Byly to první volby od Kaczyńského parlamentního vítězství před třemi lety. Plebiscit, zda obyvatelstvo potvrdí jeho nacionálně-konzervativní protiunijní politiku kombinovanou se štědrými sociálními dávkami, či zda podpoří liberální, proevropskou opozici trvající na právním státě. Nehrálo se jen o místní záležitosti, ale o další směřování země.

Města Kaczyńskému nedáme, bylo leitmotivem kampaně opozice. A Kaczyński poprvé od roku 2015 narazil, parní válec jeho strany nedobyl ani jedno větší město. Všude zůstal za branami. Varšavu prohrál na celé čáře. Místní samosprávy tak unikají jeho kontrole, bašty opozice se drží. Ta má kromě měst i deset ze šestnácti krajů.

Je to naděje pro demokracii v zemi. Ukázalo se, že Polsko není Maďarsko, že opozice tu je stále životná. Přestává být nereálné, že by Kaczyńského straně PiS mohl příští rok v parlamentních volbách skončit monopol moci.

Také se potvrdilo, že země je rozdělena na dva velké bloky, PiS a Občanskou platformu, které se příští rok střetnou, a že mezi nimi ti ostatní nemají výraznější šanci.

Kaczyński má celý stát, chyběla mu města

Jaroslaw Kaczyński a jeho strana mají už skoro celý stát: většinu v parlamentě, kdy ani jednou za tři roky nevzali v potaz jediný návrh opozice, mají vládu, veřejná média, státní instituce, odnedávna i soudy, stále víc kulturní a pedagogické instituce. A silnou podporu katolické hierarchie. Opozice už držela pouze velká města. A ta teď potvrdila své dosavadní liberální směrování.

Velkou událostí a překvapením byla Varšava, kde se čekal velmi těsný výsledek. Byla považována za celostátní lakmusový papírek spokojenosti či nespokojenosti obyvatel s dosavadní politikou PiS v zemi.

Kaczyński proto do boje o hlavní město nasadil všechno. A výsledek: už hned v prvním kole vyhrál výrazně kandidát dosavadní liberální radnice Rafał Trzaskowski (56,7 % ze čtrnácti kandidátů), kandidát PiS dostal jen 28,5 %.

Ta jednoznačnost byla pro Kaczyńského velkým překvapením. Záběry z volebního štábu PiS při ohlašování prvních výsledků ukazovaly na tvářích Kaczyńského a jeho spoupracovníků šok. Žádný jásot, žádné gratulace. Pozdější triumfalistické výroky to nezakryly.

A to nebylo všechno. I v řadě dalších velkých měst byl zvolen starostou kandidát opozice překvapivě už v prvním kole, kdy dostal přes 50 %. Bylo tomu tak v Lodži, kde kandidátka Hanna Zdanowska, kterou chtěl PiS kriminalizovat, dostala 70 %, v Poznani (56 %), Lublinu (59 %), Wroclawi, Katowicích, Białystoku, Hnězdně či Słupsku.

V Krakově dostal dosavadní primátor, podporovaný opozicí, téměř 50 %, má téměř jisté zvolení ve druhém kole (protikandidátka z PiS dostala 32 %). Podobně v Gdaňsku nejspíš zvítězí ve druhém kole protikandidát PiS.

Starostou Varšavy mladý specialista na evropskou politiku

Situace ve Varšavě nebyla vůbec jasná. Léta tu vládne Občanská platforma, dříve vládní strana Donalda Tuska, teď hlavní síla opozice. Nevládla tu ideálně, soustředila se na betonové megaprojekty a velké infrastruktury, novou linku metra.

O denní život obyvatel, o bydlení pro střední a chudší třídy, o kvalitu života se příliš nestarala. Mnoho mladých, hlavně z levice, k ní mělo spoustu výhrad.

Nedávno se tu provalily velké skandály spojené s privatizací domů, do nichž byla namočena i dosavadní primátorka z Platformy. Polsko za léta pravicových stran kupodivu nepřijalo žádný plošný zákon o restitucích domů, potomci majitelů se dodnes soudí o každý z nich, spory se táhnou, hledají se potomci, vydělávají na tom spekulanti.

