Letos 11. listopadu slavilo Polsko 99. výročí svého obnovení, a po deváté proběhl ostře sledovaný Marsz Niepodległości, Pochod nezávislosti. Když ještě zůstaneme v řeči čísel, záhy se mimo Polsko začalo mluvit o pochodu šedesáti tisíc fašistů, nacistů a suprematistů. Zmínil to mimo jiné i Guy Verhofstadt a  opakoval britský Associated Press.

V Polsku samotném byl zveřejněn 22. listopadu 2017 výzkum podle něhož, považuje pochod 44 procent oslovených za vlasteneckou akci, při níž je nacionalismus a antisemitismus jen marginálií. Dvacet procent Poláků se přitom domnívá, že v Polsku by měli žít jen Poláci, aniž by ovšem byl tento termín ve výzku definován, a tak není jasné, jak to dotazovaní mají například s arménskými, kašubskými nebo tatarskými menšinami.

Proměna pochodu mezi lety

Pochod nezávislosti, při kterém se tradičně předvádí polský „pravý sektor“ není něco, co by bylo vzniklo přes noc, třeba z iniciativy vládnoucí konzervativní koalice.

Již od roku 2009 je akce pořádána stejnojmenným sdružení (Stowarzyszenie Marsz Niepodległości), kde jsou zastoupeny především dvě organizace, národovecko-katolická Młodzież Wszechpolska, Všepolská mládež a Obóz Narodowo-Radykalny, Radikálněnárodní tábor (ONR). Zvláště ONR je přitom nepokrytě minimálně fašistická organizace, využívající keltského kříže nebo římský pozdravu. Navazuje na stejnojmennou organizaci, která byla v roce 1934 po třech měsících činnosti vládou postavena mimo zákon.

Prvního pochodu se účastnilo pouze několikset příslušníků ultrapravice. Přerod v masovou akci nastal až v roce 2010, kdy v polarizovaném Polsku kritika pochodu levicovými médii způsobila zcela opačný výsledek. Trucúčast na manifestaci se stala přijatelná i pro normální konzervativce a počty účastníků začaly dosahovat desetitisíců. Rekordní účast byla v letech 2015 a 2016, kdy organizátoři uvádělí 100 tisíc manifestujících, střízlivější odhady hovoří okolo 75 tisíc. Letošních 60 tisíc (policejní odhad) tak může naznačovat sestupnou tendenci účasti na celé akci.

Násilí a protidemonstrace byly spojeny s pochodem už v počátcích. Například v roce 2010 byl z napadení policie obviněn dnešní starosta Slupsku Robert Biedroń. Střety mezi policií a demostranty i policií a antifašisty, stejně jako zatýkání na obou stranách barikády (v nizších stovkách lidí) se staly koloritem prakticky každého ročníku.