Je to vcelku logické. Jsme v kapitalismu a byznys je až na prvním místě. Takže proč by neměl dojímat perlami "na válečné uprchlíky u plotu pouští psy", i když samozřejmě nemá šanci jakkoliv prokázat, že se skutečně jednalo o nějaké uprchlíky, zda se jen nejedná o ty, kteří chtějí přijít čerpat bezpracně vysoké sociální dávky.
Hází zde tedy solidaritou, spoléhaje se na to, že tento pojem je natolik zprofanován, že jeho skutečný význam zná jen málokdo. Vyviňuje Merkelovou, neboť její politika jeho byznysu vyhovuje.
Je to vše klasický příklad, jak je špatně, když stát své funkce vloží na bedra soukromých organizací. Protože ty si budou svůj byznys pěstovat, ne řešit. Byly by také hloupé, aby to dělaly jinak. A tak zde čteme podobné motaniny, kde všichni, kdo jejich byznysu nedají zelenou jsou xenofobní a islamofobní lháři, kde se používají až absurdní srovnání, straší se hnědnutím a žongluje účelově s čísly. Připomíná to předvolební atak dopravních oligarchů na ČSSD, když ji tato v krajích též neposvětila byznys.
By mě jen zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby granty byly vypsány za vrácení migrantů zpět. Jaké perly bychom zde mohli číst.

Jeho vystupování bylo ostudné vždycky, jen se neprojevovalo tak otevřeně xenofobně, jako nyní. Je to také díky frustrovaným jedincům, které krize zbavila posledních zbytků inteligence a plodí nesmysly, jak můžeme číst i u některých přispěvatelů do diskusí na DR. Haišman nikdy neměl dost kompetencí, aby vedl tak důležitý úřad a je zdrojem mnohého neštěstí. Jen je zajímavé, jak se tam dokázal udržet přes všechny vlády a politické proudy.

Ano, měli jsme naplnit nám přidělenou kvótu - vždyť je to směšné číslo a není žádný důvod, aby se to nezvládlo.
Žádné další navyšování kvót nehrozí, protože se ukázalo, že tohle nejprostší a nejjednodušší řešení prostě a jednoduše z mnoha důvodů nefunguje.
Ale bylo to domluveno v rámci EU, která funguje díky své velikosti s jistým zpožděním, takže jsme měli ty kvóty naplnit -- protože jestli začne ve větší míře platit, že se v EU jako zastřešujícím orgánu něco přijme a schválí, ale nikdo to nebude dodržovat....................
........................... znamená to jediné -- konec EU.
Pro ČR velmi nevýhodná záležitost.

A opravdu bychom měli ještě víc pomoci zemím, které zažívají největší uprchlický nápor.

Bohužel třeba v Sýrii to vypadá dost beznadějně, šíité už vyhlásili, že se rozhodne na bojišti, takže kdo ví kdy se lidé budou moci vrátit domů a co ze Sýrie vlastně vůbec kromě ruin zbude...
A ani v dalších zemích to nevypadá růžově...

povinná. Byli bychom jistě ušetřeni mnoha tlachů, neboť pokud by lidé museli umět počítat, dokazali by spočítat co je skutečně rentabilní. Dokázali by vypočítat limity únosnosti migrace, spočítat, co je pro uprchlíky přínosem. Bylo pak lehké prokázat, že za prostředky na výlet pár Iráčanů k nám mohlo být pomoženo třeba stavbou kontejnerů pro stovky skutečně potřebných. Že migrační politika EU, obzvláště Německa,včetně kvót, je neskutečným plýtváním. Nebylo by tak jednoduché předvádět svoji "humanitu", která je beztak financována z kapes těch "xenofobů a islamofobů". Je s podivem, že peníze od "xenofobů a islamofobů" "humanistům" nepáchnou.
A hlavně by se pak dalo pomoci těm skutečně potřebným, neboť by se nerozhazovalo příživníkům! Těm, kteří si jedou v byznysu s chudobou a těm, kteří neutíkají před něčím, ale za něčím.
Zároveň by to zastavilo hnědnutí společnosti. Protože to, co se dnes vydává za pomoc uprchlíkům, je tunel, z kterého skutečně potřební dostanou minimum. A není nikdo, kdo by jej zastavil. A když náckové jediní nabízejí řešení, není divu, že jejich preference rostou.
Systému by pomohl jen tvrdý restart, kdy by úplně odpojil všechny ty "neziskovky", které již dnes problémy produkují a živí, místo aby je řešily, což bylo jejich původním posláním.
Skutečná levice by pak měla tlačit na to, aby se státu vrátila zpět dnes již prakticky zprivatizovaná část sociálních služeb, neboť ta do soukromých rukou, byť sebeušlechtilejí zvaným, prostě nepatří. Protože lidé jsou jen lidé a když se dostanou k nekontrolovanému byznysu, tak jej využijí. Příležitost dělá zloděje, to stále platí, takže proč by stát měl lidi špatnou koncepcí sociální politiky vystavovat pokušení?
Nemluvě o tom, že levice dnes bojuje za zachování například krajských nemocnic v rukou státu, tak proč by jinde měla podporovat soukromničení sociálních služeb? A ten, kdo chce skutečně pomoci, jistě své místo najde i ve státních organizacích.

