Děkuji panu Romanu Šolcovi za jeho polemikou s mým příspěvkem "Hrobařská reálpolitika". Považuji na jeho ohlasu mj. za pozoruhodné jeho diferencovanost. Například mě potěšilo jeho zjištění, že "na půdě ÚSTR působí i někteří renomovaní a velmi dobří historici".

Jen několik stručných poznámek, kde možná došlo k mírnému nedorozumění:

1) Můj kandidátský projekt byl samozřejmě formulován v souladu s aktuální legislativou, ale formulace, že by byl "stále pouze v mezích zákona" je poněkud zavádějící. Jako jediný kandidát jsem přímo ve své koncepci plédoval za novelizaci zákona o ÚSTR/ABS, viz str. 17 zde: http://www.adrianportmann.cz/wp-content/uploads/2014/01/Koncepce_USTR_Kap_IV.pdf

2) Poté, co jsme minulý týden dostali další důkaz nešťastného fungování mechanismů na zvolení orgánů ÚSTR, se stalo přemýšlení o novelizaci zákona č. 181/2007 Sb. ještě naléhavější. Ano, bude to riskantní, výsledek není předvítatelný, může jím být i zrušení ÚSTR bez náhrady. Přesto bych dále už neváhal a do toho šel. Novelizace se nemá jen týkat způsobu zvolení orgánu a jejich kompetencí. Ale v této oblasti bych se osobně přimlouval za řešení, které se inspiruje o polského vzoru (zákona o IPN): Pozice ředitele (předsedy) je silnější, má přímý mandát od Parlamentu, nicméně v procesu jmenování předsedy hrajou důležitou roli akademické instituce.

2) Neřekl jsem, že za problémy ÚSTR nemůže i politizace. Naopak, napsal jsem, že pokusy o stranicko-politickou instrumentalizaci jsou v dějinách této instituce tradičním, tj. kontinuálním problémem. Těžko se tomu ale můžeme vyhnout. Přiznám se, že není alternativě k tomu spoléhat se na to, že i v Česku se politická kultura dostává průběžně na vyšší úroveň. Ani v oblasti vědecké politiky není zdaleka vše čisté. Vycházím z toho, že žádné grémium nemá srovnatelnou vysokou demokratickou legitimaci jako Parlament. Příklady nejen z Polska a Německa ukazují, že sazba na rozumnost poslanců/senátorů nemusí být na věčné časy marná.

3) Nepsal jsem, že odborná úroveň předchozích Rad ÚSTR byla vyšší nebo dokonce výrazně vyšší. S výsledky panem Šolcem provedeného srovnání samozřejmě souhlasím. I na jiných místech jsem v posledních dnech poukázal na to, že vedle odbornosti jde i o osobnostní profil členů Rady.

a) Paní PhDr. Benešová (má tedy – na rozdíl od pana Jana Bureše – "jen" malý doktorát, navíc z období před-listopadového) je archivářka (zabývající se převážněvizuálními a audio prameny, dále i spisovou službou). Nechtěl bych ji osobně urážet, ale skutečně jsem během uplynulé spolupráce s ní nabyl dojmu, že vlastní historiografická práce, její popularizace a kritické reflektování nedávné minulosti není úplně její parketa. Dále v jejím případě bohužel vidím i problémy rázu povahové (a předpokládám, že ona je vidí ne méně u mě). Zkrátka se domnívám – i vzhledem ke způsobu, jak komunikuje s lidmi, umí či neumí naslouchat a vyjednávat věci –, že to není dobré obsazení pozice předsedkyně Rady ÚSTR.

b) O paní MUDr. Kavalírové jsem se zmínil pouze v kontextu těch velkých doktorátů. Nijak jsem nepsal, že by byla odborně jako radní ÚSTR více způsobilá než její kolegové, kteří velký doktorát (zatím) nemají.

4) K požadavku plurality výkladů jsem se během kandidatury i po volbě několikrát vyjádřil. Proto zde jen stručně: Zákonem dané možnosti nebyly zatím plně využity. Jsem pro podobnou šíři tématického a výkladového záběru ÚSTR, jak to praktikují obdobné instituce u sousedů. Praxe je zejména v Německu velmi liberální. Ale je tam jasná červená linie: nacistický a komunistický režim jako takové jsou nedemokratické a proto nepřijatelné. Obě ideologie počítají ve svém jádru s nastolením diktatury – tato idea je jejich integrální součástí. To vůbec neznamená, že by nešlo uznat různá pozitiva, která i tyto režimy s sebou přinesly.

5) Ještě jednou zpátky k té již velmi žádoucí novelizaci: Osobně jsem stále pro udržování něčeho jako ÚSTR (ovšem pod jiným názvem). Ale mohl bych žít také "jen" s existencí grantové agentury. Ostatně počítala má koncepce se zřízením nového grantového pilíře ÚSTR, v zájmu většího otevírání se společnosti.

Děkuji ještě jednou panu Šolcovi za konstruktivní ohlas. A těším se na případné další.

