Ve středu 9. prosince mají ministři poslední možnost připomínkovat návrh Surovinové politiky České republiky svého kolegy ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD). Kromě jiného v něm navrhuje znovu zavést do horního zákona vyvlastňování, zpochybňuje nedávné rozhodnutí vlády, kterým zachovala limity těžby na velkolomu ČSA, a navrhuje zkoumat a případně využívat úplně nová ložiska hnědého uhlí.

„Někdo na ministerstvu průmyslu, a nemusí to být nutně přímo ministr, zachování limitů na ČSA očividně nese těžce. Když ho vláda vyhodila dveřmi, zkouší to teď oknem. Nezbývá než doufat, že ho jím vláda exemplárně prohodí zase,“ komentuje návrh surovinové politiky vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

A dodává: „Časování je ovšem geniální — nastolit téma nových uhelných dolů v době vrcholící klimatické konference v Paříži je asi stejně případné, jako by bylo povolit kouření ve vlacích v den boje proti rakovině,”

Podle Hnutí DUHA a Greenpeace jde o absurdní návrh, který je v rozporu jak s přijatou Státní energetickou koncepcí České republiky, tak se stanoviskem premiéra Bohuslava Sobotky, které přednesl před pouhým týdnem v Paříži a v němž se jasně přihlásil k české odpovědnosti za změnu klimatu.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka mimo jiné uvedl: „[Změna klimatu] Ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace. (…) Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu.“

Jsou usnesení vlády jen trhacím kalendářem? 

Usnesení vlády k limitům těžby je v návrhu surovinové politiky ministra Jana Mládka interpretováno tak, že v roce 2020 se má znovu posuzovat otázka prolomení limitů na dole ČSA. To přitom podle Hnutí DUHA a Greenpeace v usnesení není. Pouze se v něm říká, že Ministerstvo průmyslu a obchodu má „předložit vládě do 31. prosince 2020 v rámci periodického vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce analýzu potřeb hnědého uhlí.“

Přestože stávající stav, kdy v roce 2012 byly z horního zákona bez náhrady vypuštěny vyvlastňovací paragrafy, nepůsobí podle Hnutí DUHA a Greenpeace v praxi žádné problémy, ministr průmyslu Mládek znovu navrhuje do horního zákona kvůli těžbě vyvlastňování zavést. Ministerstvo průmyslu přitom podle obou organizací nepředložilo jediný příklad, kdy by se těžební organizace — z důvodu zrušeného institutu vyvlastnění — nedostaly k ložisku.

Surovinová politika také navrhuje zkoumat zcela nové lokality pro těžbu hnědého uhlí (Záhořany, Bylany, Podlesice — Veliká Ves) a případně zajistit jejich ložiskovou ochranu. V takové situaci by ovšem došlo ke stavebním uzávěrám, zastavení územního rozvoje obcí a vznikl by stejný problém jako v případě přímého ohrožení Horního Jiřetína a Černic.

„Vláda by se měla místo destruktivních nápadů zodpovědně zabývat otázkou ochrany klimatu i zdraví lidí, energetickou bezpečností a modernizací ekonomiky a dát zelenou přípravě antifosilního zákona, který slíbila už v programovém prohlášení,“ zdůrazňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

A pokračuje: „Pokud pro ministra Mládka nejsou usnesení vlády o limitech těžby, vlastní energetická koncepce či zásadní projev svého premiéra v Paříži jen trhacím kalendářem, měl by prosazování návrhů na vyvlastňování a hledání nových ložisek uhlí sám zásadně přehodnotit,“ uzavírá Koželouh.