Mezinárodní den migrantů: Česká republika selhává úplně ve všem

Martin Rozumek

Komentář Organizace pro pomoc uprchlíkům u příležitosti Mezinárodního dne migrantů vyzývá české politiky, odbornou veřejnost i občany ke slušnému a lidskému zacházení s migranty. Jedná se o oblast, v níž český stát ostudně selhává.

Česká migrační politika selhává ve slušnosti, efektivnosti a dodržování práv migrantů. Oblast vstupu migrantů na území České republiky dnes ovládá zmanipulovaný a běžně neprostupný registrační systém Visapoint, který je možné často překonat jen díky úplatkům různým zprostředkovatelům. Týká se to našich ambasád v mnoha zemích například na Ukrajině, ve Vietnamu, Mongolsku, a tak dál.

Vzniká tak, třeba u Vietnamců, závislost migrantů na zprostředkovatelích a vysoké zadlužení, které je „zárukou“ jejich vykořisťování na pracovním trhu na další dlouhá léta. Postižení tímto registračním systémem jsou i cizinci, kteří v České republice dlouho žijí a chtějí, aby sem za nimi přijela manželka nebo děti.

Trpí tím i firmy, ekonomika nutně potřebuje pracovní síly a firmám ani několikátý nesmyslný pilotní program spočívající v prostoduché nabídce obejití Visapointu byrokracii příliš neulehčuje. První dojem migranta při setkání s českými úřady musí být nutně trpký - zaplať zprostředkovatelům a buď zticha. Odpovědná ministerstva to nechává roky v klidu i přes varovné zprávy BIS o zmanipulovanosti Visapointu.

V době dlouhodobého pobytu migrantů v České republice jim úředníci ministerstva vnitra kladou všemožné překážky v prodlužování povolení k pobytu nebo ve slučování rodin žen a mužů, kteří tu roky tvrdě pracují v zaměstnáních, jež Češi dávno nechtějí vykonávat. Tak zvaná komerční zdravotní péče, nejlepší příklad nefunkčnosti trhu v oblasti lidského zdraví, selhává dlouhodobě.

Převážně mladí a zdraví migranti povinně, z prolobovaného zákona, platí vysoké pojistné komerčním zdravotním pojišťovnám místo toho, aby přispívali do veřejných rozpočtů. Při jakémkoli méně obvyklém zdravotním problému — pojistné události — zjistí, že se na ně vztahuje drobným písmem psaná výluka a lidé končí ve velkých dluzích. Lékaři nebo nemocnice je už jen z tohoto důvodu nechtějí přijímat.

A hladové komerční pojišťovny chtějí stále víc a prosazují absurdně vysokou minimální částku pojistného, což by uvrhlo tisíce lidí do nelegality. Odpovědná ministerstva mlčí, a pokud třeba ukrajinská žena po letech těžké práce v České republice otěhotní, končí ona na dobu přechodnou a její dítě na dobu trvalou v odloučení doma na Ukrajině.

Povolení k trvalému pobytu pro migranty pět let v České republice pracující či podnikající má být podle zákona vydáno bezodkladně — nejpozději do šedesáti dnů, ale ministerstvo vnitra bezostyšně nechává podnikatele, zdravotní sestry, stavební dělníky, řidiče, svářeče nebo učitele v nejistotě čekat roky na to, než lopotně vymyslí nějaký důvod pro zamítnutí jejich žádosti. Cizinecká policie — od Karlových Varů po Pardubice, Prahu Ruzyni či Frýdek-Místek se chová k cizincům naprosto nedůstojně, nechává je zbytečně hodiny a hodiny čekat na služebnách, chová se k nim povýšeně a nekompetentně, v detencích dodnes uprchlíky z války včetně celých rodin ostudně vysvléká donaha.

Martin Rozumek k Mezinárodnímu dni migrantů: Cizinecká policie — od Karlových Varů po Pardubice, Prahu Ruzyni či Frýdek-Místek se chová k cizincům naprosto nedůstojně, nechává je zbytečně hodiny a hodiny čekat na služebnách, chová se k nim povýšeně a nekompetentně, v detencích dodnes uprchlíky z války včetně celých rodin ostudně vysvléká donaha. Foto ČT

I vysoce postavení politici ze stran založených na solidaritě se slabšími nebo svobodě každého se přitom s oblibou tvrdě a moderně „postpravdivě“ vyjadřují na adresu uprchlíků, kteří s námi téměř nežijí, a jen přispívají k tomu, že se množí útoky jak na migranty samé, tak na organizace, které se jim snaží pomáhat. K tragédii lidí v Aleppu všichni svorně mlčí a přemýšlejí, jak co nejrychleji zrušit sankce vůči Rusku bombardujícímu civilisty, porodnici, nemocnice.

Pokud se úroveň společnosti pozná tím, jak se chová ke svým znevýhodněným a zranitelným členům, tak jsme v případě migrantů opět selhali. Pojďme se tedy alespoň každý chovat lidsky a slušně k cizincům ve svém okolí a nebát se jich zastat i vůči úřadům a lidem, kteří využívají současné nenávistné atmosféry ve společnosti.

