Roušky a uzavřené hranice — postsovětské placebo namísto bezpečí v odpovědnosti

Václav Mls

Opatření české vlády působí tak, že na první místě je pro ni populistická snaha vyvolat dojem jakékoli činnosti a vystrašit obyvatelstvo, aby s ním bylo možné snáze manipulovat. Srovnání se svobodným světem nevyznívá dobře.

Česká roušková absurdita v kostce. Foto FB Andrej Babiš

Proč mě tak iritují české roušky a zavřené české hranice, proč to intuitivně vnímám jako něco, co nás od občansky vyspělé Evropy nebezpečně vzdaluje? Proč mě obě dvě zdánlivě nesouvisející věci neustále znepokojují jako jeden propojený problém?

Roušky

V žádné západoevropské zemi plošná povinnost nosit roušky všude venku, jako je tomu v České republice, zavedena nebyla a ani se o takovém opatření neuvažuje. V Belgii — zemi mého trvalého bydliště, po zvážení všech pro a proti, tento týden vláda oznámila, že nošení roušek mají občané vnímat jako doporučení, nikoliv jako povinnost. Doporučení se omezuje pouze na uzavřené prostory, kde nelze dodržovat bezpečnou vzdálenost, jako například v supermarketech nebo městské hromadné dopravě.

Po týdnech odborných a mediálních debat se taktéž tento týden stejným způsobem rozhodla i německá vláda. Nosit roušky na veřejnosti není povinné, jedná se jen o doporučení pro uzavřené prostory, jako jsou obchody nebo veřejná doprava.

Ministerský předseda nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní Vetsfálska, Armin Laschet, který je žhavým kandidátem na post předsedy CDU, to v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD vysvětlil tím, že vláda nemusí občanům stále všechno nařizovat, a že by jim měla naopak důvěřovat. Laschet tímto vyjádřením mimo jiné ocenil disciplinovanost občanů, kteří až na nepatrné výjimky omezení nařízená vládou dodržují, včetně hygienických doporučení, omezení sociálních kontaktů a pohybu na veřejnosti a dodržování předepsaných vzdáleností.

Na stejných principech — čili na důvěře vlády vůči občanům, pak stojí i třeba velmi liberální švédská strategie tamní sociálně-demokratické vlády. Švédsko jako jediná země Evropy nezavedlo žádná výraznější omezení, obchody a restaurace zůstaly otevřené a život v této severské zemi jde dál bez větších změn.

Porovnáme-li pak statistická čísla se sousedním Dánskem, má Švédsko přibližně stejný počet nakažených v přepočtu na počet obyvatel, i když počet úmrtí je ve Švédsku asi dvojnásobný. V posledních dnech se tam totiž virus rozšířil v domovech seniorů.

×
Diskuse
LV
April 18, 2020 v 20.03
Také mne to děsí

Zavření hranic v březnu mělo smysl, nikdo nevěděl, co bude.

Situace momentálně vypadá všude přibližně stejně. Toho víru se nezbavíme, takže zavřené hranice nedávají smysl.

Když slyším, že hranice zůstanou zavřené dva roky, tak mne mrazí.

S těmi rouškami to také vidím spíše jako psychologický trik.

JN
April 19, 2020 v 11.42
"SROVNÁNÍ SE SVOBODNÝM SVĚTEM NEVYZNÍVÁ DOBŘE" (VÁCLAVU MLSOVI):

Německo

počet obyvatel: 83,02 milionů

hustota zalidnění: 227 ob. /km²

nakažených 143 724 (173.12 člověka na 100 000 obyvatel)

zemřelo 4 538 (5.47 člověka na 100 000 obyvatel)

to je 3.16 úmrtí na 100 nakažených

-------------------------------------------

Česko

počet obyvatel: 10,65 milionů

hustota zalidnění: 134 ob. / km²

nakažených 6 654

(62.48 člověka na 100 000 obyvatel)

zemřelo 181 (1.70 člověka na 100 000 obyvatel)

to je 2.72 úmrtí na 100 nakažených

-------------------------------------------

Švédsko

počet obyvatel: 10,23 milionů

hustota zalidnění: 22,8 ob. / km²

nakažených 13 822 (135.11 člověka na 100 000 obyvatel)

zemřelo 1511 (14.77 člověka na 100 000 obyvatel)

to je 10.93 úmrtí na 100 nakažených

------------------------------------------

Belgie

počet obyvatel: 11,46 milionů 

hustota zalidnění: 365 ob. / km²

nakažených 37 183 (324.46 člověka na 100 000 obyvatel)

zemřelo 5 483 (47.84 člověka na 100 000 obyvatel)

to je 14.75 úmrtí na 100 nakažených

-------------------------------------------

Pořadí podle počtu nakažených na 100 000 obyvatel:

1. Belgie 324.46 člověka na 100 000 obyvatel

2. Německo 173.12 člověka na 100 000 obyvatel

3. Švédsko 135.11 člověka na 100 000 obyvatel

4. Česko 62.48 člověka na 100 000 obyvatel

------------------------------------------

Pořadí podle počtu úmrtí na tuto nemoc (na 100 000 obyvatel):

1. Belgie 47.84 člověka na 100 000 obyvatel

2. Švédsko 14.77 člověka na 100 000 obyvatel

3. Německo 5.47 člověka na 100 000 obyvatel

4. Česko 1.70 člověka na 100 000 obyvatel

-------------------------------------------

Pořadí podle počtu úmrtí na 100 nakažených:

1. Belgie 14.75 úmrtí na 100 nakažených

2. Švédsko 10.93 úmrtí na 100 nakažených

3. Německo 3.16 úmrtí na 100 nakažených

4. Česko 2.72 úmrtí na 100 nakažených

V rozporu s panem Mlsem se mi tedy zdá, že to srovnání zatím vyznívá pro Českou republiku docela dobře.

Nechápu z jakých údajů pan Mls vycházel.

V této souvislosti je podle mě docela zajímavé to, že například ten běloruský a ten liberální přístup k této pandemii se do určité míry zcela překvapivě podobají právě v tom, že "se dělá, jako by se nic nedělo".

Všimněme si i určitých paralel mezi koronavirovou a klimatickou krizí (politicky jsou zde ovšem opačná znaménka: co je na jedné straně té politické rovnice "+", to je na druhé straně rovnice "-").

"SPOR O ROUŠKY"

jakoby vlastně již přecházel z roviny praktické do roviny symbolu.

Rouška je symbolem ohleduplnosti k ostatním, ale zároveň je i symbolem antiliberálním.

Jde tak vlastně o docela výstižnou ilustraci toho, oč v tom současném (nikoli v tom historickém) liberalismu skutečně jde.