.

Letos se nicméně budou mít věci zřejmě jinak. Napřed však ještě zpět k americkému volebnímu systému.

Swing states v kontextu systému
S výjimkou mimořádných voleb se v USA volí takřka všichni a vše ve velké politice v jeden den, a to v první úterý po prvním pondělí v měsíci listopadu – letos tedy 8. listopadu. Listopad se stal volebním měsícem už v dávné historii USA kvůli tomu, že v listopadu je už úroda sklizená, ale cesty jsou i na severu země ještě sjízdné, nezasněžené.

Úterý bylo pak zvoleno proto, aby se Američané z odlehlých farem nemuseli vydávat na cestu k volební místnosti v neděli – to jest v den určený Bohem k odpočinku –, ale mohli vyjet až v pondělí. A první úterý po prvním pondělí, tedy obvykle druhé úterý v listopadu, bylo vybráno z toho důvodu, aby živnostníci měli dost času uzavřít účty po měsíci říjnu a mohli před volbami myslet s klidnou hlavou na politiku.

Co je však nejdůležitější: i když Američané vhazují v onen volební den do uren lístky se zaškrtnutým jménem vybraného prezidentského kandidáta, nevolí svými hlasy přímo prezidenta, ale členy takzvaného Sboru volitelů. A až právě tito členové prezidenta potom v prosinci ceremoniálně zvolí. I zde jde o pozůstatek dávných dob, kdy se nedaly volby zorganizovat řádně v každém městě rozlehlých USA zároveň, a tak se napřed vybírali v jednotlivých státech političtí reprezentanti podle vůle většiny, a ti pak odjížděli k vlastní volbě prezidenta na sněm do hlavního města.

Dnes stejně jako tehdy přitom platí, že každý stát má na základě lidnatosti přidělen určitý počet členů Sboru volitelů, o jejichž mandáty kandidáti ve volbách soutěží. V současnosti má nejvíce obyvatel Kalifornie, a tak jí přísluší 55 volitelů, nejméně pak Vermont nebo Aljaška, jimž přísluší po třech volitelích. Celý Sbor volitelů má 538 členů. K vítězství musí prezidentský kandidát získat hlasy nejméně 270 z nich.

A nyní opět otázka, proč mají swing states takovou sílu: ve všech státech USA s nepodstatnou výjimkou Maine a Nebrasky se totiž hlasuje o přidělení volitelů systémem „vítěz bere vše“. Proto je například o všech volitelích z Kalifornie, což je proslule liberální stát, už dopředu takřka stoprocentně jasné, že je získá demokratický kandidát. O všech alabamských je zase skoro jisté, že je získá republikán a tak dále. Uchazeči z konkurenčních stran by měli v tradičních demokratických/republikánských státech šanci jen v případě, že by si domácí strana vybrala za prezidentského kandidáta například nějakého místně nenáviděného člověka. To se však nestává.

V posledních letech je v USA mírně větší počet těch států, v nichž získávají všechny volitele demokraté, ale ne o mnoho. Právě vlivem popsaného starobylého volebního systému se tak swing states stávají pomyslným jazýčkem na vahách, který v posledku rozhoduje.

Vzácně nastávají i situace, kdy některý prezidentský kandidát dostane od řadových voličů v rámci celých USA v absolutním součtu více hlasů než jeho soupeř, tento soupeř ale zároveň vyhraje v důležitějších státech a získá více volitelů, čímž pak zvítězí v celých volbách. Příkladem může být „porážka“ Ala Gora Georgem W. Bushem v roce 2000, kdy Gore získal celkově o 550 tisíc hlasů více, a přesto se stal díky volitelům prezidentem Bush.

Letošní poměr sil a aktuální trendy
Jak už zmíněno v úvodu, swing states jsou pro každé volby určeny dopředu analytiky, přičemž v průběhu volební kampaně se počet sledované části z nich stále mění. Americká předvolební analytika mimochodem používá celkem čtyři kategorie, do nichž rozřazuje jednotlivé státy dle rozdílu ve volebních preferencích jednotlivých kandidátů: stát, kde jasně zvítězí jeden z kandidátů (rozdíl v podpoře nad 15, 16 procent); stát, kde pravděpodobně zvítězí jeden z kandidátů (rozdíl nad 10 procent); stát, kde se voličstvo kloní spíše k jednomu z kandidátů (tzv. leaning state, rozdíl 4-10 procent) a stát, kde je podpora vyrovnaná (tzv. toss state, rozdíl měně než čtyři procenta).