Demografický výhled naší společnosti je hrozivý. Cizince naléhavě potřebují nejenom naše firmy, ale i nemocnice, vědecká pracoviště, vysoké školy, máme-li tedy za cíl být konkurenceschopnou zemí založenou na vzdělání a nikoli nacionalistickým podprůměrným zapadákovem. A rozloučit se musíme s úředníky ministerstva vnitra a politiky, kteří tuto naprosto nedůstojnou a lidsky ubohou atmosféru vytvořili nebo tolerují.

    Diskuse
    December 18, 2016 v 13.57
    Člověk až žasne, co se dá všechno zesmolit jen kvůli kšeftu.
    Rusové bombardují porodnice, cizinecká policie šikanuje cizince a přitom demografický výhled společnosti je hrozivý.
    Je tedy třeba vyměnit úředníky MV a politiky.
    Za takové, kteří otevřou hranice a pustí sem tolik migrantů, aby to začalo panu Rozumkovi a jeho kamarádům řádně sypat.
    Já bych taky vyměňoval. Měnil bych pravidla dotací pro "neziskovky". A ušetřené peníze /a že bych ji bylo!/ bych investoval do podpory rodin, aby tyto mohly mít děti a demografický vývoj nebyl hrozivý. A mělo by to efekt hned dvojí. Síly "neziskovek" by se mohly zapojit do pracovního procesu a nebylo by třeba importovat sem všechny ty profese, které pak nutně chybí v zemích, odkud migranti přicházejí.
    To přece dává mnohem více smysl, ne?
    PH
    December 18, 2016 v 15.17
    V prosinci 2015
    demonstrovali jsme před úřadem vlády na pomoc syrským dětem - teprve po dvou letech vláda nahlédla, že se jim má pomoci. Prostě to nějaký rok trvá ...

    Poznamenávám, že ti supové, kteří nechtějí nikomu pomáhat by si měli uvědomit, že může nastat doba, kdy i my budeme také potřebovat pomoc. Například chladicí věže Temelínu vydrží vichřici jen do 150 km/hod.
    ZJ
    December 20, 2016 v 1.50
    Lze jen doufat,
    že doba, kdy národní socialismus páně Ševčíkově mu z huby do ruk vstoupí, bude pro nás ostatní dobou co nejvzdálenější.
    December 20, 2016 v 10.10
    To jsou panečku závěry!
    Když kritizuji nestydaté manipulace "neziskovek", tak jsem národní socialista!
    Pane Hlávko, já ale chci a skutečně pomáhám jiným. Jenže ne těm, na které je pány ukázáno, ale těm, kdo to skutečně potřebují. Na rozdíl od vás. A také za to od státu nic netahám. A v tom se asi liším.
    Používám vlastní rozum. To by bylo záhodno i u učitelského stavu. Ale jak vidno.....
    JN
    December 20, 2016 v 10.32
    Pokud by tento článek napsal prezident Svazu průmyslu ČR, bylo by to OK.
    V článku popsané praktiky jsou ostudné.

    Migrační politika státu (na rozdíl od pomoci uprchlíkům) by měla být předmětem demokratického rozhodování.

    Pokud by však ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, vedle oprávněného požadavku slušného zacházení s migranty (a tedy i s uprchlíky), řešil i "hrozivý demografický vývoj naší společnosti", případně "lobboval" za zájmy českého průmyslu, zdravotnictví, školství i vědeckých pracovišť a za "konkurenceschopnost naší země, založené na vzdělání", nebylo by to asi úplně v pořádku.

    Pan Rozumek by tak totiž nacionalisticky upřednostňoval "konkurenceschopnost naší země, založené na vzdělání" před konkurenceschopností jiných méně rozvinutých zemí, ze kterých by k nám ti lékaři, učitelé a vědečtí pracovníci měli přijít.

    Chce pan Rozumek obyvatelstvo těchto zemí (které se prostě nemůže do jednoho přestěhovat) odepsat jako potápějící se Titanik?
    December 20, 2016 v 15.17
    Rozvojová pomoc
    Starost o rozvojové země postižené únikem mozků, s níž někteří chytráci chtějí nařizovat lidem z těch zemí, aby se obětovali pro svou vlast a nelezli k nám, je stejně dojemná jako hloupá.

    Ti lidé z rozvojových zemí, které v představách našich domácích peciválů oněch zemí naprosto neznalých doma tak zoufale scházejí, často drží nad vodou nejen početné příbuzenstvo, ale přímo celé hospodářství své vlasti. Objem prostředků posílaných domů migrujícími pracovníky výrazně převyšuje celkový objem rozvojové pomoci, kterou těm zemím poskytují naše vlády — a kterou navíc tamní vlády, jakož i podnikatelé napojení na vlády na obou koncích penězovodu, z velké části přesměrují do vlastních kapes nebo utratí za zbraně, památníky vládců a jiné „užitečnosti‟. Tomáš Tožička tu už vícekrát popsal, s jakými problémy se rozvojový pomoc potýká, i to, že jde vlastně o totéž jako evropské fondy, s jejichž rozkrádáním máme bohaté zkušenosti — až na to, že Česká republika dostává v evropských fondech k rozkradení víc než mnohem chudší země v rámci rozvojové pomoci.

