Zdravý rozum senátorky Hamplové: segregací proti diskriminaci

František Kostlán

Senátorka Zwyrtek Hamplová prosazuje segregaci romských dětí do oddělených tříd. Znamenalo by to popření základních principů demokracie a ohrožení pro celou společnost. Inkluze je prospěšná nejen pro handicapované děti, ale i ty ostatní.

Když se různé děti — české, romské, uprchlické a jakékoli jiné — poznají navzájem, minimálně zjistí, že „ty druhé“ nelze házet do jednoho pytle. A to je pro život ve stabilní společnosti dobrý vklad. Foto FB Ratolest Brno

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová apelovala u svých senátorských kolegů a kolegyň na zdravý rozum. Ten podle ní spočívá v oddělení romských žáků od všech ostatních a umístění do zvláštních tříd.

„Velmi bych rozuměla tomu segregovanému školství. Musí být společně všechny děti — romské, české a tak dál. Krásná myšlenka, v reálu nerealizovatelná, protože bychom ubližovali těm dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum. Naopak, možná kdyby se udělaly samostatné třídy pro romské děti, tak jim vybudujeme ty rovné šance do budoucna. Není to diskriminace, je to naopak prostě úplně rozumný krok. Mohli bychom jít EU příkladem, jak si to v České republice upravíme.“

Obrovskou třešní na dvanáctipatrovém dortu je fakt, že tuhle sekeru zaťala do řečnického pultíku při projednávání novely zákona o rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv v boji proti diskriminaci. Bojovat proti diskriminaci segregací — to je projev zdravého rozumu Hamplové.

Za hranici demokracie

Podívejme se na celou věc blíž už jen proto, že Hamplová o ní evidentně neví nic. Proti segregaci máme zákony schválené naším parlamentem, některá rozhodnutí českého Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. Hamplová by musela od základu změnit celou hodnotovou podstatu Evropské unie i naší společnosti a poté proměnit celou legislativu.

To už bychom ovšem nemohli hovořit o demokracii, neboť ta podobným postojům pochopitelně překáží. Mentálně i fakticky bychom se vrátili někam před druhou světovou válku, nejspíš do takzvané druhé republiky, kdy se z Československa stával fašistický stát.

Některé školy porušují zákony i vyhlášky a segregované třídy zřizují — jen do romské třídy dají třeba dvě bílé děti z těch nejchudších rodin, aby se neřeklo. Všude jinde se ale romští žáci učí společně s těmi českými, navzdory tomu, že podle Hamplové je to nerealizovatelné. A není pochyb o tom, že inkluze se ve školství bude dále prosazovat a prospívat, ať už se to některým ultrakonzervativcům a Hamplové líbí, či ne.

Rovné šance se nevytvářejí tak, že od sebe oddělíte ty, kteří mají od počátku vše zaručené, od těch, kteří mají od počátku nějaký handicap. Tím se problém naopak prohlubuje, protože si zúčastnění nemohou navzájem pomáhat. Ti s náskokem nemohou ukazovat cestu těm handicapovaným. Přitom naučit se, že druhým je třeba pomáhat, je do života velmi důležitá výbava. Handicapovaní zase nemohou ukazovat druhým, že život je mnohem těžší, než se z maloměšťáckého pelíšku zdá, a že zdolávání překážek posiluje osobnost do budoucna. A samozřejmě mnoho dalšího z obou stran.

Poznat ty druhé

Chceme, aby naše společnost byla co nejstabilnější, bez většího rozdělení na nesmiřitelné části? K tomu je ale potřeba empatie — a ta nejlépe funguje, když víme o druhých co nejvíce. Mám na mysli takovou empatii, která nevznikla z nějakého romantizování, ale ze znalosti věci. Když se různé děti — české, romské, uprchlické a jakékoli jiné — potkají ve škole a učitelé či učitelky jim trochu pomohou, poznají se navzájem a minimálně zjistí, že „ty druhé“ nelze házet do jednoho pytle. A to je pro život ve stabilní společnosti dobrý vklad.

Oddělování dětí různé etnicity naopak předjímá budoucí rozdělení společnosti — ať už podle etnicity, náboženství nebo jiných kritérií. Když vznikají ulice či čtvrti pro lidi jediné etnicity, vytvářejí se ghetta, kam se jiní lidé bojí vstoupit. Právě proto, že lidé různých etnicit nejsou zvyklí pobývat spolu v sousedství, navzájem se neznají, a proto si apriori nedůvěřují.

Dělejme tedy vše proto, abychom se poznávali a učili spolu žít už od mala, jako sousedé a spolužáci. Nic lepšího nikdo dosud nevymyslel.

Jsou mezi námi ovšem lidé, kteří nenávidí Romy či migranty a volají po rasové nebo etnické segregaci z ideologických — xenofobních či rasistických — důvodů. Rádi by je odtud dostali a žili pak v národnostně čistém státu. Protože to ale situace neumožňuje, spokojují se zatím s návrhy na oddělování „čistých bílých“ od „špinavých barevných“. Hamplová nejspíš ví, o čem je řeč — tolik zdravého rozumu snad má.

