Ústavní soud zatrhl bezdoplatkové zóny. Na systémové řešení se stále čeká
Jan KašpárekÚstavní soudci jednohlasně rozhodli o zrušení části zákona, jež umožňovala vyhlašovat zóny bez doplatku na bydlení. Toto opatření se poslední roky zneužívalo k plošnému utnutí dávek i v celých městech.
Plénum Ústavního soudu v úterý rozhodlo o zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, jež obcím umožňovala zavádět takzvané bezdoplatkové zóny: oblasti s oficiálně „zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, v nichž se nově nastěhovalým nevyplácí doplatek na bydlení. Odborníci na sociální inkluzi soudní nález vítají. V mnohých obcích i plošně vyhlašované bezdoplatkové zóny dlouhodobě kritizovali jako slepě represivní řešení, jež sociální problémy v důsledku spíše prohlubuje.
Soud se tématem zabýval z podnětu sedmnácti senátorů v čele s Renatou Chmelovou (VLASTA, v Senátu za KDU-ČSL, LES). Ti se proti úpravě vymezili v době, kdy se bezdoplatkové zóny začínaly rychle šířit a některá města je podle odborníků zjevně zneužívala. V době podání ústavní stížnosti, tedy v prosinci 2017, se takto za oblast bez doplatků na bydlení prohlásilo celé Kladno — byť mu později rozhodnutí zatrhli středočeští soudci.
Stěžovatelé zastoupení advokátem Pavlem Uhlem u Ústavního soudu uváděli, že podobná opatření odporují nejen ústavně zaručeným principům rovnosti a nepodmíněnosti ochrany lidských práv, ale i záruce svobody pohybu či pobytu — odebrání doplatku znevýhodnilo část občanů jen proto, že někde chtěli či museli bydlet.
Ústavnímu soudu trvalo rozhodování tři a půl roku. Soudce zpravodaj Jiří Zemánek vysvětlil, že se mapoval terén a sledovalo se, jak obce bezdoplatkové zóny využívají. Poté soudci výtkám jednohlasně přitakali. Cíl nyní zrušené úpravy zákona — tedy vytlačování „ghett“ a, jak uváděl navrhovatel novely Vladislav Vilímec (ODS), „regulace negativních sociálních vlivů“ — pokládají soudci za stěží logicky propojitelný s plošným zablokováním jinak běžně dostupné dávky. Soud také poukázal na nahodilost toho, komu dávky zůstanou, a komu ne — rozdíl závisel jen na datu vyhlášení zóny.
„Napadená ustanovení odpírají právo na doplatek některým osobám, jež jinak zákonná kritéria pro jeho poskytování splňují, a to jen proto, že chtějí bydlet v oblasti, která byla prohlášena za ‚oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů‘. Proti opatření obecné povahy zakládajícímu tento status přitom mohou podat námitky jen vlastníci dotčených nemovitostí, vypořádání ale už nepodléhá kontrole nezávislým soudem. Dochází tak k rozdílnému zacházení s osobami podle kritéria neracionální nerovnosti,“ shrnuje zveřejněný soudní nález.