Poslanecká sněmovny ve středu zvolila do svého čela Radka Vondráčka, jehož kromě politického hnutí ANO podporovala KSČM, Okamurova Svoboda a přímá demokracie a Piráti. Vondráček se tak stal historicky osmým předsedou dolní komory Parlamentu. Pro zvolení Vondráčka hlasovalo celkem 135 poslanců. Původně se o křeslo předsedy Poslanecké sněmovny hodlal ucházet i šéf občanských demokratů Petr Fiala, ten se však minulý týden rozhodl svou kandidaturu stáhnout. Samotné volbě předcházela téměř dvou hodinová diskuse, v níž především Miroslav Kalousek opakovaně vyzýval své kolegy, aby nominanta politického hnutí ANO nepodpořili. Varoval je, že jeho zvolením otevřou cestu ničím neomezenému vládnutí menšinového kabinetu Andreje Babiše, u něhož navíc není vůbec zřejmé, jaký způsobem hodlá získat ve Sněmovně důvěru.

Během dopolední tiskové konference oznámil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, že lidovci nebudou do čela Sněmovny volit nominanta politického hnutí ANO Vondráčka. „Do dnešního dne neznáme počet výborů, neznáme počet lidí ve výborech, neznáme počet místopředsedů, neznáme složení komisí. Bohužel musíme konstatovat, že hnutí ANO opět nejedná. A my nevíme, jakým způsobem uvažuje o složení Sněmovny. Protože není jasné, kdo je součástí připravované koalici, a kdo je součástí opozice, KDU-ČSL odmítá volit předsedu Poslanecké sněmovny. Předpokládáme, že volba předsedy a místopředsedů ukáže, kdo začíná formovat budoucí vládní koalici. Protože to vypadá, že budoucí koalice bude složená z hnutí ANO, komunistů a SPD,“ řekl Bartošek. Pro stejný postup se rozhodly i tři zbylé strany Demokratického bloku.

„Bývalo dobrou praxí, že vítězná strana, pokud neměla sama většinu, řekla s jakou většinovou podporou ve Sněmovně bude vládnout. Proto také prezidenti vyžadovali po vítězi voleb, aby nějakým způsobem prezentoval sto jedna hlasů, které jeho vládě umožní vládnout. Dnes však poprvé prezident republiky od této praxe ustoupil. A tak nikdo z nás včetně veřejnosti neví, s jakou podporou bude vítěz voleb vládnout. Těžko tuto informaci vyžádat jinak, než při volbě předsedy Sněmovny. Předseda Sněmovny byl totiž vždy reprezentantem té většiny, které umožnila vládě vládnout,“ řekl předseda TOP 09 Kalousek, který varoval své kolegy před volbou Vondráčka do čela Sněmovny aniž by bylo zřejmé, o hlasy kterých stran hodlá Andrej Babiš opřít svůj menšinový kabinet.

Babiš znovu pozval ODS do vlády

Vůči Kalouskovým slovům se obratem vymezil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který říkal, že volba předsedy Sněmovny žádným způsobem nesouvisí s vyslovením důvěry vládě. A dodal, že bez volby předsedy dolní komory Parlamentu by nebylo možné vydat poslance Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Zástupci Demokratického bloku si poté s Piráty vyměnili několik uštěpačných poznámek.

Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka se následně tázal Vondráčka, jak hodlá postupovat v případě, že Babišova vláda dvakrát nezíská důvěru. Zda i případný třetí pokus znovu přiřkne předsedovi politického hnutí ANO Babišovi, nebo zda se pokusí najít jiného kandidáta na premiéra, který bude s to ve Sněmovně důvěru získat. „Se třetím pokusem nemůže předseda Sněmovny nakládat volně. Návrh musí vycházet ze Sněmovny. Musí mu předcházet jednání. Protože je to poslední pokus, jak složit funkční vládu,“ odpověděl Chvojkovi Vondráček s tím, že ke třetímu pokusu snad vůbec nedojde.

„Volíme předsedu Sněmovny. A je jeden kandidát. Já tomu nerozumím, co pak Kalousek navrhuje. Má jiného kandidáta? My potřebujeme pracovat. My potřebujeme ten rozpočet. Nechápu, o čem se tady bavíme. Vím, že jste naštvaní, jak dopadly volby. Že chcete zabránit tomu, abychom sestavili vládu. Vyzývám Vás, předsedo Fialo, pojďme jednat o vládě. Máme spolu sto tři. Já jsem ready,“ říkal ve svém vystoupení Babiš. „Proč se bavíte o nějakém třetím pokusu, když tady nebyl ani jeden. Možná přijdeme po druhém pokusu, že to nefunguje, a půjdeme v říjnu do předčasných voleb. My nechceme vládnout bez důvěry, takže se klidně můžeme domluvit na rozpuštění Sněmovny,“ uzavřel předseda politického hnutí ANO.

Vondráček je historicky prvním předsedou Sněmovny, který není členem ČSSD ani ODS. Občanští demokraté v minulých letech drželi tento post celkem třikrát, sociální demokracie jej obsazovala čtyřikrát. Naposledy stál v čele dolní komory Parlamentu místopředseda ČSSD Jan Hamáček. Vondráček vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, má vlastní advokátní praxi a do české politiky vstoupil v roce 2013, když vedl jako lídr kandidátku politické hnutí ANO ve Zlínském kraji. Po minulých volbách po čtyři roky zastával post místopředsedy ústavně-právního výboru a počátkem tohoto roku se stal místopředsedou Sněmovny. Na konci února byl na celostátním sněmu politického hnutí ANO zvolen do jeho předsednictva.