V matematice to nebude, pane Ševčíku. Já (a tuším, že i pan Tožička) máme o matematice mnohem lepší představu než vy a přesto asi nesouhlasíme.

Například, já si dokážu představit, že ČR může přijmout milión uprchlíků. Ano, nebylo by to snadné, museli by si to lidé vzít k srdci, ale rozhodně nejde o matematický problém. I kdybychom se těm uprchlíkům rozhodli dát mediánové příjmy (jako že je to nesmysl, protože většina studií ukazuje, že jsou ekonomickým přínosem), o 20% se může bez výrazných problémů uskrovnit každý, kdo aspoň ten medián má.

Takže, snižme to o řád - 100k uprchlíků - a je to 2% z mediánu. To je méně, než některá opatření, která úmyslně zavádí samotné vlády, jako deregulace nájemného nebo vyšší DPH.

Je to opravdu jen o xenofobii.

"http://www.lidovky.cz/nemecka-policie-stale-patra-po-syranovi-z-chemnitzu-fy1-/zpravy-svet.aspx?c=A161009_110536_ln_zahranici_ele"

Ti lide, kteri se jeste dnes v nedeli nemohou vratit domu, protoze policie vysetruje tento zpusob multikulturniho obohaceni, se s pravdepodobnosti hranicici s jistotou stanou xenofoby.

Není to jen o matice. Je to i o zdravém rozumu.
O tom asi nejvíc. Člověk si ale musí umět spočítat, kolika uprchlíkům by asi mohlo být pomoženo za těch oknem vyhozených x milionů na výlet pro pár Iráčanů k nám. A kolika by mohlo být pomoženo za statisíce, jež stojí deportace jednoho ekonomického migranta. Udělá si pak lehce představu, jak ohromně nesmyslně se plýtvá s prostředky. Vždyť ty logicky nejsou bezedné a je tedy zřejmé, že ty vyhozené nutně chybí potřebným.
Když si ty počty zkombinuje se zdravým úsudkem, je mu jasné, že odpůrce takového plýtvání může nazvat xenofoby jen ten, kdo se na migrantském byznyse hodlá řádně narancovat, nebo ten, kdo počty se zdravým úsudkem spojit neumí, či je moc neovládá. Nezřídka se může jednat o osoby postižené retardovaným altruismem, ti nejsou pak vůbec schopni rozpoznat reálno a žijí si ve svém fantaskním světě. Jejich syptomem bývá neschopnost demokratického chování: pokud se rozhodnutí většiny neztotožňuje s jejich utkvělou představou, vymezují se vůči ní buď verbálně agresivně - nadávají ostatním xenofobů, islamofobů atd. - nebo jejich agresivita přechází až k násilným činům - útoky na společnost atd. Ćasto se jedná o mladé lidi, jejichž altruismus, zkombinovaný s nulovými životními zkušenostmi, je zneužíván byznysmeny s chudobou.
Jen o počtech to tedy není. Ale ty počty hodně napoví. Bývají spojeny s logikou, i když vyjímky toto pravidlo potvrzují.

Pane Ševčíku, bohužel již dávno nejsem mlád. A i mezi těmi, se kterými chodím na kafe, potkávám je na pracovišti či se dostanu do řeči, mladí nepřevládají (vyjma studentů). Proto Vás mohu ujistit, že xenofobní zhovadilosti našich šiřitelů strachu z uprchlíků neodsuzují jen lidé mladí s nulovými životními zkušenostmi.
Nevím, jak jste přišel na to rozhodnutí většiny. V demokracii se většinové rozhodnutí vytváří podle jasných procedur a nemůžer ho nahrazovat pochybný výzkum veřejného mínění či aklamace řvoucího davu odpovídajícího milovanému vůdci.

