Nově ustavený sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý na svém zasedání projedná žádost policie o vydání předsedy politického hnutí ANO Andreje Babiše a jeho prvního místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Výbor si na jednání dále zvolí své místopředsedy a bude se rovněž zabývat úhradou volebních nákladů jednotlivým stranám a hnutím na základě volebních výsledků. Mandátový a imunitní výbor se k žádosti o vydání obou poslanců vrátí i na svých budoucích zasedáních, na která budou s největší pravděpodobností přizváni Babiš a Faltýnek i policejní vyšetřovatelé a státní zástupce.

Předseda Poslanecké sněmovny a člen předsednictva politického hnutí ANO Radek Vondráček v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že rozhodování o vydání Babiše s Faltýnkem nebude snadné. „Budeme rozhodovat, co je lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi. Protože jde o člověka, který bude premiérem a má sestavovat vládu,“ avizoval s předstihem značně rezervovaný postoj politického hnutí ANO k policejní žádosti.

V rozhovoru pro portál Aktuálně.cz pak Vondráček minulý týden řekl, že Babišovo vydání rovněž komplikuje průměrná délka trestního stíhání. „Je pokrytecké říkat, ať se [Babiš] očistí. On nemá šanci. To by znamenalo, že by ten člověk — vítěz voleb — byl třeba na šest let diskvalifikovaný z veřejného života,“ vysvětloval předseda Sněmovny.

Imunita se občas hodí

Politické hnutí ANO se ovšem v předchozích letech k otázce imunity stavělo značně odlišně. „Parlamentní imunita v Česku je světová rarita a činí z našich volených zástupců privilegovanou vrstvu. […] ANO je pro zachování indemnity (nemožnost trestu za ústní projevy ve sněmovně a za hlasování). V ostatních případech jsme pro to, aby stíhání probíhalo úplně stejně jako stíhání jakéhokoliv jiného občana bez rozdílu,“ uváděla strana s Babišem v čele ve volebním programu z roku 2013. A sám Babiš poslaneckou imunitu opakovaně označoval za zbytečnou a přežitou. „Politici nejsou žádní nadlidi,“ říkával.

Proměnu postoje dokládá i změna stranického morálního kodexu. Ten původně říkal, že politici a političky zvolení za politické hnutí ANO musejí neprodleně rezignovat na volený mandát, svou funkci ve straně a dokonce se vzdát i samotného členství v okamžiku zahájení trestního stíhání. Dané ustanovení však bylo počátkem tohoto roku — v době, kdy všichni diskutovali o korunových dluhopisech — výrazně zmírněno. Nově se vztahuje až k podání obžaloby a pouze na kriminalitu související s působením v politice.

Výbor vede Grospič

Předsedou mandátového a imunitního výboru byl na ustavující schůzi zvolen komunistický poslanec Stanislav Grospič. V devatenáctičlenném výboru drží osm míst politické hnutí ANO, pět křesel získaly pravicové strany sdružené v Demokratickém bloku, po dvou zástupcích mají ve výboru Piráti a Okamurova Svoboda a přímá demokracie, zbývající dvě místa pak obsadila sociální demokracie a KSČM.

Přestože politické hnutí ANO společně s SPD a KSČM disponují ve výboru většinou — což Piráti v minulém týdnu označovali za riziko — a mohou tedy společně schválit usnesení, které plénu Sněmovny vydání Babiše s Faltýnkem nedoporučí, poslanci se přesto mohou rozhodnout opačně a oba čelné představitele politického hnutí ANO k trestnímu stíhání vydat.

Policie Babiše s Faltýnkem podezřívá z dotačního podvodu, respektive spoluúčasti na něm, v souvislosti s výstavbou farmy Čapí hnízdo. V minulém volebním období hlasovalo pro Babišovo vydání sto třiadvacet poslanců, vydání Faltýnka jich podpořilo sto dvacet z celkově sto třiatřiceti přítomných. Nicméně poté, co oba politici ve volbách znovu získali poslanecké mandáty, bylo trestní stíhání automaticky přerušeno.