Obcím na Frýdlantsku hrozí vysychání studní i pramenů a nedostatek vody. Obavy místní i ekologičtí experti spojují s plány na rozšíření hnědouhelného velkolomu Turów na polské straně hranice. Ministerstva životního prostředí a zemědělství společně plánují investovat do výstavby čerpacích stanic, vodojemů a potrubí, které do postižených obcí pitnou vodu přivede.

Přípravné práce mají společnosti Frýdlantská vodárenská a Severočeská vodárenská zahájit takřka ihned. Celý projekt by měl stát šestaosmdesát milionů korun, přičemž peníze od státu budou moct obě firmy čerpat v příštích třech letech. Stát zaplatí tři čtvrtiny celého projektu.

„Realizujeme také projekt ve spolupráci s Českou geologickou službou, který má prokázat skutečné vlivy na podzemní vody v oblasti Frýdlantska. Konkrétně plánujeme zjistit, jaký je vliv klimatických změn, a co lze přičíst rozšiřování lomu Turów. S polskou stranou jednáme o případných kompenzacích. Pokud to bude v budoucnu nutné, jsme připraveni jednat o celém problému i na úrovni Evropské komise,“ vysvětlila Deníku Referendum mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Největší problémy dnes Turów způsobuje v příhraničních obcích Hrádek nad Nisou, Uhelná, Heřmanice nebo Frýdlant. Z potoka, který tekl v Oldřichově na Hranicích, zůstalo jen vyschlé koryto. Rozšíření velkolomu pak podle krajského odboru životního prostředí zhorší také kvalitu ovzduší.

Do plánovaných opatření proto bude investovat i kraj, který přislíbil spoluúčast ve výši čtyřiceti milionů korun. „Vyčlenili jsme na projektovou přípravu deset milionů korun, na posílení zásobování vody z úpravny Bílý Potok navíc dalších třicet milionů korun. Musíme se zapojit, protože ani případné finanční kompenzace ze strany Polska nemohou ze dne na den přivést vodu na místo, kde bude chybět,“ řekl Deníku Referendum hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Kvůli likvidaci odpadních vod pak budou vodárenské společnosti stavět také novou čistírnu na řece Smědá. Vláda zároveň pověřila obě ministerstva, aby hájila zájmy České republiky v chystaném procesu posuzování vlivu rozšiřování těžby na lomu Turów na životní prostředí (EIA).

Protesty proti rozšiřování

Proti těžbě protestují místní i ekologické organizace. Obyvatelům příhraničních obcí vadí kromě úbytku vody také hluk, prašnost a znečištěné ovzduší kvůli velkolomu Turów a také s lomem sousedící stejnojmenné elektrárně, která patří k vůbec největším v Evropě.

„Snažíme se informovat veřejnost a upozornit je, jak jsou voda a čistý vzduch důležité a jaké nebezpečí nám hrozí. Nejvíce se nám daří oslovit lidi, kteří již mají problémy s vyschlými studnami,“ řekla již dříve Deníku Referendum Šárka Soukupová z místního spolku Chráníme vodu.

Ekologům zase vadí, že těžba a spalování uhlí způsobuje nenávratné změny na celosvětovém klimatu. „Polská města jsou jedna z nejznečištěnějších v Evropě. Neexistuje jiná cesta jak bojovat se smogem a změnami klimatu než přejít ze špinavé energie na obnovitelné zdroje,“ uvedla již dříve tisková mluvčí polské pobočky Greenpeace Katarzyna Guzeková.