    Kromě toho ti lidé, jejichž mozky tak bezohledně z rozvojových zemí vysáváme — nebo bychom vysávali, kdybychom se k přistěhovalcům a zájemcům o přistěhovalectví chovali civilizovaněji — dostávají teprve v cílových zemích příležitost své mozky pořádně rozvinout, zatímco doma by s nimi mohli leda tak dřít někde na poli nebo v robotárně, případně rovnou umřít hlady nebo na nějakou pro nás vcelku banální chorobu. A když své mozky rozvinou, když u nás vystudují a získají praxi, často pamatují i na svou vlast a pracují v její prospěch, jak nejvíce mohou. Přispívají svou znalostí poměrů, aby vládní projekty rozvojové pomoci byly aspoň trochu užitečné, zakládají vlastní projekty pomoci nebo společné firmy, a někdy se dokonce vracejí podnikat, učit nebo vědecky pracovat doma. Je to věc příležitostí, které oni znají lépe než my.

    Příznivci žiletkového drátu na hranicích rádi zapomínají, že otevřená hranice umožňuje pohyb oběma směry. Pro málo rozvinuté země je rozhodně přínosnější, když jejich intelektuální elita odejde studovat do Evropy a odtamtud bude čas od času jezdit na návštěvy do vlasti vypomoci s jejím rozvojem, než když polovina té intelektuální elity utone ve Středozemním moři, zbytek získá po velkém úsilí povolení vykonávat podřadné práce za mzdu nižší než minimální, jen výjimečným jedincům s výjimečným štěstím se skutečně podaří vystudovat a uplatnit se v nějakém pokročilejším oboru, a všichni ti, kteří přežili a aspoň nějak se uchytili, do vlasti jenom posílají část svého výdělku a sami se nikdy nevrátí ani na skok, protože mají strach, že jakmile by Evropu opustili, už by se nedostali zpátky.
    MP
    December 20, 2016 v 15.45
    Luďkovi Ševčíkovi
    Vím, je to poněkuď osobní otázka, ale nedá mi to. Už jsem si tady přečetl o řadě lidských skupin, kterým pomáhat rozhodně nechcete, a o dalších, kterým podle Vašeho názoru pomůže jen převýchova, také známpodrobně Váš názor na nezizkovky. Ale marně se pokouším přijít na to, komu vlastně chcete pomáhat.
    December 20, 2016 v 18.31
    To máte teda špatný, když na to nemůžete přijít.
    Zkusím vám to vysvětlit. Já jsem nikdy nikde nevyřazoval řady skupin z těch potřebných. Ani jsem nechtěl žádné převychovávat.
    Já jen naprosto odmítám aby pomoc byla poskytována paušálně, bez rozlišení potřebnosti a aby nebyla motivační. Chápu, že tím nabourávám byznys "neziskovek" a jsem tudiž nepříjemný element.
    Vždy jsem, dle svých sil, pomáhal těm, které považuji za potřebné. Tak jsem se jaksi dostal i k levicovým aktivistům. Sháněl jsem pomoc pro jednoho člověka a obrátil jsem se tedy i na svou senátorku. Přes jejího asistenta jsem tehdy dostal pozvánku na seminář Alternativy zdola. I když jsem mnohé věci považoval za utopické, uvítal jsem, že existuje vůbec nějaká alternativa. Tenkrát. A hlavně jsem se domníval, že se
    se mi podaří sehnat kontakt na nějakou skutečnou neziskovou organizaci, které onomu člověku pomůže. A do budoucna že budu vědět, na koho se s takovými problémy obracet. A radoval se, že existuje někdo, kdo skutečně potřebným pomůže.
    Pak jsem ale přišel na to, jak to ve skutečnosti funguje. Tomu člověku jsem nějakou pomoc sice sehnal, ale úplně někde jinde. Protože měl smůlu. I když byl neschopen sám vyřešit svůj problém a pomoc nutně potřeboval, nepatřil do skupin, o kterých bylo rozhodnuto, že jim bude pomoc poskytována. Paušálně, bez rozlišení nutnosti a bez motivačnosti.
    Takhle je u nás totiž byznys s chudobou nastavený. Bezedná jáma, která bude polykat obrovské prostředky a z které chudí nemají úniku. Bodejť ne, kapři si přece rybník sami nevypustí.
    V té mizí prostředky, které samozřejmě jinde chybí. Těm skutečně potřebným, třeba těm důchodcům v LDN, kteří tam musí ležet utlumeni, pokáleni, jen proto, aby někdo nepřišel o svůj byznys.
    Proto zde Rozumek hořekuje nad státní politikou, protože se nedaří přilákat sem ekonomické migranty. Co kousek, to 100 000 na půl roku. Ne na ubytování, ne na jídlo, ne na zdravotnictví, jen na jakési občasné služby, třeba asistence na úřadech, což je tak max 3 x za onoho půl roku. To už stojí za to, aby se tu opřel do vlády a celého státu, ne? Při plánovaných 2000 migrantech to dělá slušných 200 milionů. Takový balík za nic, to jde. Když stát tak sype...
    Jen by tohle ale nemělo nechávat žádného opravdového levičáka chladným. A neměl by si namlouvat, že snaha o nápravu tohoto stavu je nějakou xenofobii, rasismem, či národním socialismem. Měl by se nad tím zamyslet a ne hledat cesty, jak to okecat. Vždyť tenhle byznys nemá s levicí nic společného. Alespoň doufám.
    JN
    December 21, 2016 v 1.50
    Objevil se zde názor, že odchod vzdělaných elit z méně rozvinutých zemí těmto zemím prospívá:
    "Kromě toho ti ((vzdělanější)) lidé (...) dostávají teprve v cílových zemích příležitost své mozky pořádně rozvinout, zatímco doma by s nimi mohli leda tak dřít někde na poli nebo v robotárně, případně rovnou umřít (...) na nějakou pro nás vcelku banální chorobu."

