Komunistický hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček zřejmě konečně přišel na to, v čem spočívá hlavní problém území, které má na starost. Kupodivu, není to krajina zdevastovaná po brutální těžbě nekvalitního hnědého uhlí. A ačkoli například v Litvínově žije na okraji společnosti 20 procent obyvatel, v Jirkově 14 procent, v Mostě a Ústí nad Labem po osmi procentech a v Chomutově sedm procent, není to ani nejvyšší počet sociálně vyloučených lokalit ze všech krajů České republiky. (Mimochodem, bylo by zajímavé zjistit, kolik sociálně vyloučených lokalit přibylo v Ústeckém kraji za vlády soudruha Bubeníčka, kterému by jako komunistovi měla ležet situace chudých a znevýhodněných lidí na srdci nejnaléhavěji).

Největším problémem Ústeckého kraje není překvapivě ani skomírající těžký průmysl nebo exodus mladých vzdělaných lidí do míst s lepšími možnostmi zaměstnání a zdravějším životním prostředím. Jak se nechal tento týden komunista Bubeníček slyšet, tím, co Ústecký kraj táhne dolů, je integrační azylové středisko v Ústí nad Labem-Předlicích, kde se státem uznaní a ze všech stran prověření uprchlíci učí česky, aby se mohli následně přestěhovat v rámci České republiky jinam, kde si najdou práci nebo školu. Integrační středisko tu funguje již déle než dvacet let.

V Předlicích se připravovalo ke konci roku na budoucí život celých čtrnáct uprchlíků. To je pro ubohou mentalitu politiků bizarního koaličního slepence v Ústeckém kraji, totiž KSČM, ČSSD, SPD a SPO, zřejmě nepřiměřeně mnoho. Pozoruhodné také je, že Bubeníček a jako koaliční kolegové tento „problém“ odhalili až nyní, po více než dvacetileté existenci integračního střediska. Jak soudruh Bubeníček prohlásil, „O tom, že takové zařízení v kraji je, nás nikdo neinformoval.“