Kalousek vyzval politické strany, aby neumožnily ustavení nové Sněmovny

Jan Gruber

Předseda ANO Andrej Babiš hodlá vytvořit jednobarevnou, menšinovou vládu, která nemá zajištěnou podporu Sněmovny. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek proto vyzval ostatní strany, aby neumožnily ustavení dolní komory Parlamentu.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek v úterý vyzval ostatní strany zastoupené v dolní komoře Parlamentu, aby neumožnily ustavení nové Poslanecké sněmovny, respektive aby nezvolily ani jednoho z kandidátů na jejího předsedu. A neotevřely tak cestu pro vznik menšinové vlády s premiérem Andrejem Babišem.

O post předsedy Sněmovny usiluje předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala a místopředseda politického hnutí ANO Radek Vondráček. Hnutí Svoboda a přímá demokracie i Piráti, kteří spolu s Babišovou stranou disponují ústavní většinou, již v minulých dnech oznámili, že Vondráčka coby nového předsedu podporují.

„Jednobarevná vláda ANO může vládnout neomezeně dlouho bez důvěry. Formálně to lze, ale je to na hranici zvůle. Na ustavující schůzi Sněmovny nebude podle TOP 09 otázkou, kdo bude předsedou, ale zásadní otázkou bude, zda si frakce přejí ustavení jednobarevné vlády ANO, která nebude mít dojednanou důvěru. Strany s výjimkou KSČM a ANO říkají, že takovou vládu nechtějí. Jedinou možností, jak zabránit takové vládě je nezvolit předsedu Sněmovny,“ řekl Kalousek.

Podle předsedy TOP 09 je žádoucí, aby do doby, kdy šéf politického hnutí ANO neozřejmí, jakým způsobem hodlá pro svou menšinovou vládu získat důvěru, nebyla ustavena nová Sněmovna. „Výsledek voleb je třeba respektovat. Většinové vládě Andreje Babiše podporu nedáme, ale nebudeme ji bránit. Chceme bránit pouze tomu, aby vznikla vláda bez důvěry. Hru dvou lidí, kteří nemají úctu k demokracii — Miloše Zemana a Andreje Babiše — by Poslanecká sněmovna připustit neměla,“ dodal Kalousek s tím, že pokud se ostatní strany rozhodnou předsedu Sněmovny zvolit, bude alespoň jasné, kdo jsou Babišovi tišší společníci.

Lidovci se ke Kalouskově návrhu staví rezervovaně

V průběhu dopoledne se k dalšímu kolu jednání s politickým hnutím ANO sešli zástupci ODS a KDU-ČSL. Předseda občanských demokratů Fiala řekl, že budou jakožto druhá nejsilnější strana požadovat tři až čtyři předsednictví ve výborech. Jeho stranická kolegyně Alexandra Udženija doplnila, že ODS nadále usiluje o křeslo předsedy Sněmovny pro svého předsedu. „Z logiky menšinové vlády by tuto pozici měla obsadit opozice první na pásce,“ vysvětlila s tím, že se pokusí přesvědčit Piráty, aby své rozhodnutí podpořit na danou funkci Vondráčka ještě zvážili.

Lidovecký šéf Pavel Bělobrádek po jednání s politickým hnutím ANO oznámil, že KDU-ČSL podporuje požadavek na zřízení nového sněmovního výboru pro e-government a pokládá za nutné, aby se na složení výborů dohodly všechny poslanecké kluby. „Před čtyřmi lety byl jasný koaliční formát. Dnes je situace složitější. Ani dnes nám ANO neřeklo jasnější představu o dalším postupu, jak chce získat podporu pro svou vládu,“ doplnil Bělobrádkova slova místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Na otázku, zda by lidovci byli ochotni vyslyšet Kalouskův návrh na znemožnění ustavení Sněmovny Bělobrádek řekl, že se toho dosáhnout nedá, pokud hnutí Svoboda a přímá demokracie a Piráti nepřehodnotí svá předchozí stanoviska. „Preferovali bychom, aby Andrej Babiš přinesl sto jedna podpisů. Ale přestože nechceme podporovat menšinovou vládu, kterou by vedl člověk, kterému hrozí trestní stíhání, tak se jako politici musíme chovat zodpovědně. Je třeba projednat návrh státního rozpočtu,“ vysvětlil Jurečka proč se lidovci ke Kalouskově návrhu staví rezervovaně.

    Diskuse (14 příspěvků)
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    October 31, 2017 v 16.13
    Je jasné, že ten Kalouskův návrh má sloužit jako reflektor, který nesmírně jasným světlem nasvítí ty, kdo jsou zrádci, a chystají se kolaborovat s nepřítelem č.1, hlavní hvězdou programu, s Andrejem Babišem.
    Samozřejmě návrh bez reálné naděje na úspěch.
    Kalousek je naprosto konzistentní.

    Když k tomu přidáme ODS, pro kterou bylo nejvíce představitelné stát se největším z trpajzlíků..................

