Bakteriologický Cyril Svoboda, jak jej s oblibou nazývá novinář Petr Uhl, 16. dubna v pořadu Hyde Park prohlásil, že „tvrdit, že tady žádná totalita nebyla, může jen hlupák nebo člověk v kómatu.“ Ten Svoboda, který v letech americké agrese vůči Iráku obohatil politologický slovník o pojem „bakteriologické zbraně“. Ten Svoboda, který se alespoň formálně hlásí k římskokatolické církvi a k její věrouce vycházející z universalismu.

„Každý, kdo se pokusí změnit svět, skončí špatně,“ je věta, kterou jsem si jako poselství předmětu Totalitarismus zapamatoval z přednášek, protože jsem kvůli šoku většinu jejich času trávil v kómatu a místo z poznámek, které většině studentů stačily, jsem se musel připravovat z literatury. „A já nechápu,“ držel se pan profesor za hlavu, „proč jim toho Wallersteina a jiné levicové intelektuály na těch západních a amerických univerzitách pořád cpou, když si tím sami podřezávají větev.“ Samozřejmě, že každý takový skončí špatně, protože mu to zpátečníci, nechápající, co se pořád někomu nelíbí, překazí. Bylo to tuším na podzim 2011, v roce Arabského jara, Indignados a Occupy Wall Street.