Vývoj kampaně mezi první, druhou a třetí prezidentskou debatou a průběh těchto střetů před letošními volbami způsobily, že si demokratická nominantka Hillary Clintonová může teď na konci října užívat leaning state, tedy vedení o 4-10 procent, ze swing states v Pensylvánii (20 volitelů), Virginii (13 volitelů) Wisconsinu (10 volitelů), Coloradu (9 volitelů) a v New Hampshire (4 volitelé).

Donald Trump nemá ve swing states obdobně navrch nikde. O méně než čtyři procenta vede Trump v Ohiu (18 voliteů), Arizoně (6 volitelů) a Iowě (6 volitelů). Clintonová ovšem podobně těsně vyhrává na Floridě (29 volitelů), Severní Karolíně (15 volitelů), Minnesotě (10 volitelů) a v Nevadě (6 volitelů).

Analytická grafika z konce října. Bledá barva označuje leaning state, šedá pak toss state. Do očí bije zvláště letošní šeď tradičně republikánského Texasu. Repro RealClearPolitics.com

Demografický vývoj, jakož i poslední skandály a neúspěchy Donalda Trumpa navíc způsobily, že do vyrovnané kategorie toss state přesunula jižanská Georgie (16 volitelů) a dokonce i obří Texas (38 volitelů). V tradičně republikánském Texasu přitom vyhrál prezidentský kandidát demokratů volitele naposledy v roce 1976. Je dost nepravděpodobné, že by Trump tento stát v posledku opravdu ztratil, pokud se tak však stalo, byl by to konec jakékoliv jeho další možné kariéry v nejvyšší politice.

Celkově vzato měla dle sčítání analytiků prestižního webu RealClearPolitics.com na konci října Clitnonová jistý a pravděpodobný zisk 185 volitelů, Trump pak 90. 77 volitelů z dalších států se ke Clintonové klonilo. K Trumpovi to bylo 35 volitelů. Při potřebě zisku 270 volitelů ke konečné výhře je zřejmé, že ačkoliv nemá Clintonová stále ještě vyhráno, stala se favoritkou s velkým náskokem. Podle posledních propočtů by jí mělo stačit získat 13 ze 150 volitelů, kteří příslušejí ke státům, kde je podpora aktuálně vyrovnaná.

Jak bylo popsáno podrobněji v závěru minulého textu, který jsme v DR vydali k americkým volbám, mohou tradiční volební počty postavit na hlavu ještě rozhořčení Američané, kteří v posledních letech nevolili, ale tentokrát dají své hlasy Trumpovi. Anebo se může ukázat, že podpora Trumpa je ve skutečnosti větší, než říkají průzkumy, protože část jeho stoupenců se stydí k volbě hulvátského magnáta přiznat.

Pokud však ani jeden z těchto efektů nezafunguje – a když se neobjeví něco dalšího – zvítězí 8. listopadu s přehledem Hillary Clintonová.


Další informace:
RealClearPolitics.com Election Central: 2016
BBC News US election poll tracker: Who is ahead - Clinton or Trump?
BBC News US election 2016: All you need to know
The New York Times Hillary Clinton Makes Pitch for Mandate and a Swing-State Sweep
Bustle.com The Swing States In 2016 Aren't The Ones You're Used To
Politico.com The 11 states that will determine the 2016 election
Amny.com Swing states explained: What they are, why they matter in the 2016 election


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Osvěta :) Středa, 26.Října 2016, 09:03:7

Vážený pane Jedličko,

díky za skvělý popis US volebního systému.

Oto Gürtler - Čáslav

Konečně poctivá novinařina, Pondělí, 14.Listopadu 2016, 06:38:30

která čtenáře obohatí, nikoliv nas..e.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.