Vláda Andreje Babiše (ANO) v březnu loňského roku schválila seznam opatření, jež mají řešit dopady plánovaného rozšíření těžby v polském hnědouhelném dolu Turów. Jejich cílem je výstavba vodovodů a čističky na Frýdlantsku, aby tamější obyvatelé měli nadále zajištěn přístup k pitné vodě, jejíž dostupnost prohlubování velkolomu ohrožuje. Z informace, kterou kabinetu předložil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ovšem vyplývá, že se práce zpožďují.

Opatření mají být financována skrz program ministerstva zemědělství s rozpočtem šedesáti miliard korun pro roky 2018 až 2021. Rezort životního prostředí nicméně uvedl, že „vzhledem k náročnosti jejich přípravy se s čerpáním finančních prostředků počítá až od roku 2019“. A ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) zvažuje, že program o jeden rok prodlouží.

Radní Libereckého kraje Jiří Löffelmann (SPL), jež je pověřen řízením rezortu životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova, Deníku Referendum řekl, že financování vytčených kroků se podařilo vyřešit teprve nedávno, kdy kraj, zdejší vodárenské společnosti a obce uzavřely dohodu, jež umožní kofinancování programu ministerstva zemědělství. Löffelmann současně dodal, že stát bude muset v dohledné době na zvládání dopadů rozšíření těžby v Turówě vyčlenit další prostředky.

Opatření si mohou vyžádat až dvě miliardy

Povrchový hnědouhelný důl Turów má být podle plánů do roku 2044 prohlouben až o třicet metrů pod úroveň hladiny Baltského moře. Jeho provoz má již dnes negativní vliv na vodní zdroje na českém území, největší problémy způsobuje v příhraničních obcích a městech jako jsou Hrádek nad Nisou, Uhelná, Heřmanice a Frýdlant.

Podle údajů z roku 2015 důl vyčerpá více než dvanáct milionů kubických metrů vody za rok, což je zhruba čtvrtina spotřeby celé Prahy. Ekologové dále upozorňují, že rozšíření velkolomu zhorší kvalitu ovzduší a přispěje k prohlubování klimatické změny.

Studie Frýdlantské a Severočeské vodárenské společnosti odhadují, že náklady, které by musely být vynaloženy v případě maximálního ovlivnění podzemních i povrchových vod, mohou překročit i dvě miliardy korun. Starostové v oblasti Frýdlantska a Chrastavy obávají, že až třicet tisíc lidí může být ohroženo nedostatkem pitné vody, přičemž její náhradní zdroje v této chvíli neexistují. Stude rovněž uvádějí, že zbudování příslušné vodohospodářské infrastruktury je — nejen časově — velice náročné.