Evropská komise spouští řízení s Polskem, Maďarskem a ČR kvůli bojkotu uprchlíků

Trojici zemí hrozí finanční sankce za to, že protiprávně odmítá už přes rok participovat na prvním společném závazném pokusu o ztlumení uprchlické krize v rámci EU – konkrétně přijímat běžence z přeplněných táborů v Itálii a Řecku.

(pjed)

13.06.2017 21:09

Aktualizováno: 15.06.2017 11:55

B2

Sporný relokační mechanismus krizi nevyřešil, to ale ani neměl. Svého času šlo především o úlevu Itálii a Řecku. Komise přitom dnes postupuje dle zásady, že plnoprávně přijaté závazky je třeba dodržovat, i když výhrady k nim trvají. Foto Andrew McConell, UNHCR

Související

Rozhovor

X

Evropská komise přistoupila ke kroku, který avizovala již v minulých měsících – spustila takzvanou infringement procedure neboli vytýkací řízení pro porušení povinností s Polskem, Maďarskem a Českou republikou. Stalo se tak kvůli jejich ignoraci právně závazných mechanismů schválených Radou EU, tedy ministry členských zemí, ve vztahu k uprchlíkům v roce 2015. Masmédia o tom informoval v úterý 13. června Dimitris Avramopulos, evropský komisař pro migraci, občanství a záležitosti vnitra.

Trojici zemí hrozí dosud neurčený finanční postih konkrétně za to, že se neúčastnila dojednaného přesídlování uprchlíků ze záchytných táborů v Řecku a Itálii na svá území – že bojkotovala, a dosud bojkotuje, relokační program, jenž řádně odsouhlasila většina odpovědných ministrů vnitra. Součástí tohoto programu byly i známé uprchlické kvóty.

Schválení programu proběhlo v září 2015 přes odpor Slovenska, Rumunska, Maďarska a České republiky a dnes funguje jen velmi omezeně. Souhlasila s ním ale potřebná většina vlád, a tak se stal z pohledu evropského práva závazným.

„Komise vyzvala v posledních měsících opakovaně ty členské státy, které nepřijaly v rámci schválených relokací zatím žádné uprchlíky, aby tak učinily. Česká republika, Maďarsko a Polsko ale bohužel nepřijaly v rozporu se svými zákonnými povinnostmi vyplývajícími z rozhodnutí Rady a v rozporu se závazky vůči Řecku, Itálii a dalším členským státům doposud potřebná opatření,“ píše se přímo v tematickém odůvodnění Komise.

„Tyto tři členské státy (tedy Polsko, Maďarsko a ČR) nedělaly nic, opakuji nic, po více než rok nebo i po celou dobu platnosti mechanismu (...) Jde tu přitom o přesídlování osob, které už prošly zevrubným vyjasněním totožnosti, byly prověřeny a byly jim odebrány otisky prstů,“ uvedl komisař Avramopulos pro EUObserver.

Obhajoba, kritika a dosavadní relokace
Vlády zmíněné trojice zemí se hájí poukazy na nefunkčnost schváleného systému, bezpečnostními obavami či právem na suverénní rozhodování v dané věci. Kritikové jejich postoje připomínají, že zástupci dotyčných států nepředložili před schválením závazného mechanismu žádné smysluplné alternativy, že je i v případě problematičnosti nějaké politiky potřeba postupovat dle práva a že příslušné země jednaly za krize, jež dopadla zvláště na jih EU, výlučně s ohledem na sebe – tedy nesolidárně.

V rámci mechanismu mělo být přemístěno z Řecka a Itálie do ostatních zemí EU na 160 tisíc osob žádajících důvodně o azyl, a to od podzimu 2015 do letošního září. Přesídlit se přitom podařilo jen 28 tisíc osob. Nebyly tak naplněny ani původní nižší kvóty, ke kterým se přihlásily členské státy EU (včetně ČR) dobrovolně ještě na jaře 2015, v počátcích uprchlické krize.

Polsko nepřijalo v rámci mechanismu nikoho. Maďarsko nepřipravilo pro přesídlence ani nejnutnější kapacity, přijalo ale na tisíc azylantů, kteří dorazili na jeho území sami v rámci divoké uprchlicko-migrační vlny v letech 2015 a 2016.

Česká republika přesídlila na své území celkem dvanáct uprchlíků.

Otázka výše sankcí
Dle znalců fungování EU hrozí trojici i velmi vysoké pokuty v řádu několika miliard korun, ovšem spíše jen teoreticky – pokud by se tak vyslovil v posledku evropský Soudní dvůr. Vytýkací řízení pro porušení povinností je přitom několikafázová procedura, jež běží často i řadu let, vždy jej lze ukončit dohodou, a tak k soudu obyčejně vůbec nedojde. První fází řízení bude oficiální vyrozumění jednotlivým státům o podobě přestupku s důvody, další pak formulace jejich odpovědi a případné ústní jednání.

Vzhledem k omezenému fungování relokačního mechanismu i v ostatních zemích EU, ústřední roli dohody s Tureckem z roku 2016, která využívá vlastní (jiný) mechanismus, citlivosti tématu a tradici smírných řešení se žádné astronomické pokuty nepředpokládají. Možnost, že by byla trojice zemí postižena na čerpání strukturálních fondů, vyloučil před několika dny přímo v Praze Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise.

Jinou otázkou je ovšem dopad na vnitrounijní pověst daných zemí a jejich vnímání v další integraci.

Reakce trojice
Jak již naznačeno výše, všechny tři země obhajují své neplnění závazků poukazy na nefunkčnost systému, bezpečnostní obavy a národní zájmy. Všechny též zdůrazňují, že sankční řízení poškozuje především pověst EU, neboť solidarita se nedá diktovat.

Polští představitelé přitom zdůrazňují ve svých reakcích absurditu požadavku účasti na nefungujícím systému a rizika plynoucí z vytváření muslimských přistěhovaleckých komunit. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak dokonce v úterý pro Polský rozhlas uvedl, že by se mělo uvažovat, zda přijetí uprchlíka z muslimské země do Evropy nepodmínit jeho konverzí ke křesťanství.

Zástupci Maďarska zase mluví o důležitosti „neustoupit vydírání“ a „uhájit právo na suverenitu“ v otázkách rozhodování o přístupu k „ilegálním migrantům“. „Ani Evropská komise nemůže odebrat členským státům právo rozhodovat, koho vpustí na své území, s kým mají chtít žít a s kým nemají,“ uvedl v úterý pro média maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Česká reprezentace pak akcentuje, že uprchlicko-mirgační krizi pomáhala, a pomáhá, řešit jinými cestami, zvláště pak pomocí v místě, a že se podílela na evropském přístupu vysíláním policistů na balkánskou cestu a odborníků do řeckých hot-spotů.

Přímo k vlastnímu jádru výtky Evropské komise – totiž nedodržování regulérně přijatých závazků, tedy porušování práva – se zástupci trojice zatím nevyjádřili.


Další informace:
EU Observer Czech Republic, Hungary, Poland face EU sanctions on migrants
Radio Polskie Polish FM: EU legal action over refugees ‘nothing to worry about’
Reuters EU opens legal case against Warsaw, Budapest and Prague over migration
Politics.hu Orbán claims “Brussels” is “being ruled by Soros” once again


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.