Před léty chyběla vize, dnes zdravý rozum
Milan SmržNa počátku jakékoliv podstatné změny musí být vize. Pokud je ale změna v plném proudu, stačí se dívat okolo. Když nestačí ani to, jsme v České republice, upozorňuje Milan Smrž
Legendární německý politik Hermann Scheer (1944—2010), dlouholetý poslanec Bundestagu a nositel alternativní Nobelovy ceny, který prakticky veškeré své veřejné působení zaměřoval na obnovitelnou energii, nebyl členem strany Zelených. Byl vysoce postaveným politikem německé sociální demokracie (SPD). Již v roce 1988, kdy tento muž založil evropskou asociaci EUROSOLAR pro podporu obnovitelné energie a náhradu fosilních a jaderných energetických zdrojů čistou energií, prohlásil, že je možné úplné zásobování obnovitelnou energií. Dostupné potenciály jsou ohromné — Slunce Zemi poskytne za jednu hodinu tolik energie, kolik jí vyrobíme z našich fosilních a jaderných zdrojů za celý rok.
Kdyby Scheer v 80. letech neměl tuto vizi, patrně bychom ještě dlouho museli na energetickou obrodu čekat. Na model německého zákona EEG, jehož účinek předčil všechna tehdejší očekávání. Na energetické zdroje, které nepotřebují uhlí, ropu, plyn, ale ani uran, plutonium či thorium, na zdroje, které neznečišťují atmosféru, nezvyšuje se kvůli nim hladina moří, neumírá kvůli nim ročně téměř tolik lidí jako za rok druhé světové války. Na zdroje, které nemohou způsobit žádnou katastrofu, jakou představoval Černobyl nebo Fukušima.
Když se budete v současné chvíli v České republice pokoušet prosazovat vizi úplného zásobování obnovitelnou energií, bude vás většina považovat za snílka, v horším případě za podvodníka a mystifikátora. Konzervatismus je možná někdy stabilizujícím prvkem; v současné době ale představuje vstupenku do pekla rozvinuté klimatické katastrofy.
Ti, co společnost někam posunuli, vědci, vynálezci, ale i státníci či politici, snad neměli vizi? Vyznačoval se někdo z nich opatrnickým přístupem, tvrdil někdo z nich, že musíme nabídnout společnosti jenom to, co sama chce, a takovým způsobem, abychom ji nepřekvapili nebo nepoděsili?
1) Nezávislými odborníky.
2) Požadavkem dotací.
3) Teorií skrytých dotací.
Nezávislí odborníci Greenpeace vybudovali základy pro postfaktickou dobu. Kdo pracuje v oboru, je podjatý, věřit lze pouze nezávislým odborníkům zvenčí. I Deník Referendum vyštípal z diskusí Vladimíra Wagnera, že jaderný fyzik nemá co mluvit o jaderných elektrárnách. Tento přístup s velikou chutí okopírovali uhlobaroni a ropní magnáti a najali si vlastní nezávislé odborníky na klima. Dnes už označení za odborníka nic neznamená, žádnému odborníkovi nezle důvěřovat a jakékoliv tvrzení, které si člověk nedokáže prověřit sám, je podezřelé.
Požadavek na dotace pro obnovitelné zdroje, abychom si připlatili za čisté životní prostředí, vytvořil všeobecné povědomí, že obnovitelné zdroje jsou nespolehlivé a drahé a bez dotací se nedají provozovat. Ekoaktivisté tlačili na to, aby se vynakládaly velké peníze na stavbu a provoz drahých a neúčinných zdrojů, místo aby byl financován výzkum jak využít obnovitelné zdroje levněji a účinněji. Česká cesta švindlování s dotacemi a nečinnost Energetického regulačního úřadu, který nesnižoval výkupní cenu fotovoltaické elektřiny, zatímco ceny fotovoltaických panelů klesaly a jejich účinnost, a hlavně životnost, rostla, tomu jen nasadily korunu.
Na obhajobu dotací pro obnovitelné zdroje přišli ekoaktivisté s teorií skrytých dotací: Ono to jen tak vypadá, že jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu levně, ve skutečnosti jsou dotovány více než ty solární. Sice ty dotace nejsou vidět — jsou skryté — a z výkladu ekoaktivistů je mnohdy těžké vůbec pochopit, kde že se berou a jak že je ekoaktivisté počítají, ale to nevadí, jsou tu a elektřina z jádra je levná jenom zdánlivě.
