Česká republika směřuje k menšinové, jednobarevné vládě politického hnutí ANO s Andrejem Babišem coby premiérem. Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a Piráti totiž vítězi voleb slíbili, že podpoří jeho kandidáta Radka Vondráčka na post předsedy Sněmovny. Jakmile bude dolní komora Parlamentu ustavena, vláda Bohuslava Sobotky podá demisi a prezident Miloš Zeman jmenuje předsedu politického hnutí ANO Babiše novým premiérem.

V souvislosti s menšinovým kabinetem se opakovaně hovoří o problémech, které takové vládnutí přináší. Že je neustále třeba vyjednávat pro každý jeden návrh zákona podporu napříč poslaneckými kluby a vytvářet stále nové hlasovací většiny. Nicméně i menšinová vláda — ať už jí byla, či nebyla Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra — zmůže sama o sobě ledasco.

Vláda schvaluje množství různých nařízení, která upravují výši minimální mzdy nebo důchodů. Stanovuje tabulkové mzdy ve veřejném sektoru — ať už se jedná o policistky, hasiče, učitele nebo státní úřednice. Vypisuje dotační programy a upravuje jejich parametry, například v oblasti zemědělství rozhoduje, jak velké podnikatelské subjekty mohou na jednotlivé podpory dosáhnout.

Na každém jednání vláda schvaluje nebo pouze pro informaci projednává několik veřejných zakázek. Přijímá koncepční a strategické dokumenty, které třeba určují, jak se Česká republika vyrovná s problematikou sucha, zda půjde cestou přírodě blízkých opatření nebo se rozhodne pro stavbu velkých vodních děl. Vláda může rozhodnout o prolomení limitů těžby.

Státní rozpočet jako limit vlády

Kladenský senátor a někdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier Deníku Referendum řekl, že vláda kromě výše zmíněného může činit spoustu dalších důležitých rozhodnutí například ve sféře veřejných služeb.

„Lze pokračovat v liberalizaci trhu v oblasti železniční dopravy a podporovat konkurenci na železnici, která by výrazně zasáhla národního dopravce České dráhy. Teoreticky může vláda rozhodnout o zrušení některé z fakultních nemocnic. Před lety se spekulovalo o lukrativnosti pozemků na Karlově náměstí a v jeho okolí, kde jsou budovy Všeobecné fakultní nemocnice,“ vypočítává Dienstbier a dále upozorňuje na širokou problematiku investičních pobídek nebo možnosti příchodu další pracovní síly ze zahraničí.

Další pozornosti hodnou oblastí, kde vláda může rozhodovat sama o sobě bez ohledu na Parlament, jsou personální otázky. Kabinet vždy na konci roku schvaluje systemizaci služebních a pracovních míst. Loni v prosinci se nově jmenovaný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík na poslední chvíli rozhodl na svém rezortu zrušit dvě sekce a pozice dvou odborných náměstkyň.

Vláda jeho návrh schválila a jedna z odvolaných náměstkyň podala na stát kvůli svému odvolání z funkce žalobu. Tvrdí, že byla odvolána v rozporu se služebním zákonem. „V případě účelové reorganizace se úředníci, kteří přijdou o své pozice a ty jsou zatím vytvořeny někde jinde, mohou bránit ve správním řízení podle zákona o státní službě a případně podat i správní žalobu k soudu. Problémem je, že nemáme judikaturu. Nevíme, jak budou soudy rozhodovat. Jde o riziko té relativní čerstvosti služebního zákona,“ vysvětlil možná rizika Dienstbier.

„Jediné čím je vláda v posledku vázána, je státní rozpočet, případně rozpočtové provizorium. Neboť se může pohybovat pouze v jeho mantinelech,“ řekl Dienstbier. Vznikající Babišova vláda se bude řídit návrhem rozpočtu, který ještě jako ministr financí vypracoval a který na konci září Sněmovně postoupil Sobotkův kabinet. Statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec ve středu oznámil, že poslanecký klub sociální demokracie tento návrh rozpočtu podpoří. A lze očekávat, že pro jeho schválení zdvihnou ruce i zástupci poslední ze stran dosluhující vládní koalice, lidovci.