že kritikové nehospodárné a tedy nefunkční migrační politiky jsou xenofobní šiřitelé strachu?
To jsem myslel, že se pohybujete v jiné společnosti.
Rozhodnutí většiny je například to, když VĚTŠINA voličstva volí strany, které se vymezují vůči této špatné migrační politice. Řvoucí dav si zde naposledy pamatuji při prezidentské volbě. Ty skupiny, chodící výhružně po Praze s plackami Volím Karla, živě evokovaly nešťastnou část dějin.

Pan Samohyl sachuje s mediany a procenty a dokazuje, ze milion migrantu neni problem. Jake socialni a kulturni otresy by to zpusobilo ve spolecnosti neni schopen domyslet. On chape tu matematiku jen v abstraktnim smyslu a je naprosto odtrzen od reality.Je jako clovek, ktery si mysli, ze kdyz polozime na stul kilogram cisteho uranu a pak k nemu polozime dalsi kilogram cisteho uranu budeme mit na stole dva kilogramy cisteho uranu. Za nic na svete si neda vysvetlit, ze budete mit krater o prumeru sto a hloubce tricet metru. To je potiz s temito mysliteli.

Luděk Ševčík a Pavel Kuchejda předvádějí jeden z pravděpodobných důvodů, proč se Tomáš Haišman stále drží ve funkci, přestože dělá svou práci mizerně, lže a škodí státu: My, Češi, prostě nemáme rádi cizince, a tak našim voleným zástupcům imponuje chlápek, který s těmi přivandrovalci dokáže zatočit.

Tomáš Haišman se pravděpodobně vyžívá v tom, že je pánem nad životem a smrtí migrantů, pod jeho vedením Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra neustále hromadí a rozšiřuje své pravomoci, prosazuje omezování práv migrantů, získává pro sebe a policii takovou moc nad jejich osudy, že v duchu zásady „Moc korumpuje,‟ získala cizinecká policie dávno pověst bezkonkurenčně nejzkorumpovanějšího policejního útvaru, a vytváří na úkor migrantů, jakož i v důsledku na úkor státu a jeho občanů, příležitosti ke snadnému zisku pro vyvolené podnikatelské skupiny.

Azylová politika Tomáše Haišmana staví na zásadě, že azyl je nežádoucí udělit komukoliv, kdo se nejmenuje Olexej Tymošenko, Posuzování žádostí o azyl vypadá tak, že se ministerští úředníci usilovně pídí po jakékoliv zákonně přijatelné zámince pro neudělení azylu, a když žádnou takovou záminku nenajdou v zákonné lhůtě tří měsíců, zpravidla žadateli namísto rozhodnutí o udělení, případně neudělení azylu, pošlou jen rozhodnutí o odložení rozhodnutí. Jako právní laik nevycházím z údivu nad tím, jak je možné, aby úřad v zákonem stanovené lhůtě pro rozhodnutí rozhodl o tom, že si bere další lhůtu, a ono mu to procházelo tak hladce, že se z toho stala běžná praxe. Uprchlíci pravděpodobně mají vzdávat českým úřadům díky, že se aspoň obtěžují hledat pro neudělení azylu záminku, místo aby rovnou otevřeně porušovali mezinárodní závazky České republiky plynoucí z platných mezinárodních smluv.

Zatímco xenofobové tleskají, jak MInisterstvo vnitra chrání naši bezpečnost před uprchlíky, státní rozpočet krvácí. V roce 2002, pokud si ten letopočet pamatuji správně, byl pro žadatele o azyl zaveden zákaz pracovat — snad aby k nám nejezdili studenti z Ukrajiny na prázdninovou brigádu a namísto nákupu pracovních víz od ukrajinské mafie prostě jen nepodali žádost o azyl, kterou na konci prázdnin, měsíc před vypršením zákonné lhůty pro rozhodnutí úřadu, zase stáhnou. Tato „ochrana‟ našeho pracovního trhu vtipně předjímá, že OAMP Ministerstva vnitra nedodrží zákonnou lhůtu tří měsíců a zakazuje žadatelům o azyl hledat si u nás práci nebo podnikat ne na pouhé tři měsíce, ale rovnou na rok. Žadatelům o azyl pak vyčítáme, že je musíme živit — poté, co jsme jim zakázali živit se sami.