Občanská koalice, to jest Občanská platforma a strana Moderní, tu vybrala na svého kandidáta poradce dosavadní primátorky Rafała Trzaskowského, člověka s evropským vzděláním a zkušeností z evropských struktur, bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti, stínového ministra zahraničí Platformy, místopředsedu Evropské lidové strany, nositele Řádu Čestné legie.

Sjednocená pravice (vpodstatě PiS) proti němu nasadila ještě mladšího politika, Patryka Jakiho, ovšem jiného profilu, pravou ruku kontroverzního ministra spravedlnosti, který se podepsal na zničení nezávislosti soudů. Ve Varšavě stál Jaki jako náhodou v čele komise vyšetřující skandály kolem privatizací domů.

Vedl kampaň podobnou Stuchlíkově kampani ANO v Praze. Sliboval, že nic není problém, že bude raz dva další metro, že zatočí s korupcí a skandály, sliboval stále víc. V průzkumech šel nahoru.

Ve finiši mu ale ujely nervy, prohlásil, že Varšavané jsou dnes v podobné situaci, jako když tu vypuklo v r. 1944 povstání a obyvatelé vyšli se zbraněmi, a že teď je třeba vyhodit dosavadní radnici na smetiště. Varšavané za ním uviděli tvrdou tvář Kaczyńského a i přes výhrady k dosavadní radnici dali masově hlas Občanské koalici.

Všechny menšinové alternativy k dosavadní radnici z líhně aktivistických organizací, tzv. městských hnutí, která jsou ve Varšavě hodně aktivní a vidět, a která přicházela se spoustou dobrých nápadů, teď voliči evidentně pominuli. A soustředili se na pro ně primární: Varšavu PiS nedáme. Zdá se ale, že Rafał Trzaskowski jim bude naslouchat, zahrne je možná do svého týmu.

Kampaň vedl premiér, jako by šlo o všechno

Proč je pro Kaczyńského prohra velkých měst tak velkým šokem? Polsko je daleko větší zemí než Česká republika  a i jejich velká města jsou větší. Je to decentralizovaná země.

Každé z velkých měst má vlastní život, velkou míru autonomie, je silným hráčem. Má své velké investice, své supermoderní nádraží, svoji univerzitu, nově postavenou filharmonii, muzea celonárodního významu, mezinárodní festivaly. Jejich rozpočty jsou v řádu stovek milionů, velká část pochází z evropských peněz. Bez nich Kaczyńskému stále uniká moc mezi prsty.

Nasadil do boje o města, především o to hlavní, nejtěžší prostředky, které se mu dosud osvědčovaly. Deklarovaným cílem bylo dostat pod kontrolu místní samosprávu, úplně eliminovat liberální i levicovou opozici a na venkově zlikvidovat tradiční lidovce, což by mu umožnilo ovládnout vesnický elektorát.

Kampaň, ač šlo o obecní volby, vedl Kaczyński a dennodenně osobně premiér Mateusz Morawiecki. Sjezdil celou zemi, agitoval, jako by šlo o všechno. Jeho profil bankovního manažera měl přilákat městské střední vrstvy. Zároveň ostře útočil nepravdivými výroky, za něž na něj teď padají žaloby.

Aktivizovala se celá vláda PiS, média a veřejná televize, které má dnes PiS v rukou. Ve velkých městech nasadil Kaczyński mladé tváře, jež měly vyvolat dojem dynamismu. Za jejich zády běžela masová, agenturami vedená kampaň v médiích a na sociálních sítích, jaká dosud PiSu přinášela ovoce.

Premiér sliboval všechno možné, trochu jako Andrej Babiš v nedávných volbách. Na druhé straně hrozil, že peníze od vlády budou dostávat jen ta města a regiony, kde vyhraje PiS. To lidi popudilo.

