Polská levice: sjednocení za každou cenu

Jan Škvrňák

Úspěch předvolební koalice tří levicových stran v parlamentních volbách v roce 2019 podnítil další integraci. Ta sice postupuje, ale současně naráží na odopor.

Společná kanididatura přinesla aspoň dílčí úspěch, ale další integrace naráží na odpor některých místních struktur i autoritářský způsob, jímž je prosazována. Foto Facebook Włodzimierz Czarzasty

V posledních parlamentních volbách v Polsku (říjen 2019) získala tamní koalice tří stran — postkomunistického Svazu demokratické levice, sociálně-liberálního Jara (Wiosna) a novolevicové Spolu (Razem) — pěkných 12,5 % a devětačtyřicet poslaneckých křesel (z 460), k tomu ještě dva senátory (ze 100). Ke koalici se připojily i některé maličké levicové strany, stranou zůstali Zelení a Iniciativa Polsko Barbary Nowacké, kteří ovšem získali mandáty (tři a pět) v rámci Občanské koalice.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Předvolební koalice se nerozpadla do samostatných poslaneckých klubů, ale vznikl Koaliční parlamentní klub levice, který má v současné době sedmačtyřicet členů — odešly dvě poslankyně zvolené za Jaro. A začalo se mluvit i o další integraci.

Debaty o sjednocení levice urychlilo oslabování strany Jaro, které od voleb ztratilo jednu europoslankyni (ze tří) a dvě poslankyně (z devatenácti), nehledě na odchod části expertů a členské základny. Pozici strany oslabil i neúspěch jejího lídra europoslance Roberta Biedroně v prezidentských volbách (2,22 %, 6. místo, poslední z kandidátů parlamentních stran).

Sjednocení se nebude účastnit nejmenší strana Levice spolu (Lewica Razem), která ovšem počítá se společným poslaneckým klubem i pokračováním předvolební koalice. Sjednocení zbylých dvou stran má proběhnout na platformě nejsilnější strany — bývalého Svazu demokratické levice.

Partaj se v červnu přejmenovala na Novou levici a schvaluje si nové stanovy. Ty počítají se vznikem dvou frakcí, které budou mít parity v orgánech strany, tedy včetně dvou spolupředsedů, přičemž jednu frakci budou tvořit bývalí členové SLD, druhou bývalí členové Jara. Strana Jaro zanikne a její členové vstoupí do Nové levice.

Pohled na sílu stranických struktur vysvětlí, proč jde o velkorysou nabídku Jaru. SLD měla v lednu necelých devětadvacet tisíc členů, Jaro v lednu 2020 zhruba pět tisíc straníků. S rovnými podmínkami nesouhlasí část struktur bývalého Svazu demokratické levice, včetně výrazné části poslaneckého klubu. Roste také kritika předsedy Nové levice Włodzimierze Czarzastého za jeho autoritativní řízení strany i tajné jednání s vládou v klíčovém hlasování o plánu unijní obnovy.

Na počátku července bylo pozastaveno členství jednomu z kritiků stranického šéfa europoslanci Markovi Baltovi, oficiálně za uzavření koalice s PiSem v jeho vojvodství, jež kritizovala skupina sedmnácti poslanců. Důležitý střet nastal na zasedání republikového výboru strany 17. července. Ještě před konáním výboru Czarzasty pozastavil členství šesti poslancům v čele s Tomaszem Trelou, a tak je vyloučil z výboru, během jednání pak strana pozastavila členství dalším dvěma členům výboru.

Zasedání bylo navíc hodinu před svým začátkem přesunuto na jiné místo, údajně pro poruchu klimatizace. Zbylí členové republikového výboru pak už takřka jednomyslně podpořili vznik dvou frakcí a sjednocení obou stran. Pro hlasovalo patnáct členů, jeden se zdržel.

Boj o moc v Nové levici ale pokračuje. Odpůrci předsedy Czarzastého chtěli ukázat sílu v širším stranickém grémiu — republikové radě, která má 135 členů. Ta se měla konat 31. července. Ale i zde narazili na stanovy strany — předseda Włodzimierz Czarzasty orgán jednoduše nesvolal.

Zdá se, že kromě odporu na nejvyšší úrovni, za vzbouřenci stojí i značná část nižšího aparátu. Místní organizace Nové levice v Krakově a Toruni odmítly do svých struktur přijmout poslance strany Jaro. Okresní organizace v Poznani žádá vytvoření třetí frakce. Konečně dvě vojvodské organizace na východě Polska chtějí, aby bylo obnoveno členství rebelujícím funkcionářům strany.

Podle plánu by se měl finální sjednocovací sjezd konat 9. října 2021. Už nyní je jisté, že to nepůjde hladce, zvlášť, když většina posledních sjednocovacích kroků proběhla prostřednictvím administrativních kroků, jako je pozastavování členství, nikoliv na základě konsensu.

Diskuse