„Bůh a lid jsou zdrojem veškeré moci… Já jsem se jí ujal a zatraceně, budu se jí držet navždycky,“ prohlásil na Haiti v roce 1963 François Duvalier, přezdívaný „Papa Doc“. Jak řekl, tak učinil — prezidentem zůstal až do své smrti v roce 1971. Po něm nastoupil jeho syn Jean-Claude, přezdívaný „Baby Doc“, který diktaturu prodloužil o dalších patnáct let.

Může to znít jako dávná historie. Ne však pro mě. Má rodina pochází z Haiti, a třebaže jsme se už za mého dětství přestěhovali do Spojených států, nemilosrdnému režimu Duvalierových jsme nikdy opravdu neunikli. Stále jsem měl před očima brutální lekce, které režim Haiťanům uštědřoval: k upevňování své dusivé moci Duvalierové mimo jiné využívali přírodních pohrom a národních krizí.

Zvlášť dnes musíme mít toto ponaučení na zřeteli. COVID-19 totiž ohrožuje nejen zdraví nás všech, ale také lidská práva. Krize jako ta současná sloužily v průběhu dějin autoritářským režimům jako záminka k normalizaci jejich tyranských pohnutek. Na vlastní kůži to zažili moji rodiče na Haiti a dnes to máme před očima všichni.

Nová hrozba vznikla v Číně — zemi s autoritářskou vládou —, jejíž prvotní snaha věc ututlat umožnila celosvětové šíření nemoci. Nejde ovšem jen o Čínu. V Indii vyhlásila vláda premiéra Naréndry Módího jednadvacetidenní omezení pohybu jen několik hodin před jeho zavedením, a milionům nejchudších lidí na světě tak neposkytla ani možnost udělat si zásoby potravin a vody. A co víc, tamější státní orgány a policie od té doby opatření zneužívají k ještě větší diskriminaci muslimské menšiny.

V Keni a Nigérii zase policejní a vojenské síly zbijí každého, kdo v nich vyvolá dojem, že se dostatečně rychle nepodrobil požadavku na sociální odstup. Izrael — po vzoru dvou desítek dalších vlád — zavedl sledování pohybu občanů pomocí dat z mobilních telefonů. Ohýbá tak ochranu soukromí, co to jde. Maďarský premiér Viktor Orbán, který svou moc upevňuje už léta, nyní prosadil zákon, jenž v zásadě kodifikuje jeho pozici absolutního diktátora.