Služební zákon upravující postavení úředníků v České republiky byl schválen loni v létě, probíhala kolem něho bouřlivá debata, nyní se postupně zavádí do praxe. Z hlediska fungování státní správy je tato fáze minimálně stejně důležitá jako příprava samotného zákona, přesto se o ní příliš nemluví.

Implementace státní služby přitom rozhodne o tom, zda zákon povede ke zkvalitnění státní správy a oddělení odborné a politické složky nebo zda proběhne jen formální změna, ale to hlavní zůstane při starém. Realizace zákona o státní službě byla tématem konference pořádané Evropským hnutím a zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V současné době probíhají výběrová řízení na státní tajemníky na jednotlivých ministerstvech a na Úřadu vlády. Připravují se doprovodné normy. Evropská komise konstatovala, že služební zákon není překážkou plnění operačních programů. Do 1. července by mělo dojít k překlopení představených státních úředníků do služebního zákona. Zatím ale není jasné, kolik zaměstnanců v režimu služebního zákona bude celkem. Podle náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého by se mělo jednat o 65 až 70 tisíc zaměstnanců.

Často zmiňovanou obavou spojenou se zákonem o státní službě je, že tímto zákonem dochází k zabetonování státní správy. Postránecký zdůraznil, že všichni od náměstků pro řízení sekcí až po ředitele odborů a oddělení musí během dvou let projít výběrovými řízeními. Na jaře příštího roku je pak čeká první hodnocení, pokud dostanou nejhorší známku, skončí ve své funkci. Rovněž budou mít celou řadu povinností, kterými se zatím nemuseli zabývat.

Ředitel Odboru koncepce legislativy a rozvoje státu na Úřadu vlády Václav Velčovský na zmíněné konferenci také vyvracel mýtus, že zákon o státní službě obsahuje definitivu: „Není pravda, že úředníci mají definitivu, je rozdíl mezi definitivou a pracovním poměrem na dobu neurčitou. Úředníci podléhají hodnocení a v případě dvou negativních hodnocení mohou být propuštěni.“