Diskuse

Ono to není tak jednoduché a černobílé, pane Kostláne.

Není to tak dávno, co paní ombudsmanka Šabatová veřejně obhajovala oddělené cestování pro ženy ve vlacích Českých drah.

Domníváte se snad, že třeba Lužičtí Srbové považují své školy v Německu za ohrožení demokracie? Za ohrožení demokracie by považovali naopak právě to, kdyby jim nebylo umožněno svoje školy mít. Prostě zdravý rozum...

MP
April 6, 2023 v 19.00
Jiřímu Nushartovi

Ale nikoliv, ono je to naprosto jednoduché. Paní senátorka ví, že ji za podobnou odpornost její voliči zatleskají a Kostlán sice ví, že kecy té ... nemají žádnou váhu a faktická diskuse o problémech romské integrace potřebuje otvírat jiná, náročnější a palčivější témata -- ale také ví, že tohle mu zatleskají.

PK
April 11, 2023 v 16.31

Jestli jsem Martina Profanta správně pochopil, tak jsem opačného názoru: názory té zrůdy Hamplové je třeba veřejně pranýřovat - a také tím její voliče nenechávat na pochybách, co si o jejich volbě myslíme (a tím pádem i o nich).

Snaha okřikovat a "umravňovat" tato konstatování poukazem na jakési "důležitější věci" je trochu pokrytecká. Vrací se nám tady v menším to, co jsme nedávno zažívali ve větším dokonce v případě bývalých prezidentů Zemana a Trumpa - máme prý ignorovat nehorázné žvásty nejen českého, ale dokonce i prezidenta USA.

Nu, kdo se tak rozhodne, prosím. Ale kdo se rozhodne jinak, ten je

PK
April 11, 2023 v 16.38

... v právu tak činit, a jeho jednání je pochopitelné a srozumitelné.

MP
April 12, 2023 v 13.26
Pavlu Kolaříkovi

Inu, oni Zeman a Trump měli voliče, ten druhý je bohužel ještě má. A pozici, ve které jejich slova získávala velmi nebezpečný potenciál.

Hamplová voliče spíše nemá a může nějaké získat jen tehdy, pokud ji dobrá společnost pracně identifikuje jako svého významného nepřítele. Protože jen tím se dá zastřít její ubohost (a ani protestní voliči nevolí ty, které považují za naprosté ubožáky).

Mimoto jsem Kostlána neokřikoval, jen jsem popisoval způsob, kterým se takové intelektuálně líné články produkují a proč jim lidé jako vy tleskají.

PK
April 13, 2023 v 8.59
Martinu Profantovi

Já si opravdu myslím, že když je někdo zvoleným členem jedné z komor parlamentu, nelze ho prostě ignorovat.

Tento článek intelektuálně líný v žádném případě není. To je pouze obvyklá shazující řečnická figura obvyklá u lidí jako vy.

Takže přinejmenším tady máme tvrzení proti tvrzení - respektive hodnocení proti hodnocení. Přinejmenším.

IH
April 13, 2023 v 23.42

V případě Františka Kostlána je třeba vzít v potaz, mám zato, jeho podstatný pozitivní názorový posun. V této souvislosti chápu jeho citlivost na politickou manýru paní senátorky a veřejné zaujetí postoje bez ohledu na možné taktické zřetele.

Bez ohledu na osobnostní kvality a sympatie či antipatie k panu Kostlánovi či k senátorce Hamplové si myslím, že by skutečně bylo potřeba vysvětlit, proč škola pro Lužické Srby v Německu ohrožením demokracie není, zatímco škola pro Romy v ČR by ohrožením demokracie byla.

Inkluze by tedy pro Lužické Srby dobrá nebyla, neboť je zde zájem zachovat jejich jazyk a kulturu, zatímco pro Romy inkluze dobrá je, protože je zde zájem na jejich začlenění do společnosti?

MP
April 15, 2023 v 9.40
Jiřímu Nushartovi

To je, bohužel, právě problém intelektuální lenosti, se kterou byl článek napsán:

Lužickosrbské školy jsou jsou školy v národním jazyce zřizované podle požadavku národnostní menšiny, podobně jak například polské školy u nás.

Oproti tomu máme přes sedmdesát takzvaných "romskych škol". Tedy škol, které jsou provozovány v češtině a bez komunikace s nějakou romskou reprezentací. Někdy vznikají, protože si tak sousedská skupina spolu s místními politiky a úřady plní své rasistické sny podobné blábolům té senátorské obludky, a romské děti se z okolních škol prostě vyštípají (což se štípatelům velmi těžko dokazuje) -- někdy to vyplynulo z vytváření ghett vyloučených, ale výsledek je stejný:

Tyto školy koncentrují důsledky dědičné bídy a arogance většiny, takže kvalita nabízeného vzdělání je na nich nízká, přes snahu učitelek a učitelů. (Znával jsem jich dost a vím, že se velká část z nich opravdu snaží.)

O tomto reálném maléru se ovšem diskutuje poměrně málo a přitom bez publicity vyřešit nejde. Ale ono je snadnější opsat obecné fráze o škodlivosti segregace, než mluvit o české realitě.