Ve čtvrtek se uskuteční protestní akce proti prolamování limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Akce proběhne souběžně ve dvaadvaceti městech, nejvíce lidí se čeká v Brně, Praze a Litvínově.

Ekologové, sdružení v iniciativě Limity jsme my, tak reagují na nedávno schválenou energetickou koncepci, ve které ministerstvo průmyslu odložilo řešení těžebních limitů. Jednání o limitech vláda odsunula na srpen. „Postup ministra Mládka, který se snaží definitivní rozhodnutí o osudu limitů zdržovat, vzbuzuje podezření z účelové vypočítavosti,“ uvedli v tiskovém prohlášení.

Sobotkova vláda se bude rozhodovat pro jednu ze čtyř variant, které již v únoru představil ministr průmyslu Jan Mládek. První je plné zachování limitů, druhá počítá s prolomením limitů na lomu Bílina, třetí s prolomení limitů na lomu Bílina a částečným prolomením na lomu ČSA, a čtvrtá, kterou podporují například odboráři, počítá s úplným prolomení limitů včetně zbourání Horního Jiřetína a Černic.

„Připravuje se podrobná studie socio-ekonomických dopadů jednotlivých variant, která by měla být připravena do konce tohoto měsíce. Společně se studiemi dopadů těchto variant na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva a studií analyzující sektor teplárenství budou důležitým doprovodným materiálem pro rozhodování vlády,“ vysvětlil v rozhovoru pro Deník Referendum tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Podle mluvčí iniciativy Limity jsme my Petry Němcové chce vláda vypovědět společenskou dohodu uzavřenou počátkem devadesátých let. Vláda Petra Pitharta tehdy stanovila limity těžby uhlí s tím, že se nebudou nadále rozšiřovat.

„Netřeba dodávat, že normou ve vyspělých společnostech je dohody dodržovat. Obzvláště pokud jediný, kdo by z prolomení limitů profitoval, je okruh vedení Severní energetické, a to na úkor nás všech," dodala Němcová.

Ekologové také upozorňují, že dosud provedené studie a analýzy převážně doporučují limity zachovat. Odkazují se na výsledky vládní Pačesovy komise a na výpočty Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. „Prolomení limitů neprospěje ani zaměstnanosti, která je nejčastějším argumentem zastánců těžby, neboť by více pracovních míst zničilo než pomohlo zachovat.“

Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová však oponuje, že firma je největším plátcem daní v Ústeckém kraji. „Když zde firma nebude, není kdo by tyto peníze rychle nahradil. Montovny vysoce kvalifikované zaměstnance nepotřebují a jen investiční pobídky problém vysoké nezaměstnanosti dosud nevyřešily. Lidé přitom potřebují něco hmatatelného, ne prázdné vize a sliby.“

Výsledky analýzy společnosti Ekowatt nicméně ukazují, že zateplování domů a rozvoj obnovitelných zdrojů energie by v Ústeckém kraji vytvořil více než 2300 pracovních míst.

Čtvrteční akci podpořila senátorka Eliška Wagnerová, senátoři Václav Hampl a Libor Michálek či zpěvačka Marta Kubišová, režisér Arnošt Goldflam či brněnský náměstek primátora Matěj Hollan a dokumentaristka Apolena Rychlíková.

„Pokud vláda prohlašuje, že limity stanovené v devadesátých letech znovu prolomí či přenastaví, pak případná další rozhodnutí nebo ubezpečení občany žijící v dotčených lokalitách uvádí do stavu ztráty důvěry v jakékoliv vládní prohlášení a to si my občané rozhodně nezasloužíme,“ uvedla Kubišová.

Největší akce budou ve velkých městech

Největší akce se plánují v Brně a Praze. V hlavním městě budou lidé manifestovat před kostelem na náměstí Míru. Organizátoři uspořádali i protestní piknik, který bude následovat po happeningu. V Brně organizátoři plánují pochod centrem města a afterparty v Lužáneckám parku.

„V Brně budeme za Horní Jiřetín pochodovat proto, že si nenecháme namluvit, že jde jen o severočeský problém. Stejná zvůle a nespravedlnost, jakou by bourání domů kvůli uhlí bylo, může jednou hrozit i nám. Občané můžou vzdorovat jen tehdy, budou-li držet při sobě,“ řekl Josef Patočka z Hnutí Duha.

K protestu se připojili také lidé ze severočeských měst. V Litvínově chtějí vytvořit živý řetěz kolem kostela archanděla Michaela. „Pokud se prolomí limity, bude Litvínov odříznut od zbytku světa, zhorší se zde životní prostředí, prohloubí sociální vyloučení obyvatel a další vzdělaní lidé odejdou. Soucítíme s Horním Jiřetínem, ale zároveň bojujeme o svou vlastní budoucnost,“ řekl jeden z organizátorů litvínovského happeningu Petr Globočník.

Na náměstí v Mostě budou místní vzpomínat na mostecké Staré město, které stát zboural v roce 1964. V Liberci budou lidé protestovat před budovou radnice. Menší akce plánují ochránci přírody v Ostravě, Plzni, Znojmě, Mladé Boleslavi, Jihlavě, Olomouci, Pardubicích, Bílině, Ústí nad Labem, Novém Jičíně, Chomutově, Vsetíně, Litoměřicích a Karviné.

Lidé tak mohou přijít demonstrovat do Pardubic na náměstí republiky, do Havelského parku v Mladé Boleslavi nebo před olomoucký orloj. „Olomouc se připojí proto, že všichni dnes žijeme v různých sítích, včetně těch, do kterých proudí i energie z uhelných elektráren. Vedle těchto technologických sítí musíme umět budovat i sítě občanské — lokální, národní a globální," uvedl filosof a člen zelených Martin Škabraha.

K protestům se připojí i obyvatelé Horního Jiřetína, kterému v případě prolomení limitů hrozí zánik. „Pro nás je to cenné vyjádření solidarity. Jsme rádi, že si spousta lidí v republice uvědomuje nadregionální význam této akce. Boj o limity má nejen územní přesahy, ale má význam i z hlediska ochrany životního prostředí a klimatu.“ řekl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.

Konkrétně se pak místní sejdou před kulturním domem, kde promluví starosta a několik členů zastupitelstva. Na půl osmou plánují organizátoři vypískání politiků, kteří prosazují prolomení limitů těžby uhlí.