Předseda strany, která zvítězila v nedávných volbách, Andrej Babiš již jedenáct dní jedná o podobě nové vlády. Prozatím neúspěšně. Společnému vládnutí se téměř všechny strany brání a nechtějí tolerovat ani jeho jednobarevnou, menšinovou vládu. Pokud všichni aktéři setrvají na svých dosavadních pozicích, přivedou Českou republiku na pokraj ústavní krize.

Prezident Miloš Zeman v úterý pověřil předsedu politického hnutí ANO Babiše jednáním o sestavení nové vlády. Nejedná se o akt, který by vyplýval z Ústavy, ale pouze o jakousi zvyklost. Ústava říká, že prezident předsedu vlády jmenuje a na jeho návrhy následně jmenuje ostatní členy vlády. Kabinet poté musí do třiceti dnů po svém jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnou a požádat ji o vyslovení důvěry. Nicméně v kontextu Zemanova výroku, že Babiše premiérem tak či tak jmenuje, se jeví pověření jako nadbytečné.

Předseda politického hnutí ANO ani po několika opakovaných jednáních se všemi stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně nebyl s to získat koaliční partnery, proto se rozhodl sestavit menšinovou vládu. Avšak ani pro tento model vládnutí se mu prozatím nepodařilo najít ve Sněmovně podporu. Jediní, kdo vyjádřili ochotu za jistých okolností Babišovu menšinovou vládu podpořit, jsou komunisté. Politické hnutí ANO a KSČM ve Sněmovně disponují pouze třiadevadesáti hlasy, které nepostačují k vyslovení důvěry vládě.

Předčasné volby nebo nový prezident

Pokud bude 20. listopadu ustavena Poslanecká sněmovna, což předpokládá volbu předsedy, místopředsedů dolní komory a sněmovních výborů, podá vláda Bohuslava Sobotky demisi. Poté bude moci prezident Zeman jmenovat novou vládu na Babišův návrh. Nepodaří-li se mu do třiceti dnů získat důvěru, což je zákonný limit, bude Babiš — alespoň dle vyjádření prezidenta — znovu jmenován. Nebude-li ani podruhé úspěšný, jmenuje Zeman premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Nicméně Ústava neříká, co má následovat v případě, že ani třetí pokus o vyslovení důvěry vládě nebude úspěšný.

Prezident Zeman se v úterý nechal slyšet, že je připraven udělat cokoliv, aby v následujících měsících Česká republika nedospěla k předčasným volbám. Lze proto předpokládat, že nevyužije svého práva rozpustit Sněmovnu, která ani potřetí nevyslovila vládě důvěru. Ústava totiž říká, že prezident Sněmovnu rozpustit může, nikoliv že musí. Poslanci a poslankyně se nicméně mohou třípětinovou většinou na rozpuštění dolní komory Parlamentu usnést. V takovém případě se předčasné volby konají do šedesáti dnů. Tuto možnost však vylučuje nejen vítězné politické hnutí ANO ale i KSČM a Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Menšinová, jednobarevná Babišova vláda bez důvěry tak může vládnout prakticky neomezeně dlouho. Ačkoli se v Ústavě píše, že vláda je odpovědná Sněmovně, naše nejvyšší právní norma nepopisuje, co se má stát v případě, kdy kabinet důvěru nezíská a ústavní činitelé se duchem Ústavy neřídí. Poslanci a poslankyně vždy mohou prostou většinou prostřednictvím kompetenční žaloby podané k Ústavnímu soudu vytvářet tlak na prezidenta, aby konal. V tomto případě, aby Sněmovnu rozpustil, ale ani rozhodnutí Ústavního soudu nelze na hlavě státu vymáhat. Cestou z případné ústavní krize mohou být předčasné volby nebo nový, Ústavu ctící prezident.