Podle nové studie, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu, by ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí čtyřnásobně převýšily ekonomické přínosy. Dokument, který zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, analyzuje externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Podle expertů UK by vyšly na 25 miliard korun.

Zástupci ekologických organizací očekávají, že ministerstvo na základě nových výpočtů přehodnotí své stanovisko a doporučí vládě zachovat limity na velkolomech ČSA i Bílina. Porovnáním externích nákladů těžby ve výši 25 miliard a ekonomických přínosů ve výši 6,6 miliard korun totiž jasně vyplývá, že rozšiřování těžby není pro Českou republiku výhodné.

„Pokud by byly započítány všechny negativní dopady po celou dobu těžby, dosáhly by podle vědců vzniklé škody neuvěřitelných 900 miliard. Ministerstvo průmyslu sice bere v potaz pouze zlomek této částky, ale i to bohatě stačí: na prolomení limitů by stát i daňoví poplatníci podle ministerských čísel výrazně prodělali,“ uvedl Jan Rovenský z Greenpeace ČR.

„Naopak královské zisky by čekaly na pány Tykače a Dienstla. Těžko najít pěknější příklad privatizace výnosů a socializace nákladů,“ dodává. Podle Josefa Patočky z iniciativy Limity jsme my by se měl ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD jasně postavit se za zachování limitů těžby ve stávající podobě, tedy včetně Bíliny.

Ochranu si podle něj zaslouží nejen domovy lidí v Horním Jiřetíně a Černicích, ale i plíce a uši obyvatel Mariánských Radčic, ohrožené klima a krajina. Vláda má na návrh ministra Mládka rozhodnout o budoucnosti limitů již tento nebo příští měsíc.

Pokud by se ministři rozhodli limity prolomit, připravili by tak o domov a snesitelné životní prostředí tisíce lidí na Litvínovsku, ale navíc by uškodili české ekonomice. „Jedinými lidmi, kteří by na rozšíření dolů velice vydělali,“ upozorňují ekologové, „jsou majitelé těžebních společností.“

Závěry studie externalit podporují zachování limitů i přesto, že ministerstvo při jejím zadání některé důležité dopady vynechalo. Za nejvážnější chybu pokládají ekologové vyloučení zdravotních dopadů na občany sousedních zemí.

Ministerstvo tak podle nich dalo implicitně najevo, že životy a zdraví Němců, Poláků či Slováků pro něj nemají žádnou cenu - do vzniklé vzniklých nákladů se započítává pouze dopad na zdraví lidí žijících v České republice.

Nebyly hodnoceny ani dopady spalování vytěženého uhlí v domácích topeništích, jejichž měrný dopad na zdraví je vyšší, než u velkých elektráren.

Ve studii vědci pro srovnání vyčíslili i škody, které by vládní rozhodnutí o prolomení limitů způsobilo v rámci Evropské unie a v globálním měřítku. Po započítání všech externích nákladů tak došli k částce 900 miliard korun.

Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh vyzvala vládu, aby neprodleně potvrdila zachování limitů těžby v současné podobě. Argumentuje nejen dopady na životní prostředí, ale také negativními sociálními a politickými následky porušení dlouhodobého kompromisu mezi místními lidmi a těžaři z roku 1991.