Clintonová míří do Bílého domu. Třetí debatu vyhrála drtivě

Donald Trump odmítl v poslední prezidentské debatě letošních amerických voleb slíbit, že uzná výsledek, což je aktuálně zprávou dne. Dle Petra Jedličky však kvůli tomu neradno přehlédnout, jak velice Clintonová Trumpa v debatě porazila.

Za mě je hotovo, vyjasněno. Po dnešku těžko polemizovat. Po třetí a poslední prezidentské debatě mezi kandidáty hlavních amerických stran – která proběhla v noci ze středy na čtvrtek v nevadském Las Vegas – je zřejmou favoritkou letošních voleb Hillary Clintonová. Republikánský nominant Donald Trump se dostal do slabšího postavení už před druhou debatou, a to zvlášť po úniku staré zákulisní nahrávky, na níž chlapácky tlachá o svých zkušenostech s ženami. Ve druhé debatě se mu nicméně podařilo skandál ještě ustát, ba jej využít k protiútoku.

Druhou debatou ovšem celá věc neskončila. Médiím se po ní přihlásilo celkem devět žen, které měl Trump různě ochmatávat či bez souhlasu líbat, tedy se chovat přesně tak zupácky, jak popisuje na nahrávce. U amerického publika přitom skandály se sexuálními motivy stále táhnou. A masmédia, jež v těchto volbách straní spíše Clintonové než Trumpovi, publicitě tématu ještě pomohla.

Donald Trump a Hillary Clintonová debatovali tentokrát téměř devadesát minut. Repro z vysílání CBC

Ve třetí debatě mohl Trump zřejmý trend zvrátit. Server WikiLeaks zveřejnil za poslední týden tisícovky dalších mailů Clintonové i šéfa její kampaně Johna Podesty, které potvrzují některá starší podezření, například že Clintonová dlouho podporovala dnes tak kritizovanou transpacifickou obchodní dohodu TPP nebo že jako ministryně zahraničí věděla o podpoře takzvaného Islámského státu Saúdskou Arábií a Katarem. O žádná světoborná odhalení sice nejde, v debatě nad vhodným prezidentským profilem však mohla posloužit.

Trump ale šanci nevyužil. Středeční debatu se pokusil ovládnout stejným arogantně plkavým stylem jako první z letošních diskuzí – se stylem založeným na emoci rozhořčení, starorepublikánských daňových receptech a na celkově jednoduchých řešeních složitých problémů, na krocích jakoby postavených čistě na selském rozumu. Clintonová byla naopak tentokrát zcela suverénní v obsahu i formě a zjevně připravena ještě lépe než u předchozích střetnutí.

Úder za úderm
Těžko teď bezprostředně soudit, zda třetí prezidentská debata vejde v nějakém smyslu do dějin, jistě však bude sloužit jako studijní materiál pro debatní kurzy. Jak dobře vystihl Dan Balz ve Washington Postu, první minuty diskuze jakoby hrály pro Trumpa. Pořádající pravicová stanice Fox News vybrala témata, o nichž mluvívají raději republikáni: Nejvyšší soud, potraty, přistěhovalectví, zadlužování, daně, Blízký východ a zdravotnickou reformu. Trump přitom byl zpočátku soustředěný, disciplinovaný a mluvil k věci, což jsou přesně ty kvality, které pozorovatelům v jeho minulých debatních výkonech chyběly.

Clintonová ovšem v ničem nezaostávala. A když přešla řeč z obsahu emailů zveřejněných WikiLeaks na roli Ruska – Clintonová zde mimochodem přešla z obrany do útoku s pomocí stejného spinu, jaký využil Trump u vlastního skandálu ve druhé debatě –, začal být rozdíl ve výkonu kandidátů patrný.

Donald Trump sklouzával čím dál více zpět ke svým obecně-neurčitým slibům a rámcové rozhořčené kritice. Hillary Clintonová mířila naopak přesně. Hezky jev vystihl analytik John Iadarola v podebatním shrnutí kanálu TYT: Zatímco typickými Trumpovými větami byly výroky typu „Pro školné udělám spoustu věci“ či „Strašlivě prohráváme v raketách“, Clintonová působila, jako by měla seznam Trumpových slabých míst a během debaty všechny systematicky jedno za druhým zasahovala.