Zákaz pracovat pro žadatele o azyl je samozřejmě jen jedním z opatření prosazených OAMP MV na „ochranu‟ našeho pracovního trhu. Množství požadavků kladených na žadatele o dlouhodobá pobytová víza, která držitele opravňují u nás pracovat, je tak velké a nepřehledné a libovůle úřadů v rozhodování tak široká, že například na Ukrajině je považováno za normální, že o dlouhodobé vízum do ČR se žádá prostřednictvím „klienta‟ z řad mafie, samozřejmě za „odpovídající‟ poplatek. Nevybavuji si rok a jen matně si vzpomínám, že to bylo snad ve Vietnamu, kde se na našem velvyslanectví provalila jakási aféra kolem korupce při vydávání víz — trochu se divím, že tam vůbec někdo nějakou korupci stíhal, a říkám si, že to muselo být v době, kdy Haišmanovu odboru ještě scházelo prosadit nějaký dílčí zákon, který by tamní vízovou praxi legalizoval.

„Ochrana‟ našeho pracovního trhu ve skutečnosti náš pracovní trh rozbíjí a drasticky snižuje cenu práce tím, že vytváří z cizinců podřadnou bezprávnou skupinu pracovníků, které lze mnohem snáze než domorodce donutit k práci za špatných podmínek a za nízkou mzdu. Tento zdroj levné práce následně zvyšuje zranitelnost domorodců a nutí i domorodce přistupovat na nižší mzdy a horší pracovní podmínky. Kruh se pak uzavírá, nebo spíše spirála zkázy se roztáčí, když zoufalí domorodci nedomyšleně tleskají dalším zákonným úpravám omezujícím práva zahraničních pracovníků.

Stalo se vcelku běžnou praxí nevyplácet zahraničním zaměstnancům celou mzdu, a když se začnou dlužné mzdy domáhat, propustit je a informovat cizineckou policii, že skončil jejich pracovní poměr, a jejich vízum tím pádem pozbylo platnosti; cizinci jsou pak vyhoštěni, případně rovnou deportováni, dříve než mají šanci vůbec začít dlužnou mzdu vymáhat soudně. Neplacení zahraničním zaměstnancům ve velkém proslavila aféra Stromkaři, kdy skupina podnikatelů postupně založila a průběžně zlikvidovala několik pracovních agentur zaměstnávajících cizince na práci v českých lesích, a většině těch cizinců nikdy nevyplatila nic víc než zálohu na první měsíc. Prvními oběťmi se stali Vietnamci, kteří po vypuknutí krize ztratili místa v českém průmyslu a zoufale hledali náhradní zaměstnání, než je cizinecká policie vyhostí. Systém začal trochu skřípat, když se mezi Vietnamci rozneslo, že téhle práci se mají obloukem vyhnout, ale najít zaměstnance z jiných států nebyl problém. Časem se v každé přistěhovalecké komunitě rozneslo, že za práci v lese se v Česku neplatí, ale vždycky to nějaký čas trvalo a mezi lidmi z rozdílných zemí, kteří mluví rozdílnými jazyky, se informace nijak nebezpečně rychle nešířily. Trochu tento obchod narazil až ve chvíli, kdy došlo na Slováky, kteří nejen že narozdíl od Vietnamců mají práva občanů Evropské unie, ale také narozdíl od Rumunů nebo Bulharů mluví dobře česky a mají to z domova do Česka kousek. Poté, co se první poškození začali domáhat svých práv, se našli právníci, kteří se jejich případu ujali a začali i vyhledávat další poškozené, byla podána trestní oznámení a případ byl zveřejněn, Martina Křížková a Marek Čaněk v Novém Prostoru rozkryli vlastnickou strukturu lesnických pracovních agentur a zmapovali jejich podnikání. Přesto celá aféra skončila happy–endem pro podnikatele: všechny své firmy nechali zaniknout dříve, než na nich mohli poškození vysoudit nějaké odškodné, policie případ rozdělila podle území, kde ta která skupina pracovala v lese, nikdy neodhalila toky peněz a neprokázala, kdo a jak se na tomto podnikání obohatil, a tak nikdo z poškozených nakonec nic nedostal a nikdo z pachatelů nebyl obžalován. Mezitím krachovali čeští lesníci, kteří neplacené práci opravdu nemohli konkurovat.

je to dlouhé a přesto to nemá za mák smyslu. Ve smyslu, ve kterém je předchozí debata vedena.
Pan Rozumek zde totiž nebojuje za práva zahraničních dělníků, ale za právo na svůj byznys. To vám nějak uteklo.
Až zde bude kritizovat kohokoliv ve věci, o které zde píšete vy, tak se k jeho kritice přidám.
A zkuste se naučit rozlišovat. Kritik současné migrační katastrofy nemusí být xenofob, stejně jako kritik ubytovací mafie nemusí být asociál. Ba právě naopak.
Neboť jinak budu muset tvrdit, že vy předvádíte jeden z pravděpodobných důvodů, jak jsou aktivisté hluší ke kritice svého dogmatu.