    ------------------------------------------------

    Tak třeba takový učitel dostává teprve v cílové zemi příležitost svůj mozek pořádně rozvinout, zatímco doma by patrně místo učení místních dětí dřel někde v robotárně. A třeba takový lékař také rozvine svůj mozek až v cílové zemi, zatímco doma by při pokusech léčit místní lidi možná zemřel na nějakou banální chorobu.

    Lékař i učitel budou samozřejmě nemalou část svých příjmů posílat domů, aby podporovali početné příbuzenstvo. Příbuzní toho lékaře, kteří doma možná umírají na nějakou banální chorobu, se po obdržení peněz uzdraví a nevzdělané děti příbuzných toho učitele se po obdržení peněz stanou vzdělanými. Nevím sice, jak k tomu dojde, ale musí to být pravda.

    Stejně tak těmto zemím prospěje i odchod vzdělaných úředníků a odborníků, kteří mají na starost správu země, nakládání s nerostnými surovinami, ochranu přírodního a kulturního bohatství, ochranu ekosystémů i živočišných a rostlinných druhů ohrožených vyhynutím... Odchodem těchto vzdělaných elit se pak uvolní ekologické niky, které snadno zaplní globální korporace, popřípadě také i lidé, kteří to dobře umí s kalašnikovy.

    Odchod vzdělaných elit z méně rozvinutých zemí těmto zemím prospívá. Nevím sice jak, ale musí to být pravda. Říkají to přece ti, kteří to se všemi lidmi myslí dobře. Musíme tomu věřit.

    -----------------------------------------------------

    Migrační politika státu (na rozdíl od pomoci uprchlíkům) by měla být předmětem demokratického rozhodování. Pokud bude tedy stát prosazovat v migrační politice (netýká se to samozřejmě pomoci uprchlíkům) něco jiného než to, co chce většina, a bude tak chtít vyjít vstříc například soukromým firmám, bude muset omezit demokratické rozhodování. Naší zemi, ohrožené právě nyní nedemokratickými živly, to jistě prospěje. Nevím sice jak, ale musí to být pravda. Říkají to přece ti, kteří to se všemi lidmi (a tedy i s námi) myslí dobře. Musíme tomu věřit.
    JN
    December 21, 2016 v 2.19
    Pokud někomu pomáhám, asi bych neměl myslet na to, co dobrého to přinese mně.
    Jestliže však "levou hubu" mám plnou pomoci a "pravou hubou" naopak řeším "hrozivý demografický výhled naší společnosti" a "nedostatek pracovních sil pro naše firmy", asi se o zcela nezištnou pomoc nejedná (nehledě na to, že dobře integrovaní přistěhovalci demografický vývoj téměř neovlivňují, ovlivňují ho ti, u kterých se integrace nepodařila).
    December 21, 2016 v 8.45
    Ševčíkové proti Ševčíkům
    Luděk Ševčík odmítá, aby se pomoc poskytovala bez rozlišení potřebnosti a žádá, aby byla motivační. A pak si stěžuje, že jakéhosi svého potřebného přivedl k jakési neziskovce, a ta mu pomoc odepřela, protože nespadal do skupiny uznávané jako potřebná a potřeboval pomoc, která není uznávána jako motivační.

    Celá historka Luďka Ševčíka je značně neurčitá, jak je u tohoto vypravěče zvykem. Nejen že se nepochlubí ničím natolik konkrétním, abychom si mohli jeho tvrzení ověřit, to by se ještě dalo přijmout jako ochrana soukromí oné potřebné osoby, ale neřekne ani nic, z čeho bychom si moli udělat představu, oč vlastně šlo, jaký to byl člověk, který byl podle Luďka Ševčíka hoden pomoci, jakouže motivační pomoc to potřeboval a která neziskovka mu ji odepřela, s jakým přesně odůvodněním, do jaké že skupiny to nespadal a jakým požadavkům na potřebnost a motivačnost podle oné neziskovky — v rozporu s míněním Luďka Ševčíka — to nevyhověl.

    Nelze tudíž říci než zcela obecně, že jestli celá páně Ševčíkova historka není jen takové povídání vycucané z prstu, narazil pan Ševčík zřejmě na neziskovku závislou na financování granty a žádal od ní pomoc, na jakou nedostala grant.