Trump se postupně nezvládal už ani bránit. Když mu Clintonová na výrok, že Vladimir Putin ji jako prezidentku respektovat nebude, odpověděla: „No to proto, že by měl v Bílém domě raději svoji loutku,“ zvládl Trump zareagovat pouze dětinským: „Žádnou loutku, žádnou loutku. Ty seš loutka.“

A když Clintonová poukázala v debatě o odlivu pracovních míst v důsledku globálních obchodních dohod na skutečnost, že právě Trump jako podnikatel upřednostňoval mexické montovny před americkými a že své budovy stavěl z čínské oceli, přičemž teď jezdí po pensylvánských a ohijských ocelárnách a roní krokodýlí slzy and zánikem tradiční výroby, vlezl Trump do pasti, jíž kdysi sám nastražoval: „Prostě jsem využíval systému,“ uvedl s naprostou bezelstností.

Donald Trump sám dále peril s výroky, že v pondělí započatá a řadu měsíců plánovaná ofenzíva irácké armády u Mosulu je celá vedena proto, aby Clintonová mohla vyhrát volby, že štáb Clintonové platí 1600 dolarů násilníkům, aby rozbíjeli jeho mítinky, nebo že jako první krok v úřadu vypoví ze země všechny drogové barony. A když už neměl republikánský kandidát ani lidové protiargumenty, skákal Clintonové do řeči a u každého z pro něj nepohodlných konstatování jen s předem našpulenými ústy opakoval: „Wrong“, „Wrong“, „Wrong“.

Vrcholem debaty z Trumpovy strany se stala ona teď tolik diskutovaná reakce magnáta na otázku ohledně akceptace volebního výsledku, jíž konzervativní moderátor Chris Wallace Trumpovi ještě vstřícně upřesnil. Magnát přitom i na rozšířený dotaz, zda bude ctít velkou tradici americké politické kultury založenou na zásadě pokojného předávání moci, čili zda přijme výsledek, odvětil: „Uvidím, až to přijde. Budu vás ještě chvíli držet v napětí.“

Redaktor BBC pokrývající Severní Ameriku Anthony Zurcher shrnul v ranním vysílání dopad výroku lapidárně: „Těžko si představit, že některému z nerozhodnutých voličů v USA zaimponuje (...) že Donald Trump pojímá prezidentské volby jako lacinou reality show.“

Co rozhodne
Jak jsem tu psal už v komentáři k první debatě, vliv prezidentských diskuzí na výsledek voleb je mezi analytiky často přeceňován. Tentokrát ale Trump opravdu potřeboval vyhrát. Do poslední debaty vystupoval v jednoznačně horší pozici. Ztrácel v Pensylvánii, ve Virginii i v Coloradu a tento trend potřeboval zvrátit. Pokud by totiž prohrál tyto tři státy, ani vítězství v dalších třech rozhodujících – v Ohiu, v Nevadě a na Floridě –, kde byly před debatou síly vyrovnané, by mu prezidentství nezajistilo.

Trump ovšem debatu prohrál, a to jednoznačně nejvíce ze všech tří letošních. Titulky tematických komentářů tvoří teď především jeho odmítnutí závazku uznat výsledek voleb, dopad jeho celkového výkonu ve střetnutí ale bude důležitější.

Ve vlastní volbě příštího prezidenta USA se mohou projevit ještě dva protrumpovské efekty, o nichž se dnes příliš nemluví. První odpovídá tomu, co bylo k vidění na jaře na Slovensku nebo v létě v Německu – k volbám může dorazit výrazně více lidí než obvykle, protože přijdou hlasovat nespokojení nevoliči, a tento rozhořčený hlas může v důsledku rozbourat volební zákonitosti platné po mnoho minulých let.

Druhý efekt zase počítá se skutečností, že podpora Donalda Trumpa mezi Američany může být v realitě mnohem větší, než ukazují průzkumy. Ne každý volič Trumpa se totiž k hulvátskému magnátovi rád přihlásí, svůj hlas mu nakonec ale dá.

Pokud se ale ani jedno nestane – a pokud neobjeví analytikové v emailech zveřejňovaných stále WikiLeaks nějakou opravdu černou perlu –, lze už dnes s velkou jistotou říci, že příští prezidentkou USA bude zvolena Hillary Clintonová. Do hlavního volebního dne 8. listopadu zbývají tři týdny. A štáb Donalda Trumpa začínají opouštět další kariérní poradci.


Další informace:
C-Span LIVE: Third Presidential Debate
BBC News Trump v Clinton: Who won the presidential debate?
The Guardian The final presidential debate – as it happened
The Guardian Why the final debate highlights the madness of Donald Trump's ideas
TYT The Third Presidential Debate | SUMMARY
The Washington Post Fact-checking the third Clinton-Trump presidential debate
The Washington Post Trump has a strong start in the debate — and then a killer mistake

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.