Polská vášnivá debata o evropském fondu obnovy projasnila stav tamější opozice

Jan Škvrňák

Občanská platforma, donedávna suverénně nejsilnější opoziční síla svým postupem ztratila část veřejné podpory. Naopak opoziční strany, které podpořily v daném bodu vládu, získaly.

Po vlastním hlasováním hnutí Szymona Hołowni Polsko 2050 předběhlo v průzkumech Občanskou koalici na pozici nejsilnější opoziční strany. Foto Andrew Skowron, WmC

Zatímco v jiných evropských státech byl unijní fond obnovy ratifikován bez většího zájmu a větších problémů, v Polsku se stal tématem střetů vlády s opozici, ale především uvnitř opozice jako takové.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Přitom polským vyjednavačům se loni podařilo získat dobré podmínky. Polsko má z Fondu obnovy v letech 2021-2027 získat 23,9 miliard eur jako dotace a 32,4 miliard eur jako půjčku.

Proti novému evropskému rozpočtu i Fondu obnovy se od počátku stavěla menší koaliční strana Solidární Polsko, které vadí mimo jiné důraz na zelenou transformaci. Proti se chystala hlasovat i národovecká a libertariánská Konfederace.

Na přelomu dubna a května tak polská vláda neměla k ratifikaci potřebný počet hlasů a musela proto jednat s opozicí. Premiér Morawiecki se nakonec dohodl s Levicí, přistoupil na většinu jejich požadavků. Levice požadovala třicet procent prostředků určit samosprávám, více peněz na výstavbu nemocnic a levných bytů a také přísnější kontrolní mechanismy.

Jinou strategii zvolila největší opoziční strana — Občanská platforma, potažmo její koalice s menšími stranami Občanská koalice. Ta se pokoušela o jednotný opoziční postup, a především o spojení hlasování o fondu s hlasováním o důvěře vládě.

Borys Budka, předseda Občanské platformy opakoval, že vláda má v hlasování 221 hlasů a je možné ji svrhnout. Pravdu měl jen v první části svého výroku, vláda sama nemohla přijmout Fond obnovy. Jenže od 221 hlasů v ratifikaci evropské legislativy k 221 hlasům v hlasování o nedůvěře vládě vede dost daleká cesta. A k jejímu překonání opozice vedená Občanskou koalicí či Občanskou platformou udělala jen pramálo.

Jak později vyplynulo z médií, dojednán byl jen základ konstruktivní nedůvěry. Premiérem by se měl stát předseda agrárnické PSL. Další hlasy by pro svůj plán Občanská koalice a PSL nezískaly. Levice od něj dala ruce pryč a raději vyjednávala o podpoře pro unijní fond. Tím si vysloužila ostré odsudky liberálů o „vládě PiSu s Levicí“.

Ale ani kdyby se iniciativě za svržení vlády Levice připojila a s ní i pět poslanců hnutí Szymona Hołowni Polsko 2050, stále by to nestačilo. Byla by potřeba národovecká Konfederace a alespoň pětice odpadlíků. Konfederace změnu vlády příliš nepotřebuje, vyhovuje ji napadání vlády zprava a také z pozic odmítání covidových opatření. A vlastní vládu potápí jen člověk bez politické budoucnosti.

Na tomto místě je potřeba poznámka ke dvěma menším koaličním partnerům: středovější Dohodě Jarosława Gowina a pravicovějšímu Solidárnímu Polsku ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. Při těsné většině několika poslanců jsou jejich hlasy pro vládu nezbytné a menší strany si to uvědomují, vyvolávají koaliční krize, nehlasují pro vládní zákony.

Jenže nechtějí svoji vládu svrhnout, chtějí svoji podporu vyhandlovat za ústupky v personáliích, pozicích, dozorčích radách, v menší míře i v programu. A obě strany v průzkumech mají kolem jednoho procenta, samostatně by nic neznamenaly a nikdo jiný než PiS jim nic lepšího nenabídne. Spolu jim to nefunguje, ale samostatně by to bylo ještě horší.

Podobně naivní byla představa části opozice, že PiS po prohraném hlasování o eurofond bude hlasovat o rozpuštění Sejmu a předčasných volbách. Současná vláda by podle průzkumů nemusela mít potřebnou většinu, reálný by byl vznik vládní koalice od PSL, přes PO, Hołowniu až k levici.

I přes bouřlivou debatu bylo hlasování o ratifikaci fondu 4. května nakonec celkem jednoznačné. Pro hlasovalo 290 poslanců, 33 proti a 133 se zdrželo. Proti se postavila koaliční strana Solidární Polsko a opoziční Konfederace.

Pro přijetí byly koaliční Právo a Spravedlnost a Dohoda, opoziční Levice a nakonec také Polská strana lidová a Polsko 2050. Občanská koalice se nakonec zdržela. K hlasování o důvěře vládě se ani nepřistoupilo. Ratifikace nyní míří do Senátu.

Senát, kde má těsnou většinu opozice, se bude ratifikací zabývat od 27. května. A už nyní jsou slyšet hlasy, že se chystají pozměňovací návrhy. To se nelíbí senátorům PiS. Podle nich je termín za dva týdny obstrukcí a ratifikace se musí přijmout v původním znění.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že spojování přijímání unijního záchranného balíčku se snahou o svržení vlády bylo pro Občanskou koalici chybou. Více než dvě třetiny Poláků byly pro přijetí fondu i hlasy opozice; proti byla jen zhruba desetina.

Po vlastním hlasováním hnutí Szymona Hołowni Polsko 2050 předběhlo v průzkumech Občanskou koalici na pozici nejsilnější opoziční strany. Občanská koalice je nyní na historickém minimu, kolem patnácti procent. Ve volbách přitom získala 27,4 %.

Diskuse