Na okraj polských protestů
Patrik EichlerTisíce lidí ve velkých městech, stovky a jednotky v menších a malých, to je obraz týden trvajících protestů proti výměně soudců na všech stupních. Protestuje se proti odhodlání, se kterým Právo a spravedlnost ovládá polský stát.
Vysílání TVP Info, polské ČT24, je destilovanou ukázkou provládní propagandy. Tam, kde jsou na demonstracích několik dní po sobě tisíce lidí, jsou demonstrantů hrstky. Ve dnech, kdy na demonstracích žádní opoziční politici nevystupují, jsou na záběrech z velké části jen oni. Když se hovoří o policii, tak o tom, jak je mírumilovná ve srovnání s předchozí vládou: tehdy se zatýkalo, dnes občas někdo dostane pokutu.
Demonstrace před domem lídra Práva a spravedlnosti Jarosława Kaczyńského jsou nepřijatelným útokem na politika a jeho rodinu (kterou ovšem nemá). Ale rockové koncerty konané v minulosti před domem generála Wojciecha Jaruzelského nepřijdou ani jen zmínit.
Kdo dnes buduje stanové městečko před Sejmem (což je v Polsku událost folklorní, protože u Sejmu ve stanech někdo protestuje skoro pořád), ten se účastnil ukrajinského Majdanu, a to víte, jak to dopadlo. Tam, kde demonstranti vleže kopou do kovových bariér kolem Sejmu (jsou totiž z plechu a dělá to hluk), tam opozice klečí na kolenou a kvičí.
Propaganda, která se z polské státní zpravodajské televize line, je ve své koncentraci nesnesitelná. Platí to, pokud se účastníte demonstrací proti vládní politice. A platí to stejně, pokud sledujete vedle těch státních i média opoziční.