Vážený pane Bárto,

byl jsem upozorněn na Vaši otevřenou odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR, kterou jste 8. května 2014 reagoval na jejich výzvu, aby čtyři členové Rady ÚSTR a pan dr. Zdeněk Hazdra zvážili rezignaci ze svých funkcí. Nejsem ani původcem uvedené výzvy, ani adresátem Vaší odpovědi. Protože se v ní ale zmiňujete o mé osobě, považuji za oprávněné, abych se na Vás obrátil touto cestou.

Ve své odpovědi na adresu představitelů tří odborových organizací píšete: „Po svém zvolení jsem se například neskrýval s přesvědčením, že budu volit za ředitele pana Dr. Portmanna. Byl to však právě Váš způsob dehonestace jeho protivníků a styl jeho osobní kampaně, které mne přesvědčily o tom, že by to nebyla dobrá volba. Nebylo nejšťastnější, že již během výběrového řízení pan Dr. Portmann avizoval, že toto řízení bude soudně napadat, pokud v něm neuspěje.“

Předně bych Vám chtěl poděkovat za původní záměr moji kandidaturu podporovat. Velice si toho vážím. Nicméně pokládám za docela tragické, že jsem se o tomto Vašem deklarovaném úmyslu po Vašem zvolení dozvěděl až v době, když zřejmě již neplatil. Nevím, vůči komu jste neskrýval toto své přesvědčení. Mně osobně jste to určitě žádným způsobem nenaznačil, protože „precizní dialog“, o kterém ve svém dopise píšete jako o kýženém způsobu vzájemné komunikace, jste mi bohužel zapověděl.

Vaše výše uvedená slova nejsou jediná, kterými jste se po volbě podle mých informací veřejně, dále i vůči některým pracovníkům sdělovacích prostředků, obecným způsobem vyjádřil k tomu, proč jste moji kandidaturu nakonec nepodporoval a proč jste svým jednáním ostatně významně přispěl k tomu, abych byl z volby vyřazen hned v prvním kole. Ve svém dopise píšete něco o „pomlouvání na Facebooku“, přitom jste Vy sám na této sociální síti 25. dubna 2014 doložitelně zveřejnil následující výrok týkající se mé osoby: „Původně jsem chtěl volit pana Portmanna, myslím si, že je z kandidátů nejschopnější, styl jeho kampaně mne však přesvědčil, že je schopný doslova všeho.“

To jsou poměrně silná slova. I s ohledem na „věcné jednání“, o kterém se ve svém dopise také zmiňujete, bych Vás tímto rád požádal o upřesnění, čeho všeho jsem se během své kandidatury dopustil a co se Vám na jejím stylu tolik nelíbilo. Určitě by našemu porozumění pomohlo, kdybyste mohl uvádět zcela konkrétní body.

Musím se přiznat, zatím poměrně tápám při hledání příčin Vašeho názorového obratu. Například se mi stále nechce uvěřit, že byste si jako soudný člověk vážně myslel, že za veškeré jednání mých podporovatelů je možno činit zodpovědného mne. Hned při první (a bohužel i poslední) příležitosti našeho ústního rozhovoru, na pohovoru před všemi členy Rady ÚSTR 9. dubna 2014, jsem Vás upozornil na to, že při nejlepší vůli není v mých silách kontrolovat celé univerzum a kdekomu naordinovat, co má a co nemá činit. Není to žádný alibismus: do dneška netuším, kdo Vás všechno kontaktoval, aby „napomáhal“ mému zvolení. Zpětně jsem slyšel minimálně o někom, koho však vůbec neznám, a který zřejmě jednal — jako patrně řada dalších — zcela bez mého vědomí a schválení. Měl jsem zkrátka širokou podporu, také od některých osob, o jejichž přízeň jsem neusiloval. Chcete mi to, pane Bárto, vážně vyčítat?

↗

Tři odborové organizace ÚSTR vyzvaly čtyři členy Rady ÚSTR a Zdeňka Hazdru, aby zvážili rezignaci ze svých funkcí. Foto Jiří Rubeš, Mediafax

I když nešlo přehlédnout pokusy některých mých protivníků redukovat mě na kandidáta skutečných, resp. pouze domnělých radikálů, na kandidáta „pravice“, předchozího vedení nebo nevím co, tak jsem trochu sázel na Vaši soudnost — při vědomí, že informačních zdrojů o mé kandidatuře a mé osobě budete mít k dispozici dost. Předložil jsem propracovanou a realistickou kandidátskou koncepci, která definovala program s jasnými obrysy. Na svém webu jsem zveřejnil některá další stanoviska vztahující se rovněž k mé vizi pro ÚSTR. Vystupoval jsem na třech veřejných diskuzích s kandidáty, z kterých byly zveřejněny video- či audiozáznamy. Koho si plánuji přibrat do týmu, i toto jsem vůči členům Rady ÚSTR čitelně komunikoval, tázali-li se po tom. Hlavně ale znovu platí, že kandidátem jsem byl pouze já. Nebyl jsem — a nejsem — nikým řízen. Ani představiteli předchozího vedení ÚSTR, jak se někdy zlovolně tvrdilo.

Nemohu si pomoci, Vaše argumentace o „stylu kampaně“ mi přijde jako dost zástupná, beru ji jako nemalou osobní křivdu. Tím více, že podle stejné Vaší logiky by i pan Hazdra a paní Blaive osobně odpovídali za všechny nevkusné útoky a cílenou dezinformační kampaň jejich příznivců, které byly — a doposud jsou — namířeny proti mé osobě. Vyčítáte jim to také? Nebo zde končí Vaše rozlišovací schopnost, Váš cit pro spravedlnost?