Česká republika bude podle vládou schválené státní energetické koncepce potřebovat v roce 2040 sto padesát petajoulů energie z hnědého uhlí, ale velkolomy Vršany, Jiří a Doly Nástup Tušimice budou i při zachování limitů produkovat hnědé uhlí poskytující 164 petajoulů. Ukázala to studie ministerstva průmyslu a obchodu, která je podkladem pro rozhodování vlády v otázce těžebních limitů.

Uhlí ležící za limity na velkolomech Československé armáda a Bílina tedy nebude potřeba až do roku 2040. Naopak na ostatních velkolomech bude i v předpolí limitů většinou víc uhlí, než bude podle energetické koncepce potřeba.

„Ministr Mládek navrhuje vládě prolomit limity na velkolomu Bílina a odložit jejich jasné potvrzení na velkolomu ČSA. Přitom studie samotného jeho ministerstva a energetická koncepce ze stejné dílny ukazují, že uhlí za limity až do roku 2040 potřeba nebude,“ zdůrazňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Po roce 2040 ovšem nastane úbytek dostupného uhlí, neboť končí zmiňované velkolomy Jiří (Sokolovská uhelná pánev) a Doly Nástup Tušimice (Mostecká uhelná pánev, součást firmy Severočeské uhelné doly, a.s.). Velkolom Bílina (také součást firmy Severočeské uhelné doly, a.s.) vyčerpá uhlí před limity někdy v roce 2038.

Hnutí DUHA upozorňuje, že schválená Státní energetická koncepce „vidí“ pouze do roku 2040. Jasně tedy ukazuje, že uhlí za limity na velkolomu ČSA není potřeba. A neprokazuje ani potřebnost prolomení limitů na velkolomu Bílina. Ekonomické studie, které si dalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu, naopak spočetly, že prolomení limitů způsobí státnímu rozpočtu ztrátu, neboť celospolečenské škody z pálení uhlí převýší příjmy čtyřnásobně.

Česká republika má tak dvacet pět let na to, aby srazila spotřebu hnědého uhlí na úroveň odpovídající budoucí produkci. Podle Hnutí DUHA se toho dá dosáhnout pomocí řady opatření. Například je možné urychlit zavírání starých nepotřebných elektráren, které plýtvají uhlím pro výrobu elektřiny pouze na vývoz: šest nejstarších vyrábí 16 TWh elektřiny ročně, vývoz činí 17 TWh elektřiny. Další variantou je navýšit investice do zateplování domů a obecně zvyšování energetické efektivity.

„Pokud chce ministr zajistit příznivou budoucnost naší energetiky, pak by měl místo prolomení limitů přijít s návrhem na rychlejší zavírání starých a plýtvavých uhelných elektráren, výměnu uhelných kotlů způsobujících smog, posílení energetické efektivity budov i v průmyslu a rozběhnutí investic do obnovitelných zdrojů elektřiny,“ uvádí Jiří Koželouh.