    Závěrečné výkřiky Luďka Ševčíka o stovkách tisíc za nic jsou holé nesmysly. Právě taková temná podezření mají vůči neziskovkám všichni státní úředníci a ústavní činitelé — náš stát je ovládán hordou Luďků Ševčíků. Proto stát zásadně nepodporuje neziskovky tak, že by jim vrazil do chřtánu peníze, ať si s nimi dělají, co chtějí, ať pomáhají, komu uznají za vhodné a jak uznají za vhodné. Neziskovka, která nemá dostatečné vlastní zdroje — nejlépe od drobných dárců, kteří narozdíl od států, velkých firem a šlechetných miliardářů nevznášejí přísné požadavky na to, k čemu jejich peníze použity být mají a k čemu nesmí, natož aby chtěli jejich využití podrobně vyúčtovat — tak nemá možnost dělat nic jiného, než nač dostane grant. Teoreticky mohou aktivisté něco, nač nemají grant, dělat aspoň z pilnosti na vlastní náklady, prakticky často ani to ne, protože kdo má například grant ministerstva vnitra na pomoc s integrací migrantů a dovolí si zastat se veřejně proti ministertvu vnitra uprchlíků, riskuje, že příště už od ministerstva žádný grant nedostane. Navíc granty, jak dobře víme my, výzkumní pracovníci, mají jednu zvláštnost, v českém hospodářství nevídanou — nejen že jsou určeny na konkrétní, přesně vymezený účel, ale jejich příjemce také musí podrobně, do poslední koruny vyúčtovat, že je přesně k tomu účelu použil, a běda jak by byť jen korunu utratil za něco, co podle státních úředníků leží mimo jimi přesně stanovené meze. Když se mi, na grantech závislí vědci, díváme na stavební projekty jako Blanka, říkáme si: Kéž by věda byla tunel! Totéž se týká i všech grantů pro neziskové organizace: Neziskovky nejsou tunel, těm stát žádné vícenáklady neproplatí, nedodržení termínů neodmění ždánou platbou navíc, ale potrestá požadavkem na vrácení již proplacených peněz, a ještě od nich žádá pravidelné a velmi podrobné vyúčtování.

    Jestliže tedy páně Ševčíkova potřebného nějaká neziskovka potřebným neuznala, byla to nepochybně neziskovka závislá na grantech a potřebnost onoho potřebného by nedokázala obhájit před jinými Ševčíky, bedlivě hlídajícími, zda grantovými penězi neplýtvá na nepotřebné.
    December 21, 2016 v 8.55
    Usmiřování fašismu s nacismem
    Jiří Nushart obviňuje obhájce práv migrantů, že ohrožují naši civilizaci, protože jakákoliv vstřícnost k migrantům, byť třeba i jen pomoc uprchlíkům, se nám šeredně nevyplatí. Každého, kdo se pokusí rozptýlit jeho obavy a dokázat mu, že na pomoci uprchlíkům, ba i na vstřícnosti k migrantům nakonec vyděláme, zatímco naopak doplácíme na umanuté pronásledování migrantů, pan Nushart obvyňuje, že když takhle myslí na náš zisk, nepomáhá těm uprchlíkům a migrantům vůbec nezištně. Patrně skutečnou hodnotou není pomoc bližnímu, ale nezištnost a nezištnost znamená poškozování sebe sama, a proto je naší morální povinností ubližovat migrantům tím více, čím víc to škodí i nám samotným.

    Podle morálky Jiřího Nusharta je vrcholem nezištnosti sebevražedná výbušná vesta.

    Dále pan Nushart ví ze všech nejlíp, co skutečně potřebují rozvojové země. Ví, co potřebuje Afghánistán, lépe než Afghánci, co potřebuje Eritrea lépe než Eritrejci, co potřebuje Nigerie lépe než Nigerijci. Kdo jim pomáhá dosáhnout toho, co chtějí oni, je sobec a škodí jejich zemím, skutečným dobrodincem lidstva je ten, kdo všechny ty lidi proti jejich vůli vrátí domů, uvězní za žiletkovým drátem, nebo rovnou zabije.
    December 21, 2016 v 10.48
    Pane Macháčku, je mi vás líto.
    Jste tak pevně usazen v zákopech své ideje, že vás ani nenapadne, že by mohli mít pravdu i jiní.
    A protože nejste schopen vyvrátit mé tvrzení o neefektivní práci "neziskovek", o nemotivačnosti systému, tak jste se pustil do hledání prkotin v textu, aby jste alespoň někde "zabodoval" a ochránil si své dogma.
    Já nemám zapotřebí lhát, pro mě celá ta problematika není byznysem. A nejsem ani v žádném seskupení, díky němuž bych se dostal k lizu, takže nemusím obhajovat jeho manipulace. Mě lhát prostě za to nestojí.
    Ty statisíce nejsou žádné výkříky. Byl jsem na Komisi pro sociální začleňování Svazu měst a obcí, kde pracovník z Ministerstva vnitra přednesl zprávu o chystaných opatřeních v souvislosti s migrační krizí. Hovořil v přesných číslech. Žádný holý nesmysl - realita, byť se jí zoufale bráníte sebevíc.
    Mě, v případě onoho potřebného, neodmítla jedna neziskovka, ale všechny. Já je neviním z toho, že tak konaly. Já je prakticky neviním z ničeho. Vina je na straně státu, že vypisuje granty tak, jak to "neziskovkám" vyhovuje. Jen jim, nikomu jinému. A proto se zde ozývám.
    Ja fakt, že mnohé "neziskovky" už tak "narostly", že vrtí státem. Ale od toho jsou politici politiky, aby s tím udělali pořádek.
    Vyúčtovávání hospodaření "neziskovek" se zde již probíralo. Asi jste to zaspal. Ale i kdyby bylo účetně sebevíc v pořádku, pokud jejich činnost nevede k vyřešení problému, za který jsou financovány, už by neměly dostat žádné peníze. A ty, které čerpaly, by měly vrátit.
    K tomu se stačí podívat, jak se poslední desítky let vyřešily problémy, na které byly prostředky čerpány. Nijak. Situace se sociálně slabými se naopak zhoršuje. Jenže, pokud stát bude vydávat peníze jen za "snahu", nemůže tomu být jinak.
    V současnost se pokouším řešit problém invalidy /má rakovinu, přiznání invalidity jde nyní před posudkovou komisi ČSSZ, abych byl přesný/ , který dostává měsíčně příspěvek na živobytí 531 korun. Žije s nezaměstnaným bratrem. A je dalším z těch, kteří mají smůlu. Možná i proto, že takoví zaslepenci, jako jste vy, budou do poslední kapky krve hájit nefunkční sociální systém, nahrávající jen těm, kdo si na něm nahrabou.
    A vypsávat cosi o hordách Ševčíků, majících temná podezření vůči "neziskovkám". Věřte tomu, že nejsou temná, ale jasná. A kdyby nic, tak už mi stačí, že nenesou ovoce.
    JP
    December 21, 2016 v 11.26
    Komu pomáhat?
    Pane Profante, odpověď na Vaši otázku L. Ševčíkovi, komu on by vlastně považoval za potřebné pomáhat, by bylo možná ze všeho nejspíše nalézt v pamětech Alberta Speera, svého času Hitlerova dvorního architekta a vrchního stavitele.

