Strašení migrací může přinést komplikace pro Schengen

Stijn Croes

Sociální demokracie spustila nedávno na sociálních sítích populistickou kampaň využívající hrozby ilegální migrace do ČR. I přesto, že Evropská komise dala začátkem měsíce najevo, že hrozba masového přílivu lidí skončila.

Evropská komise ve svém prohlášení doporučila pěti evropským zemím, aby nejpozději do šesti měsíců ukončily mimořádné kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru, zavedené před dvěma roky v souvislosti s takzvanou uprchlickou krizí. Členské země mají možnost zavést kontroly na vnitřních hranicích Schengenu při mimořádných událostech až na dva roky. Tato lhůta vyprší teď v létě.

Schengen představuje jeden z nejvýraznějších hmatatelných výdobytků EU. Vytvoření prostoru bez vnitřních hranic, který umožňuje volný pohyb osob a zboží, přineslo značný prospěch lidem i podnikatelům v Unii. Volný pohyb osob patří k základním svobodám EU a omezení této svobody by mohlo vést až k postupnému zastavení celého integračního procesu.

ČSSD zatím nastoupila cestu kasání se, že zrovna ona bude nejtvrději bojovat proti „ilegální migraci“. Repro DR

Podle Komise nastala významná změna, pokud jde o lepší zabezpečení vnějších hranic EU a omezení proudu uprchlíků. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž FRONTEX funguje více než rok a po přijetí kontroverzní dohody mezi EU a Tureckem se počet vstupů do Řecka snížil o 97 procent.

Avšak navzdory jistému posunu dosud nejsou splněny všechny předpoklady takzvaného Plánu návratu k Schengenu umožňujícího zrušení všech kontrol na vnitřních hranicích: v Řecku a v Itálii se stále zdržuje značný počet uprchlíků (čekatelů), je třeba urychlit zpracovávání žádostí o azyl a zvýšit počet relokací podle prvního mechanismu kvót. Ministr vnitra Milan Chovanec přesto neplánuje, že by ČR přijala více než pouhých stávajících 12 lidí. ČR tím pádem nesplní kvótu přijetí 1600 migrantů a Evropská unie s ní může na podzim zahájit soudní řízení. Na jeho konci bychom mohli dostat od Evropského soudu relativně vysokou pokutu.

Experti ministerstva vnitra mluví podle Chovance o částkách do deseti milionů eur jako základní pokutě a dalších desítkách tisíc eur za každý den následného neplnění povinnosti. Podle ministra za to sankce stojí a rozhodující hlas má vláda. Tímto postojem Česká republika a další země, jež nechtějí respektovat kvóty, které koneckonců samy schválily v rámci jednání v Radě ministrů EU, ovšem ohrozí plnohodnotný návrat k normálnímu fungování Schengenského prostoru.

Vedle toho je třeba zmínit ještě finanční dopady pokut na státní rozpočet ČR: peníze budou České republice jistě chybět. ČSSD, která chce bojovat proti levné práci, by mohla namísto strašení lépe stanovit priority a využít prostředky ušetřené na pokutách například ke zlepšení pracovních podmínek v sociálních službách. Studie Rakouského Červeného kříže navíc prokázala, že přijetí a integrace uprchlíků může rozpočtu spíše prospět než uškodit.

Místo šíření strachu by měla strana urychleně umožnit relokaci uprchlíků do ČR (po důkladném screeningu). Myslím si, že České republice zatím stačí ukázat dobrou vůli a může se ještě pokutám vyhnout. Jestli si vláda ovšem na takový odvážný postup těsně před volbami troufne, je ve hvězdách. ČSSD bohužel zatím nastoupila cestu kasání se, že zrovna ona bude nejtvrději bojovat proti „ilegální migraci“.