Na lustrační barikádu, jako v Polsku!

Petr Uhl

Nad aférou, vyvolanou zveřejněním závazku o spolupráci Lecha Wałęsy se Službou bezpečnosti v roce 1971, visí otazník. Petr Uhl se v komentáři zamýšlí na tím, zda bude lustrační boj v Polsku a možná i v České republice pokračovat.

Petr Blažek, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů, uvítal nynější zveřejnění dokumentů, zejména písemného závazku Lecha Wałęsy. Ty podle Blažka prokazují Wałęsovu spolupráci s polskou Službou bezpečnosti (SB). „Zaplať pánbu, že ty dokumenty jsou po šestačtyřiceti letech venku,“ řekl Blažek v pořadu Českého rozhlasu, který má konfrontační a bulvární název Pro a proti, a opakovaně zdůrazňoval, že Wałęsa lhal a i dále stále zapírá. Dokonce ho nařkl z trestného činu: „V roce 2001 podle všeho křivě svědčil u soudu“, řekl.

Politolog Patrik Eichler, který byl v pořadu za stranu „proti“, naopak soudí, že „by Lech Wałęsa udělal lépe, kdyby se k celé věci vůbec nevyjadřoval“. „Dnes není v Polsku politická situace veřejné debaty, v níž by on byl schopen při nejlepší vůli cokoli vysvětlit,“ dodal. Blažek ale dobře zná své pappenheimské a označil Eichlerův názor za „typický socialistický postoj“. Navíc hned Eichlera odhalil jako „zaměstnance Lidového domu“. Ten pak musel vysvětlovat, že sice pro Masarykovu demokratickou akademii pracuje, ta však součástí ČSSD není.

Ano, už je to šestačtyřicet let

Lech Wałęsa se stal v prosinci 1990 prezidentem Polské republiky. Pár měsíců předtím jsem po dvaceti letech nuceného necestování navštívil Berlín, ještě jako hlavní město zanikající NDR, a po něm i Varšavu, kde jsem měl mnoho přátel ze společného proti státněsocialistické diktatuře. Tehdy nám tam Adam Michnik vysvětloval, přeháněje sebeironicky své koktání, že „W-w-wałęsa nie może być p-p-prezidentem Polski z tego s-s-samego po-po-powodu, dla którego ja nie mogę być s-s-spi-spi-spikrem tele-tele-telewizyjnym.“ V úzkém kroužku jsme se shodli na tom, že Wałęsa je chachar a chám — obě tato slova používaná ve Slezsku jsou i polská a česká. Podle nás byl Wałęsa — řečeno už slušně — mačistický a konzervativní katolický integrista, který nemá ani ponětí o světě a Evropě, ba dokonce ani o moderním Polsku. Polský lid ho ale pak zvolil prezidentem.

Adam Michnik a já jsme si tenkrát utahovali z Wałęsovy nevzdělanosti, což určitě nebylo hezké. Mnohokrát jsme to snad potom odčinili, Adam rozhodně. Jenže od doby Wałęsovy tajné spolupráce uplynulo už téměř půl století, kdy s Službou bezpečnosti nespolupracoval, ani za peníze, ani ze strachu, ani omylem, ani ze soucitu s jedním příslušníkem (tu chybu už dnes přiznává). Na jeho dvacetileté působení v čele Solidarity mohou být různé názory, já si ale myslím, že Nobelova cena mu za to právem patří. A patří mu i úcta, uznání a dík.

Podle záznamů Služby bezpečnosti s ní spolupracoval Bolek, jak znělo Wałęsovo krycí jméno, od prosince 1970 do července následujícího roku, kdy mu bylo 27 let. V roce 1976 Služba bezpečnosti jeho svazek uložila. Odborové a politické hnutí Solidarita, katolické a překvapivě i antiautoritářské, plným názvem „nezávislý a samosprávný odborový svaz Solidarita“, vzniklo v gdaňských loděnicích až v roce 1980, kdy byl do jeho čela zvolen tamní elektrikář Lech Wałęsa. Ano, Petr Blažek má pravdu, od roku 1970 to je už 46 let. Ale Wałęsovi je nyní teprve 72 let, takže je naděje, že tu jako lustrační terč bude ještě léta. A v politickém boji proti Blažkovým „socialistům“ je ovšem každý terč dobrý.