    Ten líčí, jak Hitler po svém nástupu k moci skutečně odstartoval řadu projektů zaměřených na zlepšení situace především německé dělnické třídy: nejen ona známá - a propagandisticky vydatně využívaná - placená dovolená, ale i předpisy k ochraně zdraví zaměstnanců v továrnách, zákony nařizující důstojné ubytování dělníků (ne už v přecpaných maringotkách jak tomu bylo doposud zvykem), atd.atd.

    To znamená: Hitler dozajista pociťoval jakýsi paternalistický postoj ke "svým" Němcům, a vykazoval i určité snahy odstranit jejich sociální nouzi. (Nakonec není to tak zcela nepochopitelné, on sám dlouhá léta svého mládí také trpěl velice palčivou nouzí.)

    Nicméně, Speer v této souvislosti zmiňuje jeden nemálo zajímavý moment: Hitler sice projevoval velké nadšení když se takovéto velké sociální projekty s velkou slávou vyhlašovaly - ale čím více se pak jednalo o jejich konkrétní realizaci, tím rychleji u Hitlera jeho počáteční zájem vyhasínal.

    Na co nám tento náhled do myšlení a postojů německého říšského vůdce poukazuje? - Na to, že jsou takové charakterové typy, které sice halasně vyhlašují projekty sociální pomoci - ale za prvé zásadně jenom těm "svým", svému vlastnímu národu. (Respektive svým vlastním soukmenovcům.) A za druhé: ani tu pomoc svému vlastnímu národu nakonec nemyslí nijak vážně. Oni totiž ve skutečnosti vůbec nechtějí pomáhat l i d e m - nýbrž tou podporou "svého" národa si v sobě jenom chtějí pěstovat a posílit pocit své vlastní nacionální výlučnosti.

    Takže, buďme vždy velice skeptičtí vůči těm, kteří hlasitě vyžadují pomoc - ale pouze a výhradně jenom těm "svým".

    Jakmile se začne provádět selekce těch, kteří si pomoc "zasluhují", a těch ostatních, tak tu okamžitě něco velice nehezky páchne.
    December 21, 2016 v 12.05
    To je ono, pane Poláčku! To si dejte patentovat.
    Když nevíte kudy kam, tak vytáhněte Hitlera, srovnejte nesrovnatelné a máte to v kapse.
    Neboť ze mě jste udělal div ne Hitlera, takže rozhodně má kritika pak nemůže být oprávněná.
    Vaše dialektika /ovšem pan Macháček s vámi tvrdě soupeří o prvenství/ velmi připomíná známé trojvětí : „Ve vínu je pravda“ – „Ve vínu je alkohol“ – pak tedy „V alkoholu je pravda“.
    Vždy je nutné kontrolovat, kdo a jakou pomoc skutečně potřebuje. Tak zní mé tvrzení, na rozdíl od toho, co jste se pokoušel sem propašovat.
    A tam, kde se tato kontrola neprovádí, kde se sype bez rozlišení, tak tam to velice nehezky páchne. Neboť zdroje nejsou neomezené /spíš hodně omezené/ a nutně pak skutečně potřebným pochybí. A za to, aby tomu tomu tak nebylo, by se měl každý skutečný levičák, či skutečně sociálně cítící opřít.
    Mlha v tomto stavu jim rozhodně vyhovovat nemůže. Ta vyhovuje jen těm, kdo se na špatně nastaveném systému přiživují.
    MP
    December 21, 2016 v 15.35
    JIstěže mě ta fašistická analogie napadla, když jsem tu otázku psal. Ale chtěl jsem vědět, co mi odpoví pan Ševčík. A on mi neodpověděl, jen zopakoval svoji nenávistnou mantru o neziskovkách a doplnil ji násobením jakýchsi z prstu vycucaných hausnumer, které zřejmě považuje za argument.

