Ta vláda tu byla dva roky, jejím úkolem bylo nastartovat radikální proměnu společnosti směrem k národně-sociálnímu konzervativně katolickému Polsku, na jakém pracuje Jarosław Kaczyński. Oficiálně tomu říká „dobrá změna“. Kroky vlády vyvolávaly v zahraničí, v Evropě i v USA, stále ostřejší kritiku prakticky ve všech oblastech. Vyvolávaly také vlny protestů aktivních segmentů polské společnosti, někdy i masové. Kroky, jež vláda podnikla jako nástroj Jarosława Kaczyńského, rozdělily zemi na dva tábory, jako ještě nikdy od pádu komunismu. Komunikace je mezi nimi den ode dne obtížnější, příkop často běží i uvnitř rodin.

Nedávná výměna premiéra a teď čtveřice nejkritizovanějších ministrů mají zřejmě vyslat do zahraničí signál, jako by Varšava chtěla začít naslouchat hlasům rozumu a dialogu. A zklidnit domácí scénu před několikerými volbami. Je to ale jen taktický manévr Jarosława Kaczyńského. Nová vláda žádné jiné zadání, než měla ta dosavadní, nedostala, pojede stejným směrem dál. Všichni bývalí ministři patřili k jedné straně, ti, kdo je nahrazují, rovněž.

O výměně ministrů rozhodl Kaczyński, reálný vládce země, který sice nemá žádnou ústavní funkci a tím ani zodpovědnost před národem, ale disponuje o to víc reálnou mocí: je předsedou vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Rozhodl o jménech i o datu. Gesto přichází poté, co prezident Duda před Vánoci přeci jen podepsal dva zákony, na nichž Kaczyńskému v jeho plánu přeměny země enormně záleželo a které znamenají podřízení nejvyšší soudní moci exekutivě a poslancům strany. Byly polskými právními kruhy i v zahraničí masově kritizovány.

Jarosław Kaczyński teď může v klidu začít druhou fázi uchopování moci.

Dobýt větší města a změnit ústavu

Kaczyński došel teď zjevně k závěru, že první fáze jeho transformace společnosti se završila, že některé tváře se staly zbytečnou zátěží a vyvolávají zbytečné emoce. Odvedly svoji práci a skončil jejich čas. Vidí také, že Evropská komise svoji kritiku míní vážně, navrhla spustit proti Polsku tzv. článek 7 Úmluvy o Unii.

Druhým krokem přeměny společnosti budou letošní místní volby, a potom i volby parlamentní. Ty se chystají na příští rok. Kaczyński v nich hodlá dostat do rukou větší města, jež dosud drží opozice, a v parlamentu získat ústavní většinu, která by mu umožnila sáhnout i na konstituci. Bude se teď snažit prosadit zákony, které mají změnit spoustu kritérií voleb včetně třeba volebních okrsků, trvání mandátu primátorů měst či jmenování všech volebních komisí. Konkrétní datum konání místních i parlamentních voleb se zatím neví, zase rozhodne Jarosław Kaczyński.

Polsko jako nejkritizovanější země střední Evropy

Polsko je dnes nejkritizovanější zemí Střední Evropy, a to jak v západní části kontinentu, v Bruselu i v Německu, tak v USA. Kritika se týká spousty aspektů politického a veřejného života: porušování základů ústavnosti, přijímání protiústavních zákonů a zrušení nezávislosti soudců, potlačení nezávislosti veřejných médií, umlčování médií soukromých, potlačování nevládních organizací, ignorování opozice v životě a v parlamentu. Nebo také dosud neslýchaného kácení staletých stromů v jedné z nejvzácnějších přírodních rezervací Evropy, Bělověžském pralese, který nechala lidská ruka sto let bez sebemenšího zásahu (a kde žijí mimo jiné slavní zubři).

Evropské komisi došla v prosinci po mnoha měsících trpělivost, když v odpovědi na své nejrůznější výzvy a upozornění Varšava buď vůbec neodpovídala nebo přicházely odpovědi typu „v Polsku je vše v pořádku, nechápeme, o čem to mluvíte, máte asi špatné informace“. Přesně tak odpověděl před pár měsíci nyní už sesazený polský ministr zahraničí třeba i čtyřem nejvlivnějším americkým senátorům (McCainovi a dalším): máte nějaké divné informace o tom, co se tu děje, opravte si je laskavě.

Komise proto v prosinci navrhla spustit článek 7 Úmluvy o EU, to jest záležitost předat k rozhodnutí hlavám členských států, ať posoudí, jaké kroky proti Varšavě použít. Něco takového se v EU ještě nestalo, na konci může teoreticky být i odnětí práv dotyčné zemi. Jarosław Kaczyński těsně před tímto rozhodnutím Komise vyměnil premiérku za nového šéfa vlády Mateusze Morawieckého, který má jeho důvěru. A v zahraničí zároveň image finančního managera, který mluví anglicky a s nímž se lze údajně dohodnout. Ten na druhý den hned odjel do Bruselu žehlit situaci, dobrý dojem ale nezanechal, žádný sklon k dialogu nenabídl.