V Knihovně Václava Havla se konala 11. prosince diskuse o smyslu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Proti třem účastníkům diskuse, tvořícímu pevný blok, dobře rozeznávající komunistické zlo a dnešní dobro, seděl na pódiu jen jeden pozvaný host, člen ÚSTR sociolog Michal Uhl. Onen antikomunistický blok (dále jen „AB“) tvořili někdejší studentská aktivistka Monika Donagh-Pajerová, novinář Jaroslav Spurný z Respektu a neúspěšný kandidát na funkci ředitele ÚSTR historik Adrian Portmann, původně ze Švýcarska, a také nikoliv zrovna nestranný moderátor Tomáš Sacher, rovněž novinář z Respektu.

K výtkám na adresu vedení ÚSTR a jeho rady se za nepřítomného (a omluveného) ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdru vyslovil už během debaty jeho náměstek Ondřej Matějka. Dodatečně o některých z nich psal na stránkách DR i člen a místopředseda rady ústavu politolog a novinář Lukáš Jelínek ZDE. Výstižný komentář o nedemokratických postojích AB v debatě napsal básník Marek Řezanka, který také přispívá do DR

Debata byla tak zvláštní, že jí musím udělat reklamu, i když pouštění záznamu trvá skoro dvě a půl hodiny. Podívejte se na ni:

Kamera často zabírá Moniku Pajerovou a tou emoce nesouhlasu tak zmítají, že by vlastně ani mluvit nemusela.

Můj dnešní text navazuje na můj politický rozbor pěti zákonů — 1/ o době nesvobody, 2/ lustračního, 3/ o protiprávnosti komunistického režimu, 4/ o ÚSTR a a 5/ o protikomunistickém odboji a odporu. Rozbor zveřejnil DR loni v dubnu ZDE. Obsah mého tehdejšího článku prozrazuje jeho nadpis: „ÚSTR by měl být opravdu zrušen“. Pod článkem bylo dost reakcí, za velmi podnětnou považuju příspěvek Martina Profanta „ÚSTR je potrat“ a i další Profantovu reakci, objasňující užívání pojmu totalita a totalitarismus od první světové války.