Adrian Portmann

"Obě ideologie (komunistická i nacistická - pozn. VK) počítají ve svém jádru s nastolením diktatury – tato idea je jejich integrální součástí."

Jakže to píše Bedřich Engels v Manifestu? Komunista je každý, kdo si uvědomuje rozpory a meze systému, který se zve kapitalismus a snaží se pracovat na jiné budoucnosti, než nám kapitalismus předepisuje.

Tedy jasná červená linie v podání ÚSTR, potažmo neúspěšného pretendenta na jeho ředitele, je jasná. Kritika kapitalismu a usilování o alternativu z levicových pozic, má ve svých základech zabudovánu diktaturu. Ostatně, i z těchto důvodů byl celý ústav zřízen a tomu se i celou dobu více či méně intenzivně věnuje. Oslabování levice obecně a obrana systémového statu quo, pomocí reminiscence na minulý režim. Je pak velká otázka, proč by měla levice o zachování existence takového ústavu jakkoli usilovat.

Komunistický režim byl konkrétně existující fenomén, vymezený léty 1917 až 1989, přinejmenším po určitou dobu měl charakter totalitního režimu (min. 1929/1930-1953) a po celou dobu, po kterou vládl, považovala jeho ideologie diktaturu proletariátu za nutnou a nikoliv zcela krátkodobou nutnost.
Ideologie řečeného režimu rozhodně ani v době své největší slávy nepokrývala vyčerpávajícím způsobem ani radikální kritiku kapitalismu, natož usilování o alternativu k němu, ve svých nejhorších dobách nebyla schopna kritiky čehokoliv.

Je pravda, že tato "Hrobařská reálpolitka" Adriana Portmanna v Deníku Referendum je i přes ranařský titulek o poznání méně "bulvární" a účelově konfrontační než jeho "Nezvládnutý úkol" v Lidovkách, "Hlavou proti zdi" v Respektu či " Společná vina jako pouto aneb proč byl zvolen Hazdra" v Echo24.cz. Všechny tyto poměrně obsáhlé texty vyšly během posledních několika málo dnů - a všechny variují stejné téma, sebrané spisy/výtky neúspěšného kandidáta na ředitele ÚSTR, s různou mírou obvinění volitelů či protikandidátů...

Nehodlám konkurovat délkou svého vyjádření nezpochybnitelnému tvůrčímu tryskání pana Portmanna, ráda bych ovšem přidala stručný komentář k jednomu odstavci z jeho textu zde na DR - k odstavci, který vzhledem k začlenění do celku článku ukazuje, jak pan Portmann redukuje skutečnost, kterou ze svého působení v ÚSTR nutně dobře zná.

Pan Portmann píše: "Ze současných šesti radních má pouze jeden akademickou hodnost (velký doktorát) ze společensko-vědných disciplín (zároveň se jedná o jediného historika). Dále zde působí MUDr. Naděžda Kavalírová jako předsedkyně Konfederace politických vězňů, od razantní personální proměny Rady na přelomu let 2012/2013 je však naprosto izolována. "

V mém pohledu staví do protikladu vědecky neobstávající (z jeho pohledu) Radu ÚSTR s paní Kavalírovou, s titulem MUDr. K tomu se jemně vyjádřil i pan Šolc a následně opět i pan Portmann (bod 3b) - obávám se však, že si žádný z nich nedal práci s tím, aby do svého vyjádření zahrnul působení paní Kavalírové v Radě ÚSTR ve všech proběhlých měsících roku 2014, ačkoliv k tomu existují oficiální zvukové záznamy z jednání Rady ÚSTR, zveřejněné na webu ústavu. Doporučuji poslech každému, kdo by si rád udělal na dění v ÚSTR vlastní názor - shledá, jak často paní Kavalírová vystupuje zcela mimo projednávaný bod, jak často vnáší do jednání to, co jí někdo připravil a k čemu nesvede zodpovědět žádné otázky... Očekávala bych, že při volání po obměně radních bude právě paní Kavalírová jaksi více na mušce než ti, kteří na jednáních usledují program a probíraná témata. Předpokládala bych, že pan Portmann, který se věnoval podrobně dění v ÚSTR, dokáže problém spojený s paní Kavalírovou identifikovat - a ne, že ho bude zastírat její "izolovaností" a ve svém odsudku Rady ÚSTR ji vlastně vůbec nezhodnotí adekvátně k tomu, co v radě provádí.

Nu, asi se mu to nehodí. Nebo na to dojde v nějakém dalším dlouhém článku zítra, pozítří či příští týden?

To, co konstatuje paní Volná o člence Rady ÚSTR pí. dr. Kavalírové, není v rozporu s tím, co jsem sám napsal. Izolovanost nemůže vznikat jen tím, že někdo je izolován, ale i tím, že někdo se z rozličných důvodů nehodlá integrovat. Že paní Kavalírová už má 90 let, je obecně známo. Na další výtky paní Volné (např. "účelově konfrontační" styl a délka mých komentářů k volbě, k jejichž přečtení ji snad nikdo nenutil) nebudu reagovat. Jen bych znovu opakoval: kdo při tomto konkursu byl skutečně neúspěšný – zda někteří kandidáti či Rada ÚSTR – to se teprve ukáže. Je nemálo cynické předhazovat vyřazenému kandidátovi, pokud se odvolává na porušení pravidel, účelový postup.

