Andrzej Duda ustoupil rozhořčení mnoha Poláků i zahraniční kritice ohledně justiční reformy, která posilovala moc vlády nad soudci. Reforma přivedla do ulic opět desetitisíce lidí, podobně jako zákon o zákazu potratů loni.
Polský prezident Andrzej Duda bude vetovat kontroverzní reformu soudnictví, kterou předkládá vláda Dudovy mateřské strany Právo a spravedlnost (PiS). Oznámila v pondělí prezidentova kancelář. Sám Duda později upřesnil, že polské soudnictví reformu potřebuje, tato však musí být koncipována tak, aby „byla přijatelná pro každého“. Proti reformě se v Polsku v posledních týdnech mohutně protestovalo. Návrh odsoudily i zahraniční instituce a právnické osobnosti, včetně řady českých.
„Podobně jako loni při protestech proti návrhu faktického zákazu potratů zafungoval i tentokrát občanský a odborný tlak (...) Strana PiS může kontrolovat všechny mocenské instituce, zdaleka ovšem neovládá celou polskou společnost,“ konstatuje komentář na liberálním glosátorském webu Notes from Poland.
Vlastní navrhovaná reforma se skládala z několika částí, specificky z reformy fungování obecních soudů, zákona o Národní radě soudnictví a zákona o Nejvyšším soudu. Duba má vetovat přitom dvě z nich. Společným znakem všech komponentů reformy je podle kritiků zvýšení vlivu výkonné moci na moc soudní, a to až po pravomoc nejvyššího prokurátora — jímž je v Polsku ministr spravedlnosti — rozhodovat o obsazení jednotlivých soudcovských postů.
„V programu PiS nebylo zmínky o kontrole nad Nejvyšším soudem, ani o tom, že generální prokurátor bude rozhodovat, kdo bude soudcem a kdo ne,“ uvedl ke svému vetu sám Duda s tím, že jako prezident využije v tomto případě i své specifické zákonodárné pravomoci. Dudův úřad má předložit přepracování vetovaných částí reformy do dvou měsíců.
Kritikové zákonů poukazovali také na podivný způsob, jakým původní návrhy prošly parlamentem. Opozice měla pouhých čtrnáct minut na prostudování materiálů, o kterých se hlasovalo ve zrychleném řízení. I to by se mělo dle Dudy teď napravit.
Vládní tábor kolem strany PiS má sice v polském parlamentu dnes většinu, k přehlasování prezidentského veta by ovšem potřeboval i hlasy jediného neutrálního (neopozičního) parlamentního uskupení Kukiz’15. To s PiS skutečně často hlasuje, v otázce justiční reformy je ale proti.
Přidal se i Wałęsa
Protesty proti reformě soudnictví patřily v Polsku k dosud největším od nástupu jednobarevné vlády Práva a spravedlnosti v roce 2015. V posledním týdnu se protestovalo ve všech větších městech v zemi. Odpůrci reformy blokovali dokonce i polský Senát.
Ve Varšavě, Krakově, Vratislavi, Lublinu, Poznani a Gdaňsku zaplnili protestující hlavní náměstí. Právě v Gdaňsku přišel odpůrce zákona podpořit i někdejší předák zdejšího odborového hnutí, disident a později prezident Lech Wałęsa.
„Za každou cenu si musíte vzít zpátky to, co jsme před lety vybojovali,“ povzbuzoval z tribuny davy Wałęsa, který však jinou než podporovatelskou roli v hnutí proti vládě PiS stále odmítá.
Osu dnešního protivládního hnutí v Polsku tvoří liberální občanská hnutí a liberální pravice blízká hlavní opoziční straně Občanské platformě. Sílí však také hlas liberálně levicových iniciativ.
Vláda, respektive režim, PiS v čele s předsedou strany Jarosławem Kaczyńským stále obhajuje reformu argumentem, že polský soudní systém neprošel žádnou vážnější změnou od roku 1989, a je tak součástí totalitního dědictví. I zahraniční právní autority a představitelé EU ale reformu označovaly spíše za krok k dalším nesvobodným poměrům.
„Podřízení soudů kontrole vládnoucí strany způsobem propagovaným PiS by znamenalo faktický konec polské demokracie,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk.
Ke kritice reforem se v minulém týdnu přidaly také nejznámější osobnosti české justice. Tematické prohlášení Nemůžeme mlčet podepsali například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či ombudsmanka Anna Šabatová.
Podporu snahám polské vlády naopak oficiálně deklarovalo Orbánovo Maďarsko, jehož spojenectví je pro vládu PiS stěžejní v případném střetu s unijními strukturami. Ty nejvážnější sankce EU vůči jednotlivým členským zemím totiž musí podpořit ostatní státy jednomyslně.
Další informace:
The Guardian Poland's former president Lech Wałęsa joins protest against judicial overhaul
CommonDreams.org Protests in Poland as Right-Wing Ruling Party Dismantles Democracy
Financial Times Thousands continue to protest against Polish judicial reform
Reuters Head of Polish constitutional court sees no threat in judicial reform
Krytyka Polityczna Mlodzi na ulicy, czyli PIS wkurzyl juz prawie wszystkich