Když je člověk ve stresu a unavený, začíná dělat více chyb v cizím jazyce. Bylo to znát i u Andreje Babiše během rozhovoru v Interview ČT, kde se probíraly nahrávky s novinářem Markem Přibilem. Českoslovenština současného ministra financí sama o sobě není níc neobvyklého. Před dvěma lety jsme u nás v Multikulturním centru Praha připravili audiokvíz o tom, co vše dnes patří mezi pražské přízvuky. Byl mezi ně zahrnut i projev Pražana Babiše. Kvíz jsme použili jako způsob, jak s jeho účastníky diskutovat o míře tolerance k odlišným přízvukům a bariéře, kterou představují v práci či běžném životě.

Parlamentní listy ve středu zveřejnily článek s titulkem „Němátě na mě nic! Kalousek 2011, podívejte se, co dělal! Nebudu rezignovať, můžetě mě i zabít!“. Nevyplývá z něj jen to, že Babiš je v současné politické krizi méně schopný kontrolovat způsob, jakým hovoří česky, ale že oponenti se z něj mohou snažit dělat cizince.

Na pražské demonstraci „Proč? Proto!“ navrhla ve středu herečka Bára Štěpánová slogan „Ten, kdo volí Babiše, není Čech“. Podle Respektu se heslo příliš nechytlo. Mezi národnostními menšinami patří přitom čeští Slováci či slovenští Češi mezi ty nejoblíbenější. Ve výzkumech veřejného mínění jejich jinakost dlouhodobě nevykazuje žádné výrazné změny. Za spíše nesympatické či velmi nesympatické je ve výzkumu CVVM považovala pouze tři procenta respondentů.

„Ministr financí je cizinec, primátorka je cizinka,“ rozčiloval se  minulý víkend na tržnici jeden z prodejců zeleniny. Plynule pak přecházel do útoků na Ukrajince, kteří nám prý „berou práci“. Pro tohoto pána asi neexistují žádní „dobří“ cizinci“. Právě dělení na „dobré“ a „špatné“ cizince charakterizuje období takzvané uprchlické krize v České republice. Sám Babiš mluvil několikrát o Ukrajincích jako těch dobrých, kteří se snadno asimilují do české společnosti, zatímco jeho MF Dnes vedla kampaň proti uprchlíkům a muslimům. Nezdá se, že by v České republice rostly antipatie vůči Slovákům, Babiš však dostává ochutnat vlastní xenofobní argumenty.