Katolická církev jako náhodou vybrala za text kázání v celé zemi těsně před volbami citát z bible, kde se říká, že „zvítězí právo a spravedlnost“, což je také název Kaczyńského strany. „Ta propaganda už lidem lezla krkem. Dotěrná, agresivní, neslýchaně brutální, připomínala mi stalinské roky. Ani za výjimečného stavu /v r. 1981/ jsme tu něco takového neměli,“ řekl o kampani PiS Władysław Frasyniuk, bývalý legendární vůdce Solidarity ve Wroclawi.

Výsledkem je, že městské voličstvo odmítlo Kaczyńského vládu tvrdé ruky, jeho snahu o jednobarevnost celé země, o jediný povolený výklad historie, o politický vliv církve. „Kaczyński vztáhl ruku na samosprávu a voliči mu ji uťali,“ komentoval výsledky Robert Biedroń, mladý politik a naděje nové generace.

PiS nebude moci dávat dohromady místní koalice

Spolu s volbami primátorů, kteří jsou voleni přímo, většinovým dvoukolovým systémem, jako u nás senátoři, se volily městské rady, zastuptelstva regionů (vojvodství) a místní samosprávy. Všechny stejným způsobem jako u nás v místních volbách, poměrným systémem, který takřka nikdy nevygeneruje jednoho vítěze, ale jen pořadí stran, které potom musí sestavit koalice. 

Kaczyńského strana získala do samospráv a do regionů nejvíc hlasů (32 %) a prezentuje to jako velké celonárodní vítězství a vyhrané volby. Podle ještě stále ne zcela finálních čísel bude ale vládnout jen v šesti regionech (od minulých voleb si polepšil o pět), a Občanská koalice s lidovci a s levicí v devíti až deseti.

Jak je to možné? PiS teď nemá nikoho, kdo by s ním chtěl jít do koalice. To je výsledek soustavné polarizace společnosti, jakou Kaczyński už tři roky provádí. Proto bude vládnout jen tam, kde získal nadpoloviční počet zastupitelů (v praxi to na několika místech bylo o jednoho či dva). A tam, kde ne, dohodnou se spolu vždy všichni ostatní.

Navíc na venkově se k velkému překvapení udrželi lidovci (PSL), kteří tu měli tradičně silnou pozici, než jim ji prakticky zcela sebral v roce 2015 PiS v parlamentních volbách. A teď chtěl tuto stranu, řečeno slovy jeho mluvčí, „vyeliminovat z veřejného života“. Nevyeliminoval, lidovci dostali 16,6 %. Polský venkov nebude jednobarevný.

Všechny ostatní strany ale vyšly z voleb marginalizované: spojená levice 6 %, radikální levice Spolu 1 %, Zelení také 1 %. Lidé zřejmě volili vedeni instinktem strachu na obou stranách politického příkopu.

Paralely s nedávnými českými volbami

Srovnáme-li polské obecní volby s nedávnými českými, je tu spousta analogií. V menších městech a na venkově vyhrávaly vesměs různé místní koalice, nikoli čistě partijní kandidátky. Vše záviselo na lidech.

Ve městech, i těch největších, vítězili často kandidáti, o nichž se vědělo, že měli za sebou práci pro město, pro obyvatele. Někde se postavili i proti sekretariátům vlastní strany, PiS i Občanské platformy, pokud se ty snažily někoho městům vnutit, a měli s vlastní kandidátkou úspěch.

V Gdaňsku dokonce dostal nejvíc hlasů dosavadní oblíbený starosta Paweł Adamowicz, byť má problém se soudem. Platforma proti němu postavila v rámci vnitrostranických bojů svého partajního kandidáta, a ten skončil jako třetí. A to přesto, že šlo o syna Lech Wałęsy, že tohle jméno má v Gdaňsku obzvlášť silnou váhu a že jako europoslanec tu byl oblíben.

Hlavním rozdílem oproti českým volbám je naopak přímá volba starostů velkých měst; je jich 107. Obyvatelé si o nich rozhodují sami. Kdybychom ji měli, víme od prvního dne, kdo bude stát v čele Prahy a nemuseli čtrnáct dní čekat. 4. listopadu se ještě uskuteční druhé kolo voleb, které určí starosty 649 měst a městeček.