Zásluhy Tomáše Haišmana o Českou republiku vydají na román. Nebo na seriál.

Cizinci, kteří u nás chtějí pracovat, musí žádat o dlouhodobé vízum. Jejich postavení se může zlepšit až po pěti letech nepřetržitého pobytu u nás, kdy mohou, pokud si tu těch pět let úspěšně vydělávali na živobytí a neměli žádný konflikt se zákonem, žádat o udělení trvalého pobytu. S trvalým pobytem už k plnoprávnému občanství schází málo, především volební právo; o občanství se vším všudy smí žádat cizinec s trvalým pobytem na našem území po dalších pěti letech života u nás, tedy celkem po nejméně deseti letech. Jestli se nepletu, pokud cizinci splní všechny zákonem stanovené podmínky, mají jak na povolení k trvalému pobytu, tak na občanství nárok. To pro Tomáše Haišmana znamená, že Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra musí udělat všechno pro to, aby cizincům v podání příslušných žádostí zabránil. Kam bychom přišli, kdybychom si nechali nekontrolovaně růst počet zodpovědných, zákona dbalých, ekonomicky aktivních občanů? To by znamenalo zásadní ohrožení naší kultury.

Dlouhodobě Tomáš Haišman prosazuje takzvaný systém cyklické migrace; my, nevděční zlolajníci, mu můžeme říkat třeba systém recyklace migrantů, případně systém migrantů na jedno použití. Podstata recyklace migrantů je prostá: dlouhodobé vízum je vždy kratší než pět let, potřebných pro získání nároku na trvalý pobyt, a pokud hrozí, že by cizinec mohl nárok získat a chtěl ho využít, nesmí mu být prodlouženo. Cizinec musí být donucen, aby naše území opustil; pak může z domova požádat o nové dlouhodobé vízum a nové vízum mu smí být i uděleno, hlavní je, že pobyt u nás přerušil, a tak se mu po návratu k nám začíná zákonná pětiletá lhůta počítat znovu od začátku.

Myslím, a doufám, že to není jen přehnaný optimismus způsobený nedostatkem informací, že protestní akce, z nichž některých jsem se v posledním desetiletí Haišmanovy éry zúčastnil, nebyly úplně marné a systém cyklické migrace se plně prosadit nepodařilo. Přesto má OAMP MV často snahu se podle něj chovat. Jednou ze skupin, kterým to značně ztrpčuje život, jsou studenti, kteří k úspěšnému dokončení magisterského studia potřebují podle oboru pět, nebo i šest let. Ekonomičtí fanatici by ve své zaslepenosti mohli požadovat, aby náš stát vycházel zahraničním studentům všemožně vstříc, protože školné placené těmito studenty je například pro Velkou Británii významným zdrojem příjmů a i my, kteří nemáme Cambridge a Oxford, bychom si takto mohli trochu přivydělat. Sluníčkář jako já by si mohl naivně myslet, že je v našem zájmu přímo lákat zdatné studenty, aby se u nás po získání titulu usadili, že by to pro naši vlast mohlo znamenat cenný příliv mozků. Tomáš Haišman ovšem dobře ví, že kultura je nade všechny peníze a jak nebezpečné pro naši kulturu jsou takové mozky.

Řadu nepříjemných zkušeností s tím má například Univerzita Karlova, zejména v případě ukrajinských studentů. Často se stává, že aktivnímu studentovi uprostřed studia Ministerstvo vnitra bez jakékoliv zjevné příčiny zamítne prodloužení víza. Samozřejmě bez vysvětlení, protože na udělení ani prodloužení víza nemá nikdo ze zákona nárok a MV nikomu nic vysvětlovat nemusí. Haišmanovi lidé nutí zahraniční studenty přerušovat studium, pokoušet se o jeho dokončení později a pořádně se zamyslet nad tím, jestli by neměli raději zkusit štěstí v nějaké civilizovanější zemi, prostě protože mohou — a protože žádné cizí mozky v ČR nechceme.

