V pondělí se uskuteční druhé Brněnské fórum. Akce, kterou pořádá Deník Referendum ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií Brno a Friedrich-Ebert-Stiftung, Česká republika začne v 18:00 v Sále Břetislava Bakaly. Tématem fóra jsou studia minulosti a politika. V panelu vystoupí předsedkyně Rady ÚSTR Petruška Šustrová, politolog a člen Rady ÚSTR Lukáš Jelínek a historici Jan Mervart a Miroslav Michela. Akci moderuje šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka.

Po obecnějším a nadčasovějším tématu prvního Brněnského fóra zvolili organizátoři tentokrát téma úzce související s aktuální vyhrocenou debatou o budoucnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Kritické reakce pravicových politiků a novinářů vyvolalo odvolání ředitele ÚSTRu Daniela Hermana.

Cílem dnešní debaty je zabývat se širšími souvislostmi sporu o ÚSTR, politikou dějin jako takovou, v čem a jak mohou být studia nedávné minulosti pro společnost obohacením a v čem naopak spočívají hrozby politické instrumentalizace dějin. Přesto je jasné, že aktuální diskusi o ÚSTR se debata nemůže vyhnout.

Shrnutí sporu o ÚSTR

Největší dávku oleje do ohně sporů kolem ÚSTR přilil předseda občanských demokratů a premiér Petr Nečas, když vyslovil mínění, že v ústavu se stal levicový puč. Na protest proti odvolání Hermana také rezignovalo z vědecké rady ústavu všech patnáct jeho členů. „Rezignace vědecké rady ústavu a vyštvání renomovaných odborníků Eduarda Stehlíka, Igora Lukeše či Marka Kramera znamená, že situace nabývá skandálních rozměrů,“ komentoval situaci premiér.

Podle člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Lukáše Jelínka byla rezignace členů vědecké rady svým způsobem očekávatelná, neboť v ní seděli lidé naklonění bývalému řediteli. „Navíc působení dosavadní vědecké rady bylo spíše formální. Nyní budeme ale usilovat o změnu. Naší představou je, že budoucí vědecká rada bude jakýmsi oponentním kolegiem, které se bude scházet v pravidelných intervalech,“ uvedl Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum

„Pan ředitel nebyl odvolán z politických důvodů a rada, ani žádný člen, pokud je mi známo, na žádnou objednávku politických stran nejedná. Projevím trochu údiv, kolik rozruchu vyvolalo odvolání ředitele jedné instituce a slyšeli jsme občas tak silná slova, jako že s tím sedí a padá demokracie v této zemi,“ vysvětlila před časem předsedkyně Rady Petruška Šustrová.

Klíčovým úkolem nového vedení je podle Rady mimo jiné zaštítit ústav před politickými vlivy, učinit jej personálně stabilním, transparentním a přátelským ve vztahu k badatelům i široké veřejnosti. Zároveň musí být ÚSTR i Archiv bezpečnostních složek (ABS) institucemi, jejichž základní charakteristikou bude odborná profesionalita, interní pravidla či expertní archivářské a historické zásady.

Premiér Nečas po nedávné schůzce s Hermanem nicméně zdůraznil, že dění v ústavu může souviset s budoucí větší spoluprací sociálních demokratů s komunisty. Podle něj jim jde o ovládnutí Archivu bezpečnostních složek (ABS) a o to, aby informace z něj neohrozily právě případnou vládní spolupráci ČSSD a KSČM. „Jde o to, aby tento archiv nestál jako bariéra silné penetrace budoucí státní správy prováděné komunistickými kandidáty na pozice ve státní správě. Jde o to obsadit archiv bezpečnostních složek a jeho činnost umrtvit,“ vysvětlil Petr Nečas.

Podle předsedy občanských demokratů budou totiž komunisté za případnou podporu menšinové vlády sociálních demokratů požadovat posty náměstků, vrchních ředitelů, ředitelů ministerských odborů a podobně. „Likvidace Archivu bezpečnostních složek nám má znemožnit vědět, kdo nám bude vládnout. To totiž nebudou pánové Filipové, Kováčikové a spol., to budou střední komunistické kádry, a co ty jsou zač, nám ukázala politika na krajské úrovni - bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté a komunisté,“ zdůraznil Nečas.

Odvolaný ředitel Herman pak uvedl, že disponuje důkazy o tom, že údajný rozvrat v ústavu byl podniknut dle diktátu KSČM. Prý mu to sdělili někteří senátoři ČSSD. „Minimálně padesát procent dnes šestičlenné rady je přímo kontrolováno ČSSD. A od senátorů ČSSD vím, že to bylo právě na popud komunistické strany v zádech," vysvětlil Herman.

Sociální demokraté považují kritiku za nepodloženou. Předsedu Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana odvolala rada ústavu 10. dubna 2013. Instituci dočasně povede překladatelka z polštiny a bývalá ředitelka Českého centra ve Varšavě Pavla Foglová.