„Grzegorz Schetyna abdikoval z pozice lídra opozice. Jako SLD jsme čekali do konce a s údivem jsme hleděli, jak byl zničen projekt, který získal 38 procent.“ Šéf Svazu demokratické levice (SLD) Włodzimierz Czarzasty, 18. 7. 2018

S výsledkem evropských voleb nemohla být spokojena ani jedna z významnějších levicových sil — nová levice Spolu (Razem) nezískala ani dvě procenta, strana Jaro (Wiosna) sice dosáhla šesti procent, tří europoslanců (jedním z nich je předseda Biedroń), ale rozplynuly se jí sny o dobrém výsledku v parlamentních volbách a křesle polského premiéra pro předsedu strany.

Svaz demokratické levice šel do evropských voleb ve velmi široké opoziční koalici, která se výsledkem Právu a spravedlnosti nedostala ani na dostřel. Výsledek evropských voleb může hodnotit SLD rozporuplně. Z kandidátky Evropské koalice bude z nominace SLD v europarlamentu zasedat pět osob, nicméně pouze dvě z nich jsou těsněji spjaty se stranou, bývalí premiéři za SLD Belka, Cimoszewicz a Miller už žádné stranické funkce nezastávají, spíše se pohybují v orbitě Občanské platformy.

Po Evropských volbách začali představitelé levicových stran Jaro (Wiosna) i Levice společně (Lewica Razem) stále více vyzývat k vytvoření, co nejširší levicové koalice (nejlépe ve formuli SLD, Jaro, LR a Zelení). Ze strany Levice společně se dokonce objevila možnost vytvořit zastřešující stranu a obejít tak osmiprocentní práh pro koalice).

K levicové koalici se poměrně rezervovaně stavěla i SLD, jejíž mluvčí prohlásila, že bude možná pouze pod značkou SLD. Zelení byli se svojí účastní v Evropské koalici spokojeni — nezískali žádný mandát, ale i při podpoře nepřesahující jedno procento mají možnost v koalici poprvé získat poslance v Sejmu. Polští zelení také argumentují zviditelněním strany.

Když na konci července většina levice (SLD, Zelení a překvapivě i Jaro) chtěla jednotnou opoziční kandidátku od levice až po konzervativní lidovce, právě Polská strana lidová postavila Občanské platformě ultimátum — buď budou v koalici lidovci, nebo levice.

Šéf Občanské platformy Grzegorz Schetyna ovšem vybral jinou možnost. V polovině července Občanská platforma oznámila pouze vlastní užší koalici s liberální stranou Nowoczesna, Zelenými, s levicovou političkou Barbarou Nowackou, s místem na listinách pro lokální politiky a lidi z nevládek.

Od druhé poloviny července tak SLD i Jaro začali jednat o plánu B, čistě levicové koalici. Trvalo jim to měsíc. 18. srpna byli ve Varšavě prezentováni lídři v jednačtyřiceti obvodech, osmnáct jich získalo Jaro (například politolog Maciej Gdula v Krakově), sedmnáct SLD (předseda Włodzimierz Czarzasty v Sosnovci) a šest Levice společně (předseda Adrian Zandberg ve Varšavě).

Byla oznámena i forma: nikoliv koaliční kandidátka, ale kandidátka Svazu demokratické levice, na níž budou členové ostatních stran. Aktuální volební preference této koalice se pohybují kolem deseti procent.

Ačkoliv jde opozice do voleb ve třech hlavních proudech (lidovecký, liberálně-konzervativní a levicový), všechno spěje k tomu, že se dohodnou na společných kandidátech do Senátu. Zde sjednocená opozice může snad nejlépe čelit převaze Práva a spravedlnosti, senátní volby jsou v Polsku jednokolové, a vítězí tak kandidát s největším počtem hlasů. Levice by mohla mít okolo sedmi kandidátů ze sta, a tudíž slušnou šanci mít po osmnácti letech senátora.

Vyjednávání, skládání koalic a příprava kampaně se nevyhnuly problémům a komplikacím, které negativně ovlivní výsledek. Ze strany Jaro prosakují informace, že jde o byznys projekt Roberta Biedroně a jeho přátel bez vnitrostranické demokracie. Ilustrující je odchod levicového politologa Michała Sysky, který dle vlastních slov měl slíbenou pozici lídra ve Vratislavi, ale kandidátku nakonec vede Biedroňův životní partner Krzysztof Śmiszek.

Tomu, že Biedroń domácí politiku nemyslí vážně a bude mu lépe v europarlamentu, napovídá, že ve volbách jako jediný z předsedů stran nekandiduje a bude šéfem volebního štábu. To koalici uškodí v Biedroňově domovském regionu na pobřeží Baltu, tím spíše, že za Občanskou koalici tam kandiduje levicová politička Barbara Nowacka.

Problémem bude také příliš stranická kandidátka ve velkých městech. Především ve Varšavě se sami ke spojenectví nabízeli poměrně oblíbení aktivisté vzešlí z místních iniciativ, avšak nestranická občanská společnost bude mít na kandidátkách levice jen malé zastoupení.

A konečně je tu asi největší komplikace, polská volební komise. Svaz demokratické levice si během jednání o koalici změnil zkratku strany z SLD na Levice (Lewica), což je ovšem problém pro byrokracii. Koalice zvolila poněkud zvláštní řešení problému — ačkoliv podle volebního lístku bude kandidovat Svaz demokratické levice, kampaň bude vedena pod štítem Levice.

Půdorys parlamentních voleb, které proběhnou 13. října, je následující. Zcela určitě zvítězí Právo i spravedlnost, otázka zní, s jak velkou převahou. V krajních případech může mít těsnou menšinu, nebo až ústavní většinu. Jedním z hlavních terčů bude kromě Práva a spravedlnosti Občanská koalice, do níž budou všichni tepat za její ideologickou neukotvenost a absenci jednotného názoru v otázkách jako potraty nebo sňatky LGBT — levice bude hledat a následně kritizovat konzervatismus, lidovci a PiS naopak názorový liberalismus.

I když Kaczyński pravděpodobně bude i po volbách pokračovat v orbánizaci Polska, levice má nicméně poměrně velkou šanci se vrátit po čtyřech letech do parlamentních lavic a komunikovat odtud svůj program. Levice změněná, nepopulistická a také neochotná schvalovat neoliberální reformy, tak jako v 90. letech.