O to, co psal Martin Profant, se nepřu. Jenže o červené čáře nebylo psáno výhradně v souvislosti s minulým režimem, nýbrž o ideologii komunismu obecně. Potažmo tedy o jakémkoli úsilí o systémovou změnu. K potlačování čehož je ostatně ÚSTR primárně konstruován a používán.

Pane Portmanne, jak si můžete výše ověřit, psala jsem ve své reakci o "účelově konfrontačním stylu" v některých vašich textech, nezhodnotila jsem dosud celý váš postup jako "účelový", jak mi podsouváte. Není vám zřejmě jasné, co jsem tím měla na mysli - no, třeba to, když v Lidovkách napíšete "Místo toho, aby se rada důkladně věnovala tomuto prioritnímu úkolu své agendy, marnila čas nezákonným propouštěním nepohodlných zaměstnanců." Ano, Rada toho dělá hodně, dokonce ze zákona to má přikázané - ale zrovna propouštění, ať zákonné či nezkonné, v její gesci není. Přesto dle pana Portmanna však právě tímto "marnila čas", jak nám expresivně sdělil; a posílil tak tu konfrontační rovinu. Atp.

Zároveň velmi vítám diskusi o tom, jak radní jednají; právo na posouzení v tomto máme všichni. Předeslala bych ale dvě věci:

1. započítejme do toho hodnocení i znění zákona 181 a znalost všech pravomocí, které radě dává (ve srovnání s téměř pidi-pravomocemi, které dává řediteli); a netvrďme, že má především funkci kontrolní. Rada, jak je zákonně ustavena, je v tomto zásadně odlišná od rad mediálních (které primárně ke kontrolní funkci určeny jsou); rada ÚSTRu ovšem ÚSTR a také jeho ředitele řídí.

2. Neposuzujme, prosím, členy rady ÚSTR co do jejich "izolovanosti" či věku, ale dle činů a vyjádření, které za nimi stojí. I v krátkém vzorku jednání rady ÚSTR v tomto roce mě u paní radní Kavalírové, která nemůže být díky svému šestiletému působení v tomto orgánu žádným dezorientovaným nováčkem, zarazilo několik momentů:
- porušení dohody s ostatními členy rady (rozeslání jmen členů výběrové komise mailem výrazně před termínem, který si rada určila)
- neschopnost odpovědět při jednání rady svým kolegům na dotazy k jejímu vlastnímu prohlášení (dejte mi to písemně, já odpovím příště)
Mohu mít respekt a úctu k paní Kavalírové pro to, co prožila, i pro to, že je dlouholetou předsedkyní KPV, i pro další věci - ale je zcela legitimní a v současné situaci i na místě mít na ni nároky rovněž v její funkci radní ÚSTR, a ptát se, na základě zveřejněných záznamů a zápisů, zda jim aktuálně dostačuje. Myslím, že se ptám slušně a bez napadání, kterého se jinak od jiných (a bohužel i od p. Portmanna) dostává jiným členům rady.

Ano, USTR skutečně fungoval a funguje jako hlasatel ideologického antikomunismu a de facto šiřitel ideologematu neměnné zločinnosti jakékoliv radikálního úsilí o změnu společnosti.
Nicméně Vy jste reagoval na větu A. Portmanna, která se týkala právě jen komunistického režimu.

Nemá smysl se zabývat MUDr. Kavalírovou anebo třeba Michalem Uhlem. Ani jeden z nich nepatří do Rady, která by měla řešit koncepční otázky badatelské instituce.
Rozumnější je uvažovat o tom, k čemu a zda vůbec potřebujeme USTR (anebo minimalisticky, zda se té potracené instituci,,když už tady je, vůbec může dát nějaká užitečná náplň práce?) A teprve podle odpovědi na tuhle otázku přemýšlet, jakou Radu ÚSTR potřebuje -- odbornou anebo občanskou ( v té druhé mají nesmířené životní zkušenosti jednoho jmenovaného člena Rady a absence odborných i životních zkušeností druhého význam určité reprezentace), nebo obě? A jaké má mít pravomoci?

S určitostí lze říct pouze jedno: Řešení situace ÚSTR nelze dost dobře nechat na instituci vzniklé podle zákona, který mizérii USTR vyvolal a udržuje.

Můj názor je dlouhodobě stejný - když máte zadání v podobě nepřijatelně našitého prvního knoflíku u košile, tak tu košili nikdy řádně nepozapínáte - i kdyby další postup při zapínání knoflíku byl sebelépe modifikován ...

... dokonce i při snaze právě ten špatně našitý první knoflík, respektive jeho integrální vlastnosti nějak vykompenzovat


Proto stávající instituci zrušit a zajistit pro budoucno co nejsvobodnější přístup k archívům, které by obsluhovala instituce čistě technicko-administrativního typu ...