Hledá se třetí do party

Komunisté jsou dnes jedinou stranou, která připouští toleranci Babišovy menšinové vlády. Ke sněmovní většině však stále pár hlasů chybí. Kdo se přidá? A kolik poslanců bude mít na konci volebního období Tomio Okamura?

Komunistická strana Čech a Moravy se od listopadové revoluce pohybuje na okraji české politické scény. Přestože jsou komunisté součástí koalic v mnoha městech i některých krajích, spolupráci s nimi na vládní úrovni se všechny politické strany vytrvale brání. Několik příležitostí se v minulosti naskytlo, ale všechny zůstaly nevyužity. Dnes se jim cesta z izolace pomalu otevírá.

Možnost získat výraznější podíl na moci ve státě měli komunisté za posledních sedmadvacet let pouze třikrát. Poprvé po volbách v roce 2002, kdy získali jednačtyřicet mandátů, bylo možné utvořit vládu se sociálními demokraty. Tehdejší předseda ČSSD Vladimír Špidla však takovou variantu odmítl a raději sestavil křehkou vládu s lidovci a Unií svobody. Po Špidlově pádu i jeho nástupci Stanislav Gross a Jiří Paroubek zůstali věrni zvolenému koaličnímu uspořádání a komunisty k vládě nepřizvali.

Druhou příležitostí byl rok 2006. Lidovecký předseda Miroslav Kalousek tenkrát souhlasil s Paroubkovou výzvou, aby ČSSD spolu s KDU-ČSL utvořila menšinovou vládu s podporou komunistů. Nicméně politický vývoj smetl Kalouska z čela strany a do Strakovy akademie namísto Paroubka vstoupil první – rovněž menšinový – kabinet Mirka Topolánka, který po pár měsících vystřídala druhá Topolánkova vláda opřená o dva přeběhlíky z řad sociální demokracie a zotaveným Kalouskem jakožto ministrem financí.

Třetí příležitost o vymanění se z politické izolace pro komunisty přichází nyní. Politické hnutí ANO, které s výrazným náskokem přede všemi zvítězilo ve volbách, nejenže nemůže či neumí najít koaliční partnery, ale zatím se mu nepodařilo získat ani podporu pro menšinovou vládu, kterou se Andrej Babiš rozhodl sestavit. Ačkoli předseda strany Vojtěch Filip říká, že KSČM o vstup do vlády zájem nemá, jsou komunisté jediní, kdo otevřeně připouští, že by za jistých podmínek byli ochotni Babišovu menšinovou vládu tolerovat. Jistě by to nebylo zadarmo.

Stačí najít osm uvědomělých poslanců a vláda s důvěrou je na světě. Koláž Jan Gruber, DR

„Může nastat tak vážná situace v České republice, kdy by dlouhodobé nevládnutí nebo neexistence státního rozpočtu donutily politické síly napříč politickým spektrem, aby už tady konečně nějaká vláda vznikla,“ řekl nedávno Filip s tím, že komunisté si politickou krizi nepřejí a chtějí jí předejít. Spolupráci s Babišem bez přímé účasti ve vládě v minulých dnech připustil i místopředseda KSČM Josef Skála, který se na posledním stranickém sjezdu neúspěšně ucházel o předsednické křeslo.

Problémem pro po moci pošilhávající komunisty nicméně zůstává, že ve volbách ztratili osmnáct mandátů a dnes disponují pouze patnácti poslaneckými křesly, což ani spolu s osmasedmdesáti hlasy politického hnutí ANO stále nepředstavuje většinu. Samozřejmě za předpokladu, že se schůze Sněmovny, kde bude vláda žádat o důvěru, zúčastní všichni zvolení poslanci a nikdo neopustí jednací sál.

Přestože se zdá, že v těchto dnech většina, která by byla ochotná podpořit či tolerovat Babišovu menšinovou vládu, neexistuje, následující měsíce mohou leccos změnit. V sociální demokracii to po volebním výprasku vře. Strana sice krátce po volbách oznámila odchod do opozice, ale pomalu se objevují hlasy, které toto rozhodnutí zpochybňují. Ozývá se, že strana s pouhými patnácti poslanci by se v opozici ztratila, proto je lepší chopit se alespoň pár ministerských křesel a být na očích.

Stranický sjezd, který byl pod tlakem členské základny i krajských organizací svolán na únor, zvolí nové vedení. Za předpokladu, že ve straně převáží přesvědčení, že s Babišem vládnout lze, že tentokrát svůj part dokážou sehrát lépe, můžeme mít vládu s důvěrou ještě před koncem prvního volebního období Miloše Zemana.

Ať už sjezd sociální demokracie dopadne jakkoliv, jisté je, že ke sbližování mezi politickým hnutím ANO a komunisty dochází. Možná se jedná o poslední Filipův pokus, jak se po neúspěšných volbách udržet u kormidla. Možná chce být tím prvním polistopadovým komunistickým předsedou, který vyvede stranu z izolace. Možná se jen domnívá, že užší spoluprací s Babišem bude s to dosáhnout naplnění části volebního programu strany. Když to teď o komunistech víme, měli bychom se ptát, kdo další se může přidat. Budou to sociální demokraté? A kolik poslanců bude mít na konci volebního období Tomio Okamura?

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.