×
Diskuse
JS
February 28, 2016 v 10.11
zajímavý článek, dík
Já nemám s existencí ÚSTR nejmenší problém. Je to instituce pro jistý typ přerostlých dětí, které by jinak měly problém se společensky uplatnit. (Zde je třeba zmínit Einsteinův princip relativity: "Blázinec se pozorovateli jeví vždy za zdí místa, kde se pozorovatel nachází." Einstein tento princip objevil při svém pobytu v Praze, kde bydlel přímo naproti blázinci.) Akorát bychom tento problém mohli řešit systematičtěji, například pomocí všeobecného základního příjmu.

Navíc je to tak trochu v souladu s mojí ideologií antikonzervativismu. Konzervativismus očekává silné vůdce, kteří nějak povedou ten prostoduchý lid, pro jeho blaho, i přes jeho nesouhlas. Naopak filozofie antikonzervativismu vychází z poznání, že ti, kteří chtějí ostatním vládnout, jsou nejméně vhodní pro tu úlohu. Prostý lid by tedy měl tento problém šalamounsky vyřešit tím, že ponechá vládcům jejich grandiózní představy o tom, že rozhodují, ale bude si jinak dělat, co chce. (Bohužel, zde musím dát za pravdu panu Poláčkovi, dnešní společnost natolik opustila všechny své hodnoty, že zanevřela i na doktrínu antikonzervativismu, tolik populární v reálném socialismu.)

Nenechme si tedy život zbytečně otrávit různými lustrátory.
JP
February 28, 2016 v 12.53
Mimochodem, pane Samohýle, ačkoli nemáte o Aristotelovi žádné vysoké mínění, tak přesně tuto myšlenku právě on vyslovil už dvě a půl tisíciletí před Vámi. Totiž to, že vedoucí funkce ve státě by měli nejlépe vykonávat právě ti, kterým se do toho vůbec nechce.

Tyto funkce by totiž podle něj měli vykonávat pouze řádní, rozumní, rozmyslní, uvážliví muži, bez osobních mocenských choutek. Ale to jsou právě přesně takoví, kteří mají dostatek vlastních zájmů na poli filozofie, vědy, umění - a vykonávání nějaké politické funkce je pro ně jenom obtížným břemenem.

Je tomu skutečně tak: do (vysoké) politiky se ze všeho nejvíce cpou právě takoví, kteří do ní vůbec nepatří...
JS
February 28, 2016 v 13.53
panu Poláčkovi
"ačkoli nemáte o Aristotelovi žádné vysoké mínění"

To není pravda. Jen zásadně nesouhlasím s elitářstvím, například ve formě představy, že lidem by měl někdo vládnout. Jestli si to Aristoteles myslel nebo ne už nechám na vás, protože jeho názor na tuto věc považuji za irelevantní.

Ostatně, jeho tvrzení je triviální. Každý chce, aby, pokud už ta vládnoucí vrstva má existovat, tak to dělala moudře a rozumně a tak dále. Reálný problém je, že se neshodneme na tom, co to znamená v praxi.

Kdybyste to už konečně vzal na vědomí, mohl jste si ušetřit pár řádek.
PM
February 29, 2016 v 15.08
Pro mne je ÚSTR líhní vzrušení
formou pomůcek k péči o zatemnění znalostí úlohy a významu socialistické ideologie v procesu humanizace kapitalismu.
Tak říkajíc institucionalizovaným - v roce 2007 vypraným - rudým hadrem v rukou naší neoliberální pravice, se kterým již více než čtvrt století rozostřuje i zcela zakrývá (nejen dorůstajícím generacím) společenskopolitickou optiku.
Obdobným instrumentem obdobného poslání je nedotknutelné pojmenování a stabilní existence Komunistické strany Čech a Moravy a její levici kompromitující činnost.
Ostatně soudím, že jde o to jak narušit líhně poslání zcela nevyhovující demokratickému soupeření o moc ...........bych soudně a bezradně dodal.