    ........................ máme zde přesný obrázek toho, proč na tom česká demokratická pravice je jak je --- politikaření bez ambicí je její druhé jméno.
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    October 31, 2017 v 16.28
    Mimochodem musím ocenit Kalouskovu rétoriku, protože teď naprosto důsledně říká jiným parlamentním politickým stranám "politické frakce", čímž chce samozřejmě vytvořit a podpořit dojem, že kromě Babiše jsou všichni na jedné lodi, i když se třeba zásadně liší v názorech na různé jednotlivosti.
    Bravurní.
    Opět bude jasně zřetelné, kdo chce tu naši demokratickou lodičku opustit a družit se s arcilotrem Babišem.
    Martin Šimsa, filosof
    October 31, 2017 v 17.19
    Výkřik z nouze
    No, myslím, že Kalousek chce hlavně ukázat, že on je ten nejlepší a nejdůslednější opoziční politik. Ale myslím, že takovéto výkřiky, zvláště pokud nejsou dojednané s ostatními opozičními stranami jsou směšné. Navíc, pokud nebude ustavena sněmovna, tak nebude moci hrát potřebnou roli pro vyvažování moci prezidenta a vlády ANO. Samozřejmě je třeba čelit tomu, aby tu vládla vláda bez důvěry, ale to je třeba dělat až se to stane, ne apriori. Taky by opoziční strany měly začít spolu mluvit a ladit noty. Když každá vykrikuje něco jiného, tak to nemůže mocenské duo Zeman-Babiš nijak ohrozit.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    October 31, 2017 v 20.57
    Ano, i pan prezident to odsoudil
    "Je to ubohé", uvedl ve svém vyjádření.
    Jiří Kubička, psycholog
    November 1, 2017 v 7.11
    Co by vlastně bylo, kdyby se Sněmovna neustavila a Zeman jmenoval vládu? Lze na tuto otázku dle české ústavy odpovědět? Neposílilo by to vlastně pozici hlavy státu? Jako nejvyšší či možná jediní legitimně zvolení ústavní činitelé by zbyli prezident a předseda Senátu.
    Jiří Kubička, psycholog
    November 1, 2017 v 7.43
    Senátoři jsou také volení ústavní činitelé, takže ne jediní, ale nejvyšší ano.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    November 1, 2017 v 10.17
    Stará vláda by úřadovala dále
    Dále by byla v úřadě stará vláda s premiérem Sobotkou. Ta podá demisi až po ustavení nové sněmovny.
    Jiří Kubička, psycholog
    November 1, 2017 v 13.5
    Máte pravdu, po ránu mi to nemyslelo. Ale aby vládla Sobotkova vláda s mandátem od minulé sněmovny by bylo ještě divnější než menšinová vláda ANO bez důvěry. Bylo by to svým způsobem neuznání voleb.

    Kdo by mohl bez ustavení sněmovny rozhodnout o předčasných volbách?
    Milan Znoj, univerzitní učitel
    November 1, 2017 v 13.39
    Kdyby to prezident Zeman udělal, porušil by ústavní zvyklost a měli bychom dvě právoplatné vlády, tak jako po jmenování premiéra máme dva právoplatné premiéry. Neústavnost takového kroku by mohl rozhodnout až ÚS. Kalousek se zbláznil.
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    November 1, 2017 v 17.46
    Pane Kubičko,
    "ustavení sněmovny" je sousloví, které Ústava nezná. Ale je myslím jasné, co tím míníte.

    Na vaši otázku odpovídá velmi detailně v Článcích 34 a 35 a v Článku 17 (2).

    Zasedání nové Poslanecké sněmovny začíná automaticky 30 dnů od voleb, pokud ho prezident republiky nesvolá dřív. Zasedání je stálé. Končí uplynutím volebního období nebo jejím rozpuštěním.
    V tomto smyslu nejde Sněmovnu "neustavit" - nejpozději 30 dnů po volbách se ustaví sama.

    Druhá věc je její schopnost se usnášet. Na to samozřejmě potřebuje ustanovit své organizační složky dle Ústavy a navazujících zákonů, tj. zvolit předsedu a místopředsedy, ustavit kluby a zvolit jejich zástupce atd. Pak je teprve plně funkční a tudíž usnášení se schopná.
    V tomto smyslu ji "neustavit" samozřejmě jde.
    To navrhuje Kalousek - udržet Sněmovnu v neschopnosti se usnášet.

    No a kdy by tedy mohly být ty předčasné volby a kdo by o nich rozhodl?

    Jedině prezident republiky.

    A mohl by, ale nemusel.
    V tomto je to zcela na jeho zodpovědnosti a jeho uvážení.

    Nejdříve by předčasné volby mohly být 5 měsíců od zahájení zasedání Sněmovny (3 plus 2 měsíce, tj. Článek 35 (1) d) plus Článek 17 (2) ).

    Ale klidně by to mohl prezident oddalovat dle libosti.
    + Další komentáře