„Právo a spravedlnost coby pravicově-populistická strana využívá oprávněný hněv veřejnosti k legitimizaci svých politických záměrů, které nemají se zdroji onoho hněvu nic společného,“ napsal právník a politický pracovník Michał Syska ve svém komentáři pro levicově liberální web Krytyka Polityczna. Jeho text Opozice promrhala půl roku se věnuje posledním změnám v polském soudnictví. Hlavním argumentem mu je, že polská opozice měla sama představit vlastní návrhy, jak řešit špatné zkušenosti občanů se soudy, a nejen demonstrovat za zachování dosavadního stavu.

Prezident Andrzej Duda (Právo a spravedlnost, PiS) ve středu 20. prosince podepsal novely zákonů o Nejvyšším soudu a o Státní soudní radě, samosprávném soudním orgánu, který má mimo jiné v pravomoci nominovat kandidáty na funkce soudců.

Konaly se sice demonstrace, které vyzývaly prezidenta, aby návrhy vetoval. Obě novely ale předložil polskému Sejmu sám Duda poté, co v létě letošního roku vetoval dva jiné, i když podobné návrhy z dílny svých stranických kolegů.

Nebudeme zde popisovat ani příčiny letního prezidentova veta, ani následující jednání mezi prezidentem, předsedou PiS Jarosławem Kaczyńským a dalšími politiky vládnoucího tábora. Zestručněme vše tak, že překvapivě veliké letní demonstrace za „svobodné soudy“ byly jen jedním z důvodů tehdejšího prezidentova veta. A že spor o soudy uvnitř PiS a změna v čele polské vlády jsou jen dvěma částmi souboje o politické vedení konzervativně nacionálního tábora v Polsku.

Změny v soudnictví jsou cestou k ne-férovým volbám

Komunální volby na podzim 2014 se v Polsku nepovedly. Přinejmenším na tom by se po delší debatě zřejmě shodly dnešní vláda a dnešní opozice. A ani jedné by zase tolik nešlo o vlastní výsledek.

V Polsku v oněch volbách nastala změna způsobu hlasování. Skončily volební lístky v podobě „plachty“, jakou známe z větších měst z komunálních voleb i z České republiky. A poprvé se vybíralo z volebních lístků vytištěných ve formě sešitu.