    Nemám důvod mu pdosouvat přes Speera Hitlera, máme tu vlastní zapšklou nacionalistickou tradici. Je pro ni charakteristické, že se bezohlednost, závist a xenofobii snaží kašírovat jako realistickou vstřícnost. Hnusné, ale naše, s kořeny v českém a moravském hnoji, žádný Hitler.
    December 21, 2016 v 17.06
    Už je to vážně směšné.
    Dnes píše o německých "neziskovkách", tyjících z migrantského byznysu v Právu Schnur : "Kauza vítání migrantů a déšť miliard". Píše tam migračním trhu a celou tu mašinerii nazývá kartelem sociálního průmyslu, s ročním obratem více než 140 miliard Eur. Na závěr se nezapomene zmínit o tom, že 219 poslanců Spolkového sněmu si drželo funkce v představenstvech a vedeních celého "sociálního kartelu".
    A vy snad chcete někomu namluvit, že v Německu to sice dělají kvůli byznysu, ale vy u nás to děláte jen pro blaho migrantů? Že u nás sociální byznys neexistuje? Že "neziskovky" pracují zadarmo, za svoje?
    Vaše urážky a snaha o mou dehonestaci, srovnávání s fašistickou analogii, jsou směšné. Kdyby jste se k tomu, co píši, nevyjadřovali, udělali by jste lépe.
    Jen se odkopáváte. Mlčeti mohlo být vaše zlato.
    December 22, 2016 v 0.28
    Pravda a lež
    Luďka Ševčíka nikdo a nic nedonutí, aby se vyjadřoval konkrétně a uváděl ověřitelné údaje.

    O tom, jak skutečně funguje obchod s migrací, kdo na něm vydělává a kolik, vyšla už před delším časem důkladná studie na webu Českého rozhlasu: http://www.rozhlas.cz/zpravy/data/_zprava/1502982

    Ta studie se věnuje nejen tomu, kdo na migraci, hlavně na boji proti ní, vydělává, ale také tomu, kdo to zaplatí. A tím, kdo prodělává, nejsou jenom migranti. My, evropané, si odhodlaně utrhujeme od úst, jen abychom mohli lidem z jiných částí světa škodit.
    December 22, 2016 v 8.51
    Pane Macháčku, vy máte v rodině někoho zainteresovaného
    v kartelu sociálního průmyslu, nebo jej hájíte z čistého přesvědčení?
    Ať tak, či onak, těžko můžete popřít, že i člověk odhodlaný všemožně pomoci, může neš'tastně zvoleným způsobem nadělat více škody, než úžitku. A když ta pomoc pak prochází přes byznysové "neziskovky", není už o tom pochyb. Proč by si měly řezat větev pod sebou a pomáhat takovým způsobem, aby problém vyřešily a zůstaly bez jistých příjmů?
    Přivézt sem irácké rodiny za x milionů, rodiny, které stejně ani neměly zájem sem jet, ani nebyly zjevně v ohrožení života, tomu vy říkáte pomoc migrantům? Kvůli tomu si mají Evropané utrhovat od úst? Kvůli tomu se šetří na pomoci starým a bezmocným?
    Opět se, po vzoru pana Poláčka, snažíte překroutit formulaci tak, aby jste zabodoval. Jenže ta formulace má správně znít: My, Evropané, si utrhujeme od úst jen proto, aby se napakoval jen kartel sociálního průmyslu a převozní mafie, jejichž byznys škodí i lidem z jiných částí světa.
    Protože tím, že ze svých zemí utečou mladí, vzdělaní a tím pádem společnost rozvíjející lidé a zůstanou tam jen staří a bezmocní, je páchán zločin. Páchá jej ten, kdo migraci organizuje i ten, kdo ji umožní.
    Tohle nevidět, na to musí být neuvěřitelná ideologická slepota!
    December 22, 2016 v 10.44
    Ověřitelnost údajů
    Ne každý článek na Novinkáchmusí být nutně pravdivý, nicméně Petr Schnur se zdá být poměrně důvěryhodným autorem, aspoň podle medailonku na webu Literárních novin:
    http://www.literarky.cz/blogy/petr-schnur

    Vypadá podezřele, když jako příklad sociálního průmyslu vydělávajícího na pomoci uprchlíkům a dalším přistěhovalcům uvádí Caritas, tedy katolickou charitu, dobročinnou organizaci jejíž činnost je opravdu velmi široká. Schází byť i jen pokus o analýzu, jaká část z rozpočtu katolické charity souvisí nějak s migranty.

    Protože článek na Novinkách není vědecká publikace, nejsou v něm uváděné údaje důsledně opatřeny odkazy na zdroje. To ztěžuje jak ověření údajů samotných, tak toho, co skutečně říkají ty zdroje, na které se Petr Schnur odvolává.

    Ověřovat si, co říká Eurostat o věkovém a pohlavním složení migrantů, má k obsahu článku jen okrajový význam.

