ÚSTR představuje významný úspěch transformace české společnosti po roce 1989. Takováto instituce může a měla by uplatňovat silný občanský a demokratický vliv, a to za předpokladu, že bude respektována její vědecká a politická nezávislost: právě zde spočívá můj hlavní cíl. Tři linie postupu, které zde předkládám od nejobtížnější po nejsamozřejmější, představují zvýšení standardů výzkumné práce v ústavu na mezinárodní úroveň, zvýšení standardů šíření a uchovávání záznamů na mezinárodní úroveň a zajištění kvality každodenní činnosti ústavu.

1. První priorita: zvýšení standardů výzkumné práce v ústavu na mezinárodní úroveň

ÚSTR zatím ve vědecko-výzkumném společenství nemá příliš dobrou mezinárodní pověst. Uznávaní evropští badatelé jej neberou vážně. Žádný z jeho historiků nepublikuje v renomovaných mezinárodních časopisech, ani u prestižních nakladatelství. Mým cílem bude získat mezinárodní uznání a dovést pověst ÚSTR na úroveň německého BStU či polského IPN.

Uvedeného cíle dosáhnu dvěma prostředky: přepracováním vědeckých priorit a zavedením jasných standardů a postupů na straně jedné a posílením mezinárodního charakteru Ústavu na straně druhé.

A. Přepracování vědeckých priorit a zavedení jasných standardů a postupů

ÚSTR, stejně jako obdobné instituce v jiných státech, má sloužit v první ku prospěchu občanům. Vypořádání se s nedemokratickou minulostí, v níž alespoň část svého života prožilo několik generací, nevyhnutelně nastoluje nepříjemné otázky a může vést k nepříjemnému vyrovnávání účtů. Klíčem k uspokojivému hodnocení chování národa a jednotlivců v minulosti, a to v dobrém i ve zlém, je průhlednost a volný přístup k informacím. Tento princip s sebou nese dva aspekty:

- Zásadní přístupnost archivů všem osobám za předpokladu zajištění ochrany dat a podpora občanů ve studiu těchto archivů;

- Zajištění podpory občanům ze strany ústavu prostřednictvím nejnovější historické analýzy. Ta může jednotlivým občanům a vzdělávacím institucím (školám a univerzitám) nepřímo sloužit jako morální a historický průvodce; a zároveň občanům, akademickým badatelům a novinářům, kteří tyto zdroje chtějí studovat, v maximální možné míře poskytovat přímou pomoc při studiu.

K otázce otevírání archivů se vrátíme v Druhé prioritě. ÚSTR lze však v současné době nejvíce kritizovat za absenci nejnovější a nejkvalitnější možné historické analýzy. Ta vyžaduje:

- Absolutní nezávislost na ideologických tlacích: historici nemohou řádně vykonávat svou práci, pokud je na ně vyvíjen nátlak, aby dospěli k předem daným výsledkům. Výchozím bodem studia nesmí být výklad, že Česká republika jen trpěla pod nadvládou komunismu a nacismu a je pouze jejich obětí.

- Absolutní nezávislost na politických tlacích: úkolem ÚSTR není hanobit na politickou objednávku veřejně činné osoby zkoumáním „špinavých“ materiálů, které na tyto osoby existují. Úkolem ústavu paměti národa je porozumět, nikoli odsuzovat.