Limity jsme my, takový vzkaz poslala dnes vládě a těžařům pestrá skupina osobností, jež se sešla u zámku Jezeří vysoko nad velkolomem ČSA, který by v případě prolomení limitů těžby pohltil nedaleké město Horní Jiřetín a osadu Černice. Společně se zde vyfotili s transparentem Limity jsme my a znakem Horního Jiřetína.

Podpořili tak boj místních lidí o záchranu jejich domovů před blížícím se rozhodnutím vlády o limitech těžby. Nejde o jedinou formu podpory, které se místní lidé těší: již více než tři tisíce lidí se písemně zavázaly, že v případě prolomení limitů se zapojí do akcí nenásilné občanské neposlušnosti na obranu Horního Jiřetína. Další podpisy podle organizátorů petiční akce přibývají.

„Jsme velmi vděční všem lidem, kteří Horní Jiřetín a jeho obyvatele podporují. Dnes si zaslouží velký dík skvělé osobnosti, které dorazily na Jezeří, aby vystoupily proti prolomení těžebních limitů. Věnovaly půl dne svého cenného času, aby se angažovaly ve věci, která se jich přímo netýká,“ uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.

Ministři mají o osudu limitů těžby rozhodnout do konce roku. Koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se bude rozhodovat pro jednu ze čtyř variant, které již v únoru představil ministr průmyslu Jan Mládek. První je plné zachování limitů, druhá počítá s prolomením limitů na lomu Bílina, třetí s prolomení limitů na lomu Bílina a částečným prolomením na lomu ČSA, a čtvrtá, kterou podporují například odboráři, počítá s úplným prolomení limitů včetně zbourání Horního Jiřetína a Černic.

Mládek na sklonku června navrhl další odklad v rozhodnutí o územně-ekologických limitech těžby hnědého uhlí na lomu ČSA, a to až do roku 2020. Zároveň na tiskové konferenci prohlásil, že ještě letos ministrům Sobotkovy vlády navrhne, aby schválili prolomení těžebních limitů na dole Bílina. „Je zapotřebí rozhodnout o prolomení limitů na dole Bílina v roce 2015. Bez prolomení nebude zajištěno zásobování veřejných tepláren a tepla pro domácnosti bez navýšení cen,“ zdůraznil tehdy Mládek.

Ze studií vypracovaných pro ministerstvo průmyslu vyplývá, že bourání obcí kvůli těžbě česká energetika nepotřebuje a pro stát by bylo ekonomicky nevýhodné. Krom toho by způsobilo obrovské škody na zdraví a životním prostředí a připravilo o domov 2200 lidí. „Česká energetika se bez uhlí ležícího pod Horním Jiřetínem obejde. To není náš výmysl, ale závěry studií ministerstva průmyslu. Vláda by proto neměla lidi v ohrožených obcích ani horníky dál trápit nejistotou, a uhlí za limity odepsat, nebo alespoň převést do nebilančních zásob,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Proti prolomení nevystupují jen osobnosti, ale podle posledního sociologického průzkumu je proti bourání obcí kvůli těžbě uhlí více než sedmdesát procent obyvatel České republiky.

Na středeční akci se sešli: Jan Svěrák — režisér oscarových snímků Ropáci a Kolja, Petr Vacek — herec a překladatel, Matěj Stropnický — náměstek pražské primátorky, Martin Bursík — politik a bývalý ministr životního prostředí, Džamila Stehlíková — bývalá ministryně pro lidská práva, Vladimír Buřt — starosta Horního Jiřetína, Kamila Bláhová — starostka Litvínova, Daniel Černý — primátor Chomutova, Milan Štovíček — místostarosta Litvínova, Marián Bystroň — náměstek primátora Chomutova, Jan Hollan — vědec, Ondřej Kobza — avárník, Kristýna Boková — herečka, Petr Pakosta — bývalý horník, zakladatel Spolku pro obnovu zámku Jezeří, Martin Říha — architekt, John Bok — disident, občanský aktivista, Hana Krejčová — kastelánka zámku Jezeří, Filip Němeček — evagelický farář, Sylva Prchlíková — malířka, Přemysl Rabas — ředitel Zoo ve Dvoře Králové, David Murphy —výkonný ředitel Greenpeace ČR, Jiří Koželouh — programový ředitel Hnutí DUHA, Jan Piňos — vedoucí kampaně za záchranu Libkovic, dnes mluvčí Hnutí DUHA, Zdeněk Papoušek — sociolog a senátor, Petra Němcová a Josef Patočka — spoluzakladatelé iniciativy „Limity jsme my“.