Zástupci Akademie věd, Klimatické koalice, Glopolisu, Hnutí DUHA, Greenpeace ČR, sdružení Kořeny, Společnosti pro trvale udržitelný život, iniciativy Limity jsme my a asociace ekologických organizací Zelený kruh v pondělí vyzvali Radu vlády pro udržitelný rozvoj, aby se zasadila o ochranu domovů a zdraví obyvatel Ústeckého kraje před těžbou hnědého uhlí.

„Chceme Vás požádat, abyste na zítřejším zasedání doporučili vládě zcela odepsat, tedy vyjmout z evidence, zásoby hnědého uhlí v nekonfliktních lokalitách (velkolom Bílina po částečném prolomení limitů v říjnu 2015 a řada dalších lokalit) a zrušit tamní chráněná ložisková území a dobývací prostory,“ píše se v dopise. Zásoby uhlí pod zastavěným územím obcí doporučují převést do nebilančních zásob, což by zabránilo nynější těžbě, ale nevylučovalo by ji v případě hluboké energetické krize.

Sobotkova vláda sice v říjnu loňského roku rozhodla, že neprolomí limity těžby uhlí na velkolomu Československé armády a že nedovolí rypadlům jít blíž než na 500 metrů od domů, které sousedí s velkolomem Bílina, avšak autoři dopisu se obávají, že pokud nebude uhlí odepsáno, může rozhodnutí jakékoliv další vlády opět postavit obyvatele dotčených obcí před hrozbu bourání domovů a života na hraně uhelného velkolomu po několik desítek let.

Připomínají také, že že podle schválené Státní energetické koncepce ČR uhlí za limity energetika nepotřebuje a nebude je potřebovat ani v příštích desetiletích. „To, že limity těžby existují, je jasným důkazem zájmu státu na ochraně životního prostředí a na podpoře rozvoje sídel v území za limity. Naopak před limity převažuje z hlediska státu zájem těžit uhlí. Obce a celý region musí mít od státu jasné garance, stejně jako těžaři,“ píší signatáři dokumentu.

Převedení uhlí pod obcemi do nebilančních zásob označují za rozumný kompromis mezi odpisem (tedy jeho úplným vynětím z evidovaných zásob), jak dlouhodobě požadují obce na základě usnesení vlády října 1991, a snahou o zachování současného stavu. Převod do nebilančních zásob, argumentují autoři dopisu, je pro vládou zvolené řešení (znemožnit těžbu v současnosti, ale umožnit její obnovu v případě zásadní energetické krize) ze všech legislativních možností tím nejvhodnějším.

„Je potřeba zohlednit především zdravotní stav obyvatel tohoto regionu, který byl uhelným průmyslem vážně poškozován po desítky let. V důsledku zatížení exhalacemi a jemným polétavým prachem je zde délka života výrazně kratší v porovnání s republikovým průměrem, vyšší výskyt zhoubných a kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí u mužů i žen, je nepříznivě ovlivněn vývoj dětské populace,“ píše se dále v dopise.

Ústecko podle jeho autorů potřebuje jistotu budoucího rozvoje. „Musí vědět, jestli budou jeho obyvatelé žít desítky let s rypadly pod okny a v obavě z nuceného vystěhování nebo zda budou pokračovat investice do nových průmyslových zón a transformace,“ uzavírají signatáři otevřeného dopisu.