Do skrytých dotací je zvykem započítávat i náklady na výzkum v oboru. Takový hanebný útok na vědu si neodpustil ani Milan Smrž v tomto článku a kopl si do výzkumu jaderné fúze, tedy do fyziky plazmatu. Přitom ani neprosazuje jeden vědní obor na úkor jiného a nepíše nic o podpoře fyziky pevných látek, která se tolik zasloužila o pokroky ve fotovoltaické technologii, přestože ekoaktivisté pro ni nehli prstem. Jde jen a pouze o propagaci tmářství, přesvědčování, že peníze utracené za vědecký výzkum jsou vyhozené oknem.
Výsledkem dlouholeté kampaně ekokativistů je všeobecné povědomí, že obnovitelné zdroje se musí dotovat. Jsou drahé, málo výkonné a nespolehlivé. Zprávám, že jsou levné, nelze věřit, zvlášť jestli ty zprávy přicházejí od odborníků z oboru. Jestliže je někde fotovoltaická elektřina levnější než elektřina z jádra, jsou za tím zaručeně nějaké skryté dotace. Kdyby se zrušily všechny dotace, zaručené ceny a přednostní výkupy, určitě by ty obnovitelné zdroje nemohly na trhu konkurovat. A nikdy se to nezmění, protože vědecký výzkum je k ničemu, peníze vyhozené oknem.
Nutno si uvědomit: obrovské náklady vznikají v souvislosti s demontáží vysloužilých atomových elektráren a s (trvalým) uložením jaderného odpadu.
Příklad z Německa: v daném ohledu se počítá s náklady 170 miliard euro - do konce století. Koncerny činné v oblasti jaderné energetiky pro tento účel poskytnou (podle způsobu výpočtu) maximálně nějakých 40 miliard. Ten rozdíl - tedy 130 miliard - půjde zřejmě z kapes daňových poplatníků.
Je dobré si uvědomit, proč obnovitelné zdroje, především fotovoltaika a vítr, tak dynamicky zlevnily (o 70, resp. 50% za posledních osm let). Je to důsledkem německého zákona EEG (v jeho národních mutacích) o minimálních výkupních cenách, kdy se náklady na zvýhodněné výkupní ceny rozpočítávají na zákazníky.
Cenová transparence (v tomto případě neúplná), by mohla být v pořádku, když by byla úplná. V tomto případě ale hraje šalebnou hru. Je to šikovný tah, jak veřejnosti škodolibě každý měsíc sdělit, že přispívá na obnovitelné zdroje. Nechápu jak se na tom podílejí ekologičtí aktivisté.
Dotace do jádra jsou smluvně ošetřeny, i když při oficiálních dotazech se dočkáte odpovědi, "...zkuste najít ve státním rozpočtu položku: podpora jaderných elektráren ...", opravdu tam není. To ale mnoho neznamená.
Mezinárodní smlouva Euratom zaručuje jaderným elektrárnám
různá privilegia a daňová zvýhodnění, mimo jiné formou výhodných půjček. Ve studii frakce GUE/NGL jsou uvedeny příklady využití půjček k jiným účelům, než k jakým byly schváleny. (Der EURATOM-Vertrag zur europaweiten Förderung der Atomenergie - Noch mehr Geld für noch mehr Risiko? Patricia Lorenz für DIE LINKE im Europaparlament, dostupné na internetu: http://www.sabine-wils.eu/pdf/FE0140B.pdf )
V roce 2004 bylo 223,5 milionu € využito nikoliv pro zvýšení bezpečnosti stávajícího, ale pro výstavbu nového 2. bloku Cernavoda v Rumunsku. Ve druhém případě bulharské elektrárny Kozloduj byla analyzována bezpečnostní opatření financovaná z výhodných úvěrů podle smlouvy Euratom.
III. dodatek novelizované smlouvy Euratom z března 2010 umožňuje další finanční výhody pro výstavbu jaderných zařízení; a to osvobození od daní a cel týkajících se vědeckého a technického vybavení a substancí s výjimkou stavebních materiálů a administrativního vybavení i zjednodušení vstupu a pobytu zaměstnaných cizích státních příslušníků členských států. Ve smlouvě je zdůvodněna povaha veřejné prospěšnosti jaderných zařízení. https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/consolidated_version_of_the_treaty_establishing_the_european_atomic_energy_community_en.pdf
...přičemž v Německu má být podobných cílů dosaženo ještě v delším časovém horizontu.
Ve Francii (a Švédsku) bylo s využitím jaderné energetiky daleko vyššího podílu zdrojů bez emisí CO2 dosaženo už před desítkami let. To je v kostce celá tragédie boje proti jádru.