Včera jsem byl svědkem scény, kdy si dva kolegové předávali mobilní telefon. Čech musel vyřídit telefonát za Rusa. Rus nastoupil loni do našeho ústavu po patnácti letech práce v Německu; kromě ruštiny mluví plynně německy a anglicky, česky se začal učit letos. Člověk, který mu telefonoval, mluvil pouze česky. Byl z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.

Šlo o doklady mého ruského kolegy. Nedávno si našel nový nájem, a když se přestěhoval, musel ohlásit změnu adresy a nechat si vystavit nový doklad. Včera mu volali, aby si přišel vyzvednout nově vystavenou kartu — pro kterou on si zkoušel přijít už předevčírem, jenomže nepochodil, strávil na úřadě celé odpoledne a ke kartě se nedostal, protože tam nikdo nemluvil jinak než česky.

Člověk by čekal, že s angličtinou a němčinou se u nás dneska domluvíte všude. Kdo nebyl v dětství odložen do praktické školy, učil se pravděpodobně už na základní škole anglicky, a kdo dostal na vybranou a angličtinu nechtěl, zvolil s největší pravděpodobností němčinu. My starší, kteří jsme základní vzdělání absolvovali ještě za socialismu, pak aspoň rozumíme rusky. Je snad podmínkou zaměstnání na OAMP MV lehké mentální postižení?

Zlí jazykové říkají, že nikoliv. Neověřoval jsem si to, ale proslýchá se, že tak hloupí a nevzdělaní zaměstnanci OAMP MV nejsou, aby nikdo z nich neovládal žádný cizí jazyk, ani tu angličtinu, jenže mluvit s cizinci jinak než česky mají zakázáno. Úředním jazykem je v České republice čeština, a basta. Když chce u nás cizinec pracovat, je povinen přizpůsobit se naší kultuře. Jestli se nedomluví česky, ať táhne někam, kde se domluví.

"Když chce u nás cizinec pracovat, je povinen přizpůsobit se naší kultuře. Jestli se nedomluví česky, ať táhne někam, kde se domluví."
Pravda, v takovém Rakousku všichni mluví s tam pracujícími Čechy česky. V Německu nemlich to samé.
Už ta tiráda ztrácí smysl. Původní útok na Haišmana byl úplně o něčem jiném. Navíc cizí mozky by měly především zůstat v zemích, odkud pocházejí, aby mohly pozvednout jejich úroveň a aby pak nemuseli ti, co takové mozky nemají, odtud utíkat. Levičácký revolucionář a podporuje krádeže mozků?
Nebo je to takové to levičátství jen tehdy, když se to hodí?

Jasně že potřebujeme nové mozky. Ty naše už totiž odešly na Západ, kde je to mnohem lepší.
Lidské zdroje v ČR jsou vytěžené. Jsme vlastně takovým úložištěm vyhořelého paliva. Něco jako jaderný odpad, který zatím nikdo neumí využít. Časem se možná najde nějaký ten způsob využití....

Pracovníci Odboru migrační a azylové politiky nemluví světovými jazyky? To je špatný vtip. To nelze jinak brát.

Pokud ano, tak jaký je váš náhled na krádeže mozků? Obzvláště z rozvojových zemí? Domníváte, se že nám jsou potřebny více, než tam, u nich?

To, zda jsem levičák, pane Ševčíku, nechávám na posouzení druhým lidem. Občas jsou totiž chvíle, kdy o tom vážně pochybuji. Snažím se totiž vidět věci pravdivě.
Mám-li se vyjádřit ke krádeži mozků, pak musím vyjít z principu vlastnictví. Krádež je totiž odcizení určité věci majiteli. Pokud věříte, že majitelem mozků je konkrétní společnost (ev. národ), který/á tyto mozky vychovala, potom máte pravdu: ano, mozky byly této společnosti odcizeny někým jiným, někým, kdo z nich těží namísto ní.
Neberete však v úvahu, co je to společnost (národ). Předpokládáte, že je to něco věčného, co se nikdy nemůže rozpadnout. Může. Některé společnosti se už viditelně rozpadají. Příčin rozpadu může být celá řada. Neposledním důvodem je například to, že lidé chtějí, aby jejich mozek patřil jim, nikoliv jejich společnosti. Můžeme to zpochybňovat, říkat jim: tahle společnost tě vychovala, tak se o ni starej, pracuj pro ni, či dokonce bojuj za ni. Ale to je tak asi všechno, co můžeme. Lidé se obvykle neřídí tím, co je správné, ale tím, co se vyplatí. A svůj život hájí především. Taková je realita. Umíte to změnit?