Polská levice před parlamentními volbami

Jan Škvrňák

Jaké jsou vyhlídky polských levicových stran po volbách do Evropského parlamentu, které předznamenaly výsledek zdejších parlamentních voleb chystaných na druhý říjnový víkend?

„Grzegorz Schetyna abdikoval z pozice lídra opozice. Jako SLD jsme čekali do konce a s údivem jsme hleděli, jak byl zničen projekt, který získal 38 procent.“ Šéf Svazu demokratické levice (SLD) Włodzimierz Czarzasty, 18. 7. 2018

S výsledkem evropských voleb nemohla být spokojena ani jedna z významnějších levicových sil — nová levice Spolu (Razem) nezískala ani dvě procenta, strana Jaro (Wiosna) sice dosáhla šesti procent, tří europoslanců (jedním z nich je předseda Biedroń), ale rozplynuly se jí sny o dobrém výsledku v parlamentních volbách a křesle polského premiéra pro předsedu strany.

Svaz demokratické levice šel do evropských voleb ve velmi široké opoziční koalici, která se výsledkem Právu a spravedlnosti nedostala ani na dostřel. Výsledek evropských voleb může hodnotit SLD rozporuplně. Z kandidátky Evropské koalice bude z nominace SLD v europarlamentu zasedat pět osob, nicméně pouze dvě z nich jsou těsněji spjaty se stranou, bývalí premiéři za SLD Belka, Cimoszewicz a Miller už žádné stranické funkce nezastávají, spíše se pohybují v orbitě Občanské platformy.

Po Evropských volbách začali představitelé levicových stran Jaro (Wiosna) i Levice společně (Lewica Razem) stále více vyzývat k vytvoření, co nejširší levicové koalice (nejlépe ve formuli SLD, Jaro, LR a Zelení). Ze strany Levice společně se dokonce objevila možnost vytvořit zastřešující stranu a obejít tak osmiprocentní práh pro koalice).

×