    Seznam organizací pomáhajících migrantům, čítající údajně 169 stránek po padesáti záznamech, se mi na webu úřadu dohledat nepodařilo:
    http://www.bamf.de/EN/Startseite/startseite-node.html
    Našel jsem jen takové seznamy jako přehled celkem sedmi organizací poskytujících bezplatné poradenství pro dospělé:
    http://www.bamf.de/EN/Willkommen/InformationBeratung/ErwachseneBeratung/erwachseneberatung-node.html
    Informace o místních integračních projektech:
    http://www.bamf.de/EN/Willkommen/Integrationsprojekte/integrationsprojekte-node.html
    mě dovedly až k interaktivní mapě dobrovolnických spolků na webu Federální agentury dobrovolnických organizací:
    http://www.bagfa.de/freiwilligenagenturen.html
    Jedná se o všechny dobrovolnické spolky, nejen ty zaměřené na nějaký druh pomoci migrantům, a stejně jsme z té mapy 169 stran po padesáti záznamech nevyrazil.

    Většinu údajů o ekonomii pomoci uprchlíkům v Německu Petr Schnur snad převzal od Institutu německého průmyslu IW se sídlem v Kolíně nad Rýnem (ledaže by všechna data vypátral sám v rámci vlastního původního výzkumu anebo vypustil z textu odkaz na zásadní zdroj). IW je „soukromý výzkumný ústav v Německu, který propaguje liberální hospodářský a sociální řád,‟ tedy instituce s vyhraněným politickým zadáním:
    https://en.wikipedia.org/wiki/Cologne_Institute_for_Economic_Research

    Bylo by tudíž záhodno ověřit si cokoliv, co IW zveřejní. S tím mám ovšem problém už v tom, že se mi zatím na webu IW nepodařilo žádnou studii, ze které mohl Petr Schnur čerpat, najít — a nezdá se, že by to bylo jen mou neznalostí němčiny, kvůli které se soustředím na anglickou verzi webu:
    http://www.iwkoeln.de/en/
    JP
    December 22, 2016 v 13.55
    A že jsem si myslel, že ten Schnur se tady objeví. Ale - nakonec díky za to. Schnur je totiž naprosto klasickým prototypem fundamentalistického levičáka, který celá léta vystřeluje svou munici proti německému (ovšemže kapitalistickému) státu, aby tváří v tvář migrantské vlně náhle začal ronit krokodýlí slzy nad tím, jak prý právě tento německý stát trpí a chudne tím, že musí platit na migranty. P. Schnur tedy dokázal učinit naprosto stejný ideový (a morální) kotrmelec jako Jan Keller, od radikálního bojovníka za práva těch slabších až po jejich nenávistného nepřítele.

    Co se těch citovaných údajů (vlastně by se muselo říci: "údajných údajů") týče, pak je jisté jenom jedno: v tuto chvíli ještě nikdo nemůže seriózně posoudit, jaký k o n e č n ý efekt bude migrantská vlna mít pro Německo. Z těch předběžných a parciálních údajů si samozřejmě každý může zcela "svobodně" vybrat, co se mu zrovna hodí do krámu.
    December 23, 2016 v 6.41
    Je to marný, je to marný, je to marný.
    Když se zde v článku ti, kteří dělají "dobro" za peníze druhých rozčilují, že jim ti druzí na to nedají více peněz, takže je třeba je vyměnit, urazit či ponížit, aby se příště nezdráhali a sypali bez rozmýšlení a bez kontroly, povstane na obhajobu jejich nestydatosti vždy sqatra ideologických zaťatců, pro které je odpovědět si na otázku cui bono zjevně buď nad kapacity jejich mozkoven, či neprojde přes barieru jejich ideologie.
    Takové přesně kartel sociálního průmyslu potřebuje. Ti za něj bojují a umožňují mu byznys. Právě na úkor těch potřebných, za které by tito altruisté měli normálně bojovat. Že jsou mezi nimi občas i paranoici, kteří ve všem vidí jen spiknutí jakýchsi tajných služeb a všechny, kdo tenhle byznys s chudobou kritizuji, mají za jejich agenty, se rozumí samo sebou.
    Takže je marný dál k tomuto tématu zde psát. Já jsem argumenty předložil, čtenáři se snad nad nimi zamysleli a že se nad nimi nezamysleli zdejší diskutující, není mou vinou. Tam je to prostě marny.
    IH
    December 23, 2016 v 21.45
    Pane Ševčíku,
    Dělat dobro (bez uvozovek) za peníze druhých může být rozumným modem vivendi, neboť ne každý je ochoten aktivně "dělat" dobro sám.
    Otázka cui bono? není bez významu, může nás však také pěkně zavést. Rozhodně nemůže nahradit ochotu a schopnost komplexního posouzení a porozumění.
    Jinak se přiznám, že mě, zřejmě na rozdíl od Vás, pane Ševčíku, iritují podstatně víc třeba "nezištné" dárky paní (tehdy) Nagyové nebo efekt "milionová bankovka" než (někdy problematická) podpora slabším, znevýhodněným a méně přizpůsobivým, neřku-li širším sociálním, ekologickým či kulturním programům.

    Přeji hezké vánoce.
    JS
    December 24, 2016 v 15.45
    panu Nushartovi
    Souhlasím s panem Macháčkem, a už jsem vám to také psal, že nejlepší forma pomoci jiným zemím je pomoc jejich imigrantům, a uváděl jsem empirické doklady, nikoli pocity.

    Samořejmě, ne každý je zastáncem takové pomoci, někdo prostě chce izolacionismus.

    Ale i ČR s tím má zkušenosti. Pokud chcete tvrdit, že čeští imigranti představovali třeba pro USA ekonomickou ztrátu, nemůžu s takovým názorem souhlasit.
    + Další komentáře