Předseda vlády Petr Nečas se v pondělí sešel s odvolaným ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Danielem Hermanem. Chtěl se seznámit s jeho postoji k aktuální situaci v ústavu. Na protest proti odvolání Hermana mezitím rezignovalo z vědecké rady ústavu všech patnáct jeho členů. „Rezignace vědecké rady ústavu a vyštvání renomovaných odborníků Eduarda Stehlíka, Igora Lukeše či Marka Kramera znamená, že situace nabývá skandálních rozměrů,“ komentoval situaci premiér. Podle něj jsme svědky levicového puče.

Podle člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Lukáše Jelínka byla rezignace členů vědecké rady svým způsobem očekávatelná, neboť v ní seděli lidé naklonění bývalému řediteli. „Navíc působení dosavadní vědecké rady bylo spíše formální. Nyní budeme ale usilovat o změnu. Naší představou je, že budoucí vědecká rada bude jakýmsi oponentním kolegiem, které se bude scházet v pravidelných intervalech,“ uvedl Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum

Odpoledne se konala tisková konference rady. Její členové novinářům zopakovali důvody, jež je vedly k odvolání Daniela Hermana. „Pan ředitel nebyl odvolán z politických důvodů a rada, ani žádný člen, pokud je mi známo, na žádnou objednávku politických stran nejedná. Projevím trochu údiv, kolik rozruchu vyvolalo odvolání ředitele jedné instituce a slyšeli jsme občas tak silná slova, jako že s tím sedí a padá demokracie v této zemi,“ uvedla předsedkyně Rady Petruška Šustrová.

Michal Uhl se vrátil také k rezignaci všech členů vědecké rady. Podle něj je lidsky pochopitelné, že skončil sbor, který radil bývalému řediteli. „Je nám to líto, ale to je svaté právo každého spolupracovat s kým chce,“ dodala Šustrová s tím, že upřednostňuje člověka, který vždy spolupracoval s celou institucí, a nikoli pouze s osobou konkrétního ředitele.

Klíčovým úkolem nového vedení je podle Rady mimo jiné zaštítit ústav před politickými vlivy, učinit jej personálně stabilním, transparentním a přátelským ve vztahu k badatelům i široké veřejnosti. Zároveň musí být ÚSTR i Archiv bezpečnostních složek (ABS) institucemi, jejichž základní charakteristikou bude odborná profesionalita, interní pravidla či expertní archivářské a historické zásady.

Premiér Nečas po schůzce s Hermanem zdůraznil, že dění v ústavu může souviset s budoucí větší spoluprací sociálních demokratů s komunisty. Podle něj jim jde o ovládnutí Archivu bezpečnostních složek (ABS) a o to, aby informace z něj neohrozily právě případnou vládní spolupráci ČSSD a KSČM. „Jde o to, aby tento archiv nestál jako bariéra silné penetrace budoucí státní správy prováděné komunistickými kandidáty na pozice ve státní správě. Jde o to obsadit archiv bezpečnostních složek a jeho činnost umrtvit,“ vysvětlil Petr Nečas.

Podle předsedy občanských demokratů budou totiž komunisté za případnou podporu menšinové vlády sociálních demokratů požadovat posty náměstků, vrchních ředitelů, ředitelů ministerských odborů a podobně. „Likvidace Archivu bezpečnostních složek nám má znemožnit vědět, kdo nám bude vládnout. To totiž nebudou pánové Filipové, Kováčikové a spol., to budou střední komunistické kádry, a co ty jsou zač, nám ukázala politika na krajské úrovni - bývalí pohraničníci, politruci, zuřiví marxisté a komunisté,“ zdůraznil Nečas.

Odvolaný ředitel Herman pak uvedl, že disponuje důkazy o tom, že údajný rozvrat v ústavu byl podniknut dle diktátu KSČM. Prý mu to sdělili někteří senátoři ČSSD. „Minimálně padesát procent dnes šestičlenné rady je přímo kontrolováno ČSSD. A od senátorů ČSSD vím, že to bylo právě na popud komunistické strany v zádech," vysvětlil Herman.

Sociální demokraté považují Nečasova slova za nepodložená. Podle jejich místopředsedy Lubomíra Zaorávka se premiér dopustil ve své kritice řady nepodložených obvinění, na která lze jen těžko reagovat. „Žádné důkazy, žádné důvody, jednom dohady,“ uvedl místopředseda ČSSD pro ČTK. Za absurdní pak Zaorálek označil obvinění, dle kterého chce ČSSD ovládnout Archiv bezpečnostních složek.

Předsedu Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana odvolala rada ústavu 10. dubna 2013. Instituci dočasně povede překladatelka z polštiny a bývalá ředitelka Českého centra